Na jednom pódiu se vůbec poprvé sešli Evžen Tošenovský, Čestmír Vlček, Aleš Zedník, Petr Kajnar a Tomáš Macura. Primátoři Ostravy od roku 1993 po současnost. Chyběl pouze před šesti lety zesnulý první polistopadový primátor Jiří Smejkal.

Přinášíme výběr toho nejdůležitějšího, co na setkání primátorů zaznělo:

Výzvy v primátorském křesle

Evžen Tošenovský (1993–2001, ODS): „Myslel jsem, že nevydržím ani rok. Dva roky jsem kličkoval, abych na ten primátorský post nenastoupil. Ženě jsem řekl, že v roce 1994 se zavře poslední důl, a to žádný primátor nepřežije. Mým prvním úkolem bylo otevřít územní plán – téměř celé Vítkovice měly stavební uzávěru, musely zmizet koksovny a bylo třeba zavřít vysoké pece v centru města. Dodnes mě překvapuje, že jsem to vůbec přežil, proto nechci tvrdit, že jsem to zvládl. Fyzicky jsem se šponoval a ty své dva metry tenkrát skutečně používal.“

Čestmír Vlček (2001–2002, ODS): „Plynofikovalo se, stavěla se kanalizace a čistírna odpadních vod, dekontaminovala se Karolina, stavěla železnice. České dráhy tehdy říkaly, že nepotřebují historickou budovu svinovského nádraží. Že na řízení nádraží jim prý stačila jedna unimo buňka. Dohodl jsem se, že České dráhy si budovu ji nechají a město na ni naváže skleněnou přístavbou. Také jsme převzali Palác kultury a sportu i krachující Vítkovice a hala se za jednu korunu převedla na město. Podařila se také uzavřít smlouva o partnerství s Pittsburghem, který prošel stejnou historií jako Ostrava.“

Aleš Zedník (2002–2006, ČSSD): „Říkal jsem, že kdo chce ovládat třetí největší město v republice, musí ovládat i tři věci – peníze, prachy a finance. Ještě za Čestmíra byl objem finančních prostředků asi 750 milionů korun, dnes by si s takovým rozpočtem každý ťukal na čelo. Za slušnou částku jsme nakoupili pozemky na Karolině, které se pak prodávaly s velkým ziskem. Postupně jsme dávali peníze do Slezskoostravského hradu, na což jsem hrdý a vzpomínám na to s radostí. Hrad je mé dítě.“

Petr Kajnar (2006–2014, ČSSD): „Přebíral jsem město zadlužené třemi miliardami. Cítil jsem, jak Ostrava umírá, průmysl kolaboval, nezaměstnanost rostla na 16 procent, tedy nějakých dvacet tisíc lidí. Bylo potřeba to změnit, a říkal jsem, že jestli jsem jediný, kdo to dokáže, tak to musím udělat já. Výhodou bylo, že jsem Alešovi dělal náměstka. Z tří miliard jsem 600 milionů ‚pustil‘ na vytvoření zóny Hrabová, kde dnes dělá deset tisíc lidí.“

Tomáš Macura (2014–nyní, ANO): „Všichni pánové město vedli dobře, proto jsem nemusel řešit palčivé socio-ekonomické problémy. V křesle jsem se ocitl náhodou a bez zkušeností s veřejnou správou. Ostrava už byla normálním městem bez klíčových problémů. Proto se teď můžeme zaměřit na rozvíjení metropolitních funkcí města – na to, jak se tam žije, na podporu kultury a sportu i na urbanismus.“

Co se jim nepovedlo…

Tomáš Macura: „Byl jsem pevně přesvědčen, že na radnici pobudu čtyři roky a vrátím se do normálního života. Takže to se nepovedlo. Příčinou a motivací dalšího setrvání bylo to, že se nepovedlo zrealizovat vše, co jsem chtěl udělat. Chtěl jsem město řídit jako firmu a všem ukázat, jak se to dělá. Po rozpadu koalice jsme ale začali od znova.“

Petr Kajnar: „Mně se nepodařilo být primátorem ještě v dalším období. Město ještě není hotové. Dnes potřebujete tři obory – IT, bio a nano. To, co se dnes v Ostravě děje s medicínou, je velké ohrožení pro rozvoj města. Nejrychleji, jak město posunout dopředu, je rozvoj IT.“

Aleš Zedník: „Pro občanku musíte k Jindřichu, pro řidičák do bývalé Union banky, pro jiné věci tu a další tam. Vše mohlo být na jednom místě, ale ten projekt byl zašlapán do země a upřímně mě to dodnes mrzí.“

Čestmír Vlček: „Nepodařila se mi zahájit dekontaminace lagun Ostramo, což – když se podíváme, kde jsme dnes – bylo nemožné. Tehdy se to jmenovalo Ostramo Vlček a já jsem přijel do Prahy na jednání s ministerstvy, kde zavládlo zděšení, že svolávám jednání v Praze o vlastním podniku. Musel jsem nejprve vysvětlovat, že s majitelem nemáme žádné vztahy. Jsem rád, že důvodem toho, proč projekt dekontaminace nevyšel, není fakt, že to bylo drahé.“

Evžen Tošenovský: „Svým kolegům jsem předal dva horké brambory – po povodních nevyšlo spojení centra s Porubou formou severního spoje. Spojení tak velkého města jen po dvou příčkách (Rudná, Opavská – pozn. red.) je tuze málo. Další brambor je spalovna. Jsem přesvědčen, že mít velkou skládku a další menší po městě, je to neetické a nehygienické. Mám obavy, že s navýšením spalovny se budou potýkat ještě i další následovníci.“

Kondice města a problém vylidňování

Evžen Tošenovský: „Finanční kondice města byla velmi špatná a připadal jsem si jako pitomec, že jsem do primátorského křesla lezl. Po čase jsem pochopil, že to je úkol každého primátora a přestal jsem kopat do zdi.“

Čestmír Vlček: „Kdo odstraní příčinu vylidňování města, dostane Nobelovu cenu. Bez přehánění. Možná je to ovzduším, těžko říct.“

Aleš Zedník: „Není to tak, že by lidé prchali pryč z regionu. Stačí, když si člověk koupí domek za městem, a už městu ‚nepatří‘. Pak každé ráno vidíte, kolik aut jede do Ostravy. Osm z deseti řidičů v zimě neškrábe mráz z okna – tedy mají garáže v domcích. Souvisí to se zvýšením životní úrovně. Nelíbí se jim zdejší životní styl. V bytech nevíte, koho budete mít za souseda.“

Petr Kajnar: „Problém je v tom, že obvody prodaly víc bytů než bylo potřeba.“

Tomáš Macura: „Nedělejme apokalypsu z toho, že Ostravě za třicet let ubylo deset procent obyvatel. Takových měst jsou desítky. Problém je však úbytek mladých, kteří jdou studovat a už se nevrátí.“

Negativní obraz Ostravy

Evžen Tošenovský: „Chodníky se v Ostravě čistí čtyřikrát častěji než v Bruselu, který vám v tomto pojetí garantuje špinavé a hnusné město. Hlavním úkolem je dnes změnit vnímání města – štve mě každý politik, který o Ostravě říká, že je to špinavé město. Musí se změnit vnímání – dvacet minut odtud máme Beskydy, jsme nejzelenější město u nás, lidé to tak musí začít vnímat a musí z nich začít čišet naděje.“

Čestmír Vlček: „Mediální obraz? Když se celorepublikově o Ostravě o něčem mluví, tak jsou to vraždy, havárie, požáry, nebo epidemie spalniček, kde v tom Ostrava nejhůř, přitom v Praze bylo o polovinu případů více. To je třeba změnit.“

Petr Kajnar: „Obrovský vliv sehrávají média. Když se hovořilo před pár týdny o nejznečištěnějších místech u nás, hodili v televizi na pozadí Ostravu. Proč vedení ČT Ostrava nezmění přístup? Podřezáváme si větev. Přitom tu dnes není horší vzduch než v Paříži – nebýt Polska. Vláda má podle ústavy povinnost zajistit čistý vzduch. Výsledek? Šly dotace na kotle. Kdybych zůstal ve funkci, zažaluju i Polsko.“ (směje se)

Tomáš Macura: „Zlobí nás snad už jen koksovny, hlavně v Přívoze. Problém je doprava, Ostrava je proto lídr v zavádění ekologické dopravy.“

Doprava a nízkoemisní zóny v centru

Aleš Zedník: „Ostrava je excentrická. Centrum bývá všude uprostřed města, jen Ostrava ho má na okraji, a ještě i Prokešovo náměstí je v rámci centra na jeho okraji. Když zakážeme vjezd automobilů do centra, zakážeme vjezd do ocelárny Vítkovice Steel, kde je pravé centrum Ostravy. Proto se na plány typu zákazu vjezdu do center a nízkoemisní zóny dívám skepticky. Já bych tomu sílu nevěnoval. Otázkou je, co je budoucností dopravy. Elektromobily? Ono je jedno, jestli mají auta výfuky fyzicky, nebo v elektrárnách…“

Bezpečnost

Evžen Tošenovský: „Když to srovnám s Bruselem, rozdíl v bezpečnosti je pozitivních sto procent. Tam jedu se svými dvěma metry a kilem navíc v autobuse a bojím se. Nebylo tedy snadné instalovat kamery na náměstí, milenecké páry se cítily nekomfortně na lavičkách. Technologie a přístup se vyvíjí a půjde to nadále kupředu. Nebezpečí spočívá ve složité debatě, kde to zastavit. Kde je hranice, kdy počítač leze už příliš do soukromí? Musí to skončit v míře, kdy já rozhoduji o tom, co se o mě kdo dovídá.“

Tomáš Macura: „Kriminalita měřená počtem trestných činů konstantně klesá a v procentuální objasněnosti trestných činů jsme na tom nejlíp v republice. Takové Brno má objasněnost 25 procent. To je velmi špatně.“

Budoucnost Ostravy

Evžen Tošenovský: „Za padesát let nebudu biologicky schopen zkontrolovat, co jsem tady říkal, a pak za mnu budou chodit na hřbitov a mlátit mi za má slova kladivem do náhrobku. Změna je každopádně velká už nyní. Čtyři, potažmo osm let jsou velké skoky. Politika je pro mě největší věcí, kterou můžete dělat. Rozhodujete o cizích penězích a směřujete někam cizí životy. Teď Ostrava stojí před další etapou a je třeba dál posouvat koncept 21. století.“

Čestmír Vlček: „Ostrava není jako město žádný architektonický skvost, proto je výstavba nových architektonických objektů a unikátů velká příležitost. Musíme se ale také obracet k minulosti – máme Dolní Vítkovice a Landek, ale tím to končí, žádná jiná památka. Ostrava si zaslouží nejen technické památky, ale i kulturní památky a hornické tradice. Proč třeba Ostrava nikdy neuspořádala setkání hornických obcí a měst? Ani k vydávání takových publikací se město moc nehlásí.“

Tomáš Macura: „Setkání hornických spolků je naplánováno na rok 2021, takže se dočkáte. Částka, kterou město vynakládá na kulturu, odpovídá celkovému rozpočtu města, který měl k dispozici pan Tošenovský.“

Aleš Zedník: „V minulosti se toto setkání konalo, bylo to za mého období. Budoucnost vidím tak jako Jarek Nohavica – aby tady jezdily parníky po řekách, davy byly všité do atlasu a Baník tu Barcelonu na rozdíl od Slavie skutečně porážel. Dnes už není doba, aby politické strany slibovaly pavilon opic nebo garáže. Líbí se mi to, co dělají radní pod panem Macurou. Líbí se mi, jak kolem mě jezdí cyklisté na těch půjčených kolech apod. To jsou malé věci, které z města dělají krásné místo k životu. Nepotřebujeme velké věci, byť jednou bych si přál, abych v té koncertní síni vystoupil.“ (směje se)

Petr Kajnar: „Můžeme dělat malé kroky, ale nebude pro koho, protože tu pak nikdo nebude. Buď rostete, nebo upadáte. Jak udělat, aby město rostlo? Vzdělání. To co udělají politici dnes, bude mít dopad za dvacet třicet let, ne příští volební období.“

Tomáš Macura: „Můžou to být čisté silnice, malé krůčky nebo třeba architektura. Konečně už kvalitní architektura není v Ostravě sprosté slovo. Za poslední tři čtyři roky bylo realizováno osm mezinárodních architektonických soutěží, z nichž první už se realizuje.“

K TÉMATU

VÝVOJ OSTRAVY V ČÍSLECH

Kriminalista v Ostravě:

2017 – 10 998 trestných činů
2018 – 9 853 trestných činů (-10,4 %)
Objasněnost: 44,27 %

Vývoj obyvatelstva:
1991 – 327 413 obyvatel
2018 – 288 923 obyvatel (-11 %)

Byty v majetku Ostravy:
1991 – 46 000 bytů
2016 – 12 872 bytů (200 nových)

Dluh města:
2014 – 3,78 miliardy korun
2019 – 1,88 miliardy korun

Náplň městské policie:
2014 – 55 % doprava, 45 % veřejný pořádek
2018 – 90 % doprava, 10 % veřejný pořádek