DENÍK ZJISTIL

Zklamání, které prožíval šéf týmu Ostrava 2015 Čestmír Kopecký poté, co komisaři ve středu odpoledne přiřkli vítězství v boji o titul Evropské hlavní město kultury 2015 Plzni, asi ani nejde slovy popsat. Bylo by navíc zbytečné vracet se k bolavým ranám.

Ve čtvrtek už se uznávaný producent snažil dívat dál. „Samozřejmě, že ani trošku neskončíme,“ řekl Kopecký Deníku a pokračoval: „Nevíme, jak dopadne náš pohled na regulérnost rozhodnutí komisařů. V pondělí ale zveřejníme, co bude s projektem dál. Máme nějakou představu, musíme to teď dát dohromady.“

Ostrava a její kultura mu vrostly pod kůži. Pár dní před vyhlášením výsledků s vážným výrazem přiznával, že všechny své dílčí úspěchy včetně několika Českých lvů by vyměnil za to, aby Ostrava vyhrála. Za moravskoslezskou metropoli chce bojovat i nadále.

„Nepřichází v úvahu, že bychom si prohru nechali jen tak líbit. Byla by blbost, abychom nepokračovali v tom, co jsme už udělali. Velmi si totiž vážíme toho, kolik lidí nám vyjádřilo podporu, nebo kolik Ostravanů se sešlo ve středu odpoledne na Masarykově náměstí,“ doplnil ještě Čestmír Kopecký.

Děkovná slova směrem k občanům a také k týmu Ostrava 2015 kolem Čestmíra Kopeckého vyřkl i primátor města Petr Kajnar. Cíle, které se v rámci snahy o evropský kulturní titul nastolily, by se podle něj měly brát jako závazek, na němž se bude pracovat dále.

„Ve svém politickém ani profesním životě jsem se neúčastnil projektu, který by byl tak nadšeně přijímán všemi aktéry i lidmi z celého města a regionu, napříč politickými stranami, pracovníky všech profesí, nejen těch z kulturní sféry. Více než dvouleté období kandidatury nás změnilo k lepšímu,“ konstatoval Kajnar.

Období příprav kandidatury vyplněné ohromnou paletou zajímavých akcí, festivalů, koncertů, výstav či happeningů podle jeho mínění výrazně obohatilo kulturní život obyvatel tohoto města a přineslo mimořádný ohlas.

„Tahle, podle mne nespravedlivá, prohra nás zase jen posílila. Byli jsme kulturním, jsme a budeme kulturním městem. Pokračujeme,“ dodal Petr Kajnar.

>> GLOSA BŘETISLAVA LAPISZE

Den blbec? To ukáže až čas…

Zná to každý. Čas od času člověk zažije den, kdy se na něj už od rána všechno usmívá, je jedno, jestli potká dobrého kamaráda či školní lásku.

Druhá zářijová středa vypadala hodně dlouho jako pravý opak. „Tak to bude zase den blbec,“ napadlo mě hned zrána: Dospívající dcerka letos už asi podvacáté ztratila klíče, zpoždění měl i synek, který místo snídaně a oblékání krmil oblíbeného zakrslého králíka a pak si na sto uzlů zašněroval tkaničky. V práci to nebylo o moc lepší. Lístek s miniaturními čísly, na kterém jsem měl porovnání cen v ostravských obchodech, jsem cestou vytrousil z kapsy a zdlouhavé kolečko pochůzek jsem si musel zopakovat.

Při vyzvedávání mladšího potomka ze školní družiny jsem se hned u vchodu neomaleně vecpal do dveří před půvabnou maminku dalšího školáka (neviděl jsem ji). Ze školy jsem odešel sice se správným dítětem, ale porval jsem špatnou aktovku (kluk si přitom tu svou nesl na zádech). Na chodníku před naším domem ležela další drobná nepříjemnost. Složenka, která vypadla ze schránky, byla rozkousaná na drobné kousky naším psem.

U kávy a kousku bábovky, které jsem si naordinoval na zklidnění duše, jsem si chtěl ve čtvrt na pět odpoledne vychutnat očekávanou zprávu o tom, že Ostrava se stala Evropským hlavním městem kultury pro rok 2015.

„Tak Plzeň,“ zanadával jsem si s pocitem zmaru a ukřivděnosti na verdikt komise a vyrazil jsem si smířený skoro se vším protáhnout tělo do radvanické sokolovny.

Za pinpongovým stolem jsem druhou zářijovou středu také nijak nezazářil. Trochu jsem se ale zapotil a určitě mě opustily i nějaké zlobné endorfiny. S radostí jsem totiž sledoval, že syn udělal slušný pokrok, dokonce to chvílemi vypadalo, že jej pinkání do míčku snad i baví. Doma jsem nakonec dokázal usnout i bez jindy nezbytné pilulky.

Ještě předtím mě napadlo, že pokud se po šedesáti minutách v sokolovně druhá zářijová středa proměnila ze dne blbec na celkem normální středu u běžného smrtelníka, nebude to určitě nemožné ani v případě našeho města. To je navíc na horší časy, někdy i na nečekané štulce do zad, už z minulosti zvyklé a dokázalo se z nich vždy otřepat.
Všechny články k ostravské kandidatuře ČTĚTE ZDE!