Rozlohou 16,65 km2, je obvod Radvanice a Bartovice 3. největším a počtem obyvatel přibližně 6.400 je 7. nejlidnatějším obvodem města. Historie Radvanic a Bartovic je zaznamenána od 14. století, kdy existovaly samostatné vsi Radvanice a Bartovice. Nejstarší dochovaná písemná zpráva o těchto vesnicích pochází z roku 1305. Jméno Radvanice je odvozeno od slovanského osobního jména Radvan (Radovan) a Bartovice od Bertold nebo Bartoloměj, což byli pravděpodobně zakladatelé vsí. Zdroj: Radvanice.ostrava.cz

Historie praví, že Radvanice byly svého času sídlem spiritistů v oblasti mezi Ostravou a Karvinou. Takzvaní „duchaři“ se rekrutovali z dělnické vrstvy a považovali se za elitu. Svým zaměřením se pohybovali mezi katolíky na straně jedné a čechoslováky na straně druhé. Radvaničtí spiritisté dostali oficiálně utrum v polovině padesátých let, kdy je zakázali komunisté. Což ovšem neznamená, že by se svou činností přestali nebo vyhynuli. Jejich odkaz je zde patrný dodnes.

Nedaleká huť

Největší negativum Radvanic - nedalká huť Liberty.Největší negativum Radvanic - nedaleká huť Liberty.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

Pojmem, hybnou silou dění v Radvanicích a Bartovicích je paradoxně objekt, jehož větší část se na katastru městského obvodu ani nenachází. Nedaleká huť však tamním lidem pořádně zatápí, přestože v posledních letech došlo nejen tam, ale i mezi dalšími zdroji znečištění k rapidnímu úbytku škodlivých látek, které se poprvé v historii dostávají do zákonného rozpětí.

Svou rozlohou tvoří Radvanice a Bartovice nezanedbatelnou část území Ostravy, přestože na její populaci se zejména kvůli rodinné zástavbě podílí pouze dvěma procenty. Nemalou plochu oněch šestnácti kilometrů čtverečních zaujímá zeleň.

„Máme neskutečné množství lesů a zeleně v kopcovitém terénu, takže nebýt Liberty Ostrava, ani náhodou nemůžeme být nejznečištěnější obvod Ostravy, naopak možná jeden z nejčistších,“ říká starosta Radvanic a Bartovic Aleš Boháč, který huť vidí jako „hromadu šrotu dvacet let po životnosti“.

Podle něj se nedá spočítat, kolik už huť na zdraví nejen tamních obyvatel vydělala. „Životní prostředí by pro nás přitom jinak ani nemuselo být téma, ne větší než jinde, protože určitě si polské větry nevybraly, že k nám budou foukat více než na Slezskou Ostravu nebo na Jih, jen aby nás naštvaly,“ glosuje téma Boháč.

Deník v ulicích Bartovic.Deník v ulicích Bartovic.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

BARTOVICE:

Radvanice Liberty nevěří

Sám se považuje za jednoho z nejbedlivějších hlídačů Liberty, staré fabriky, kde je podle něj pomalu každý druhý týden porucha. „Jde o obrovské množství prachu, které nikdo nezaznamenává. Do zápisu se napíše porucha a jsou z obliga. Takže pokud oni říkají, že mají takové a takové emise, my víme, že je to minimálně dvakrát tolik,“ je přesvědčen Boháč.

„Kdyby stát a kraj donutili společnost před lety opravdu modernizovat, nemuseli by dnes mít lidé strach o práci a my řešit ovzduší. Tlak z naší strany proto bude pořád stejný,“ upozorňuje Boháč.

Avšak aby jej, potažmo tamní obyvatele, nikdo nemohl nařknout, že poukazují na jiné, a přitom si nezametou před vlastním prahem, zapracovali v Radvanicích a Bartovicích i na svých vlastních zdrojích znečištění ovzduší. Díky kotlíkovým dotacím.

„Ve třech vlnách si u nás celkem 162 domácností vyměnilo či vymění lokální topeniště! Musí se někde projevit, když ubude přes 160 zdrojů znečištění z potenciální tisícovky kamen,“ míní Boháč, onou tisícovkou totiž zahrnuje i bytové domy společnosti Heimstaden, kde zejména na Trnkovci, ale i v dalších radvanických hornických koloniích podle něj lidé topí vším možným ještě ve starých „peckách“.

Poprvé v limitu!

Výměna podle něj pomohla neskutečně. „Máme sice jen dvě procenta obyvatelstva Ostravy, ale 15 procent ostravských žadatelů o výměnu kotle je jen z Radvanic a Bartovic,“ komentuje úklid před vlastním prahem Boháč s kousavým dodatkem. „Motivovat k tomu lidi, když se z oken dívají na všechny ty komíny, je vážně těžké.“

Životní prostředí v Radvanicích a Bartovicích se podle něj konečně daří měnit. Vždyť v posledních dvou letech se tamní ovzduší poprvé v historii dostalo do zákonem uznávaných mezi a ve vzduchu tam nebylo víc než čtyřicet mikrogramů polétavého prachu za rok.

Ruku v ruce s tím jej těší, že ve stejných letech dalo radnici za pravdu s protesty ministerstvo životního prostředí a „shodilo“ integrovaná povolení kraje. „Všeobecně se v Radvanicích žije lépe a ještě lépe se žít bude, čemuž jdeme naproti řadou volnočasových projektů," dodává starosta Aleš Boháč - CELÝ ROZHOVOR SE STAROSTOU O PLÁNECH RADNICE A AKTUÁLNÍCH PROBLÉMECH OBVODU NAJDETE ZDE.

Podívejte se s námi také na další místa, která již Deník navštívil:

(*někdy je potřeba několik sekund počkat, než se mapa načte)

Tip na výlet: Kostel v Radvanicích

Deník v ulicích Radvanic.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

Obec Radvanice původně uvažovala o zřízení kaple, avšak nakonec její vedení rozhodlo o výstavbě kostela. Ta byla realizována v letech 1904–1907 dle projektu Bohumila Židlického. Kostel je realizován v architektonickém stylu slovanské renesance a je koncipován jako trojlodní bazilika. Dne 14. června 1907 kostel vysvětil vratislavský biskup Jiří kardinál Kopp a zasvětil jej Neposkvrněnému početí Panny Marie.