Líbí se, o tom není sporu. Potvrzují to cestující na místě i v anketě na webu Deníku, kde se pro nový vzhled pozitivně vyjádřilo 65 procent cestujících. Nižší procento chvály (52 ku 48) už v obdobné anketě získal nedávno zveřejněný návrh proměny rovněž zrekonstruovaného podchodu pod rychlostní silnicí.
A zeptáte-li se lidí, kteří v dešti čekají na spoj, unisono vám řeknou, že z praktického hlediska jsou zastávky úplně nanic. Někteří dokonce raději protestně stojí na lavičce, jediném místě, kde jsou alespoň trochu v suchu.
„Je to pěkné, designové, ale nepraktické! Naštěstí jsem tu po otevření teprve asi počtvrté,“ svěřila se během deštivé středy jedna z čekajících cestujících.
„Je to pěkné, ale prší tu. V zimě bude sníh až pod lavičkami. Z této zastávky jezdím často, déšť mě tu nepotkal poprvé,“ povzdechne si jeden ze seniorů, podle něhož zcela neplatí ani tvrzení, že záměrně „rezavá“ zastávka nepouští patinu. „Špiní, dívejte,“ říká muž a otře rukou o přístřešek. Dlaň dostává lehce měděný nádech. Plánované umělecké graffiti v podchodu však bere. „Když je to úmyslná tvorba, ne řádění sprejerů, může to vypadat hezky,“ říká muž.
„Využívám zastávky pravidelně, bohužel to není poprvé, co mě zde zastihl déšť, je to snad už počtvrté, a výsledek je stále stejný,“ říká další z cestujících, Radan Ustrnul, a ukazuje na mokré oblečení. „Z designového hlediska je to určitě zajímavé, ale z praktického bohužel nedomyšlené,“ uzavírá. Někteří další cestující povdání odmítají se stručným konstatováním, že zastávky jsou „na prd“, jiní pak i pod přístřešek čekají raději s deštníkem.
Praktickou stránku nedomysleli
Město souhlasí, že zejména přístřešky ve směru do centra jsou – z důvodu opačného sklonu než ty protisměrné – poněkud nekomfortní. „Některé z přístřešků nesplňují dobře požadavky na komfort cestujících, z mého pohledu je třeba brát to jako ponaučení pro další zakázky,“ řekla Deníku investiční náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová (Jdeto!!!, dříve ANO) s tím, že zastávky a podchod byly zmodernizovány podle architektonického návrhu z předminulého volebního období (2014 – 2018). Tehdy měl investice na starosti její předchůdce Břetislav Riger (Ostravak), následná garnitura už stihla upravit pouze technické parametry zakázky.
„Před lety, kdy návrh vznikl, to takto nebylo vnímáno. Dnes už při nových návrzích zastávek významně diskutujeme i praktické hledisko,“ dodala Bajgarová s tím, že problémy se zastávkami se řeší po celém městě a nejen v Ostravě. „Často bývá problém s prostorem a skloubením velikosti přístřešků a průjezdního a průchozího profilu. Zejména tramvajový přístřešek směrem do centra na této zastávce mohl být větší, byl však dimenzován na určitou kapacitu lidí, kteří zastávku využívají a bohužel se nereflektovalo, že při dešti nesplní funkci,“ souhlasí s lidmi náměstkyně primátora.
Dřevoprodej dávali za špatný příklad
Přístřešek by se však musel kompletně předělat, není to jako u obyčejných zastávek, že by došlo například k výměně stropního skla za větší. „Můžeme to vznést do budoucna jako možný požadavek,“ nevylučuje Bajgarová. „Dílčím způsobem to však upravit nepůjde.“
Doplnila, že město nyní řeší například budoucí podobu zastávek na Frýdlantských mostech, kde zdůrazňuje potřebu bočního krytí, či na zastávce Hlubina, kde už se sice vyřizuje stavební povolení, ale o designu stále není pevně rozhodnuto. Právě u této nejen ve festivalové sezoně frekventované zastávky byl dán Dřevoprodej jako vzorový příklad toho, co je z praktického hlediska špatně.
Práce na proměně zastávek a podchodu Dřevoprodeje, který byl otevřen v roce 1977, vyšly zhruba na 70 milionů korun.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
