Dvacet let. Tak dlouho platil poslední územní plán Ostravy, který vznikl v roce 1994. Je to jakási „kuchařka" nakládání s územím, která určuje, kde, co a za jakých podmínek se může stavět. Zastupitelé města tento týden schválili nový územní plán, který se připravuje už od roku 2009. Ostrava se tak stala jedním z prvních krajských měst, které má schválený územní plán podle nového stavebního zákona.

Nezapomnělo se ani na přírodu

„Zásadně se nemění urbanistická koncepce města. Nová huť zůstává tam, kde je, stejně tak Dubina nebo Poruba. V novém plánu reagujeme na problémy, s nimiž se město potýká už od revoluce, jako například dostavby, které jsou mnohdy necitlivé, a zatím neexistoval legislativní předpis, jež by tyto zásahy do prostředí umožnil korigovat," řekl Deníku Cyril Vltavský z útvaru hlavního architekta ostravského magistrátu.

Dodal, že cílem územního plánu není udělat z každého pozemku stavební. Naopak má stanovit, jak se město bude rozvíjet a vymezit pro něj potřebné zastavitelné plochy tak, aby se vzájemně doplňovaly a „komunikovaly" mezi sebou.

Nový územní plán by měl chránit i kvalitu bydlení mezi rodinnými domky nevyroste třeba lehká montážní hala a podobně.

Nezapomnělo se ani na přírodu, které se změny také dotýkají.

„Ostrava má poměrně hodně zeleně a chráníme ji místy až tak striktně, že z ní vyháníme člověka. Problém to je třeba kolem řeky, kde nemohou vzniknout jednoduché loděnice nebo třeba záchody pro vodáky, protože v územním plánu je tato oblast chráněna," přiblížil další ze změn hlavní architekt.

Pomůže ohleduplným

Přestože je nový územní plán z většiny stále stejný jako ten, který fungoval od roku 1994, změny poznají i ti, kteří se chystají na svém pozemku stavět. „Umožní regulovat výstavbu ve městě, a to tak, že investorům a majitelům pozemků, kteří chtějí stavět citlivě ke svému okolí a urbanistické koncepci, otevírá nové možnosti a zajímavé cesty, zatímco těm, kteří nejsou ohleduplní, naopak dveře zavírá," popsal architekt Vltavský.

Do debaty o nové podobě územního plánu se zapojilo přes osm set obyvatel krajské metropole. Zhruba necelá polovina jejich připomínek byla vyslyšena a do nové podoby plánu zahrnuta. „Zbylá více než polovina připomínek byla v zásadním rozporu se zákony a předpisy. Lidé například chtěli stavět dům uprostřed pole nebo v chráněné oblasti. Další zbytek připomínek, kterým nešlo vyhovět, byl přímo v rozporu se základními požadavky urbanismu," uzavřel hlavní architekt města.