Moravskoslezská metropole v roce 2022 je po připojení řady obcí sice teritoriálně větší, počtem obyvatel však srovnatelná s Ostravou v roce 1970. Vyplývá to z databáze Českého statistického úřadu (ČSÚ) o demografických údajích tuzemských měst. Téma vylidňování by tak pro region nadále mělo být alfa a omega. Prioritní téma. A bohužel i problém do budoucna. Navzdory některým hlasům, že to bylo téma k diskuzi před dvaceti lety, je potřeba zajistit, aby lidí v Ostravě neubývalo. Podařilo-li by se to, bylo by to ostatně poprvé od roku 1990, kdy by počet obyvatel meziročně vzrostl – byť tehdy jen o dvě stovky. Nyní k tomu mohou dopomoci Ukrajinci prchající před válkou, kteří tak zacelují ostravské rány, jež ještě prohloubil covid. Počítat však s nimi? Kolik jich zůstane?

Ředitel Městské policie Ostrava Miroslav Plaček (vpravo).
Ostrava pohledem šéfa městské policie: Pozornost věnujeme vyloučeným lokalitám

Podle předsedy sboru ostravských starostů Aleše Boháče Ostrava nedokáže lidem nabídnou adekvátní práci s přidanou hodnotou. „Vedle nedostatku bydlení, služeb či kvalitního životního prostředí je to důvod, proč nám mladí lidé odcházejí,“ je přesvědčen Boháč. „Změnit to je velká úloha vedení města, které zaspalo v dobách příchodu soukromých investorů a investorů nadnárodních korporátů,“ zamýšlí se nad příčinou.

Ostrava má aktuálně dvojí problém – demografický vývoj v podobě stárnutí obyvatelstva, tedy rychlejší vymírání města, a pak také odliv obyvatelstva pryč. „Dnes je pětina obyvatel Ostravy starší 65 let. I kdyby se tedy hypoteticky v Ostravě zastavil odliv obyvatel, pořád bude demograficky klesat,“ upozorňuje specialista na geografii města a regionální rozvoj Ondřej Slach z Ostravské univerzity, podle něhož přestala být Ostrava pro potenciální nové obyvatele atraktivní už v 70. letech minulého století.

Víkendová a všední Ostrava

Problém je podle něj v tom, že Ostrava (a její obvody) dlouhá léta svou bytovou politikou špatně konkurovala představě lidí o vlastním domě. „Ale to není problém roku 2015, nýbrž roku 2010 či ještě starších období. Takoví lidé se z města stěhují kvůli bydlení, ale práci si nechávají. I proto říkám, že Ostrava je město vhodnější pro práci, ale méně už pro život,“ říká Ondřej Slach, jak Ostravu vidí svým pohledem.

„Část lidí, především movitějších rodin s dětmi, volí bydlení ‚za městem‘, ale pro svůj pracovní i společenský život využívá metropolitních funkcí města,“ nevyvrací gró myšlenky primátor Ostravy Tomáš Macura. „Data potvrzují, že během pracovních dnů se počet lidí, kteří se v Ostravě nacházejí, zvyšuje o 70 až 100 tisíc,“ říká Macura. Podotýká také, že například přirozený demografický vývoj město významněji ovlivnit nemůže. „Ještě několik dalších desítek let budeme svědky stárnutí a úbytku počtu současných rezidentů města přirozeným způsobem, šancí pro Ostravu je tak zvrátit migrační saldo, tedy dosud negativní poměr mezi lidmi, kteří se stěhují z města pryč a nově příchozími,“ chápe svůj úkol Macura.

Ilustrační fotografie.
V Ostravě už letos zdražilo teplo o 22,5 procenta. A cena brzy opět vzroste

Jaké nabízí řešení? „K tomuto cíli nevede žádné jednoduché nebo krátkodobé opatření. Jedinou cestu vidíme v postupném a systematickém zlepšování kvality života ve městě ve všech jeho podstatných oblastech, tedy zlepšování kvality životního prostředí, rozšiřování nabídky zajímavé práce, vzdělání i volnočasových aktivit, kvality bydlení, veřejného prostoru, bezpečnosti ve městě a podobně,“ říká primátor, podle něhož vše zohledňuje strategický plán města FajnOVA. „Tato opatření v kombinaci s realitou nižších životních nákladů v Ostravě (ve srovnání s jinými velkými českými městy) či lepší bytovou situací začnou nést své ovoce. Není však reálné, že se tak stane dříve než v horizontu několika let,“ upozorňuje první muž Ostravy.

S horizontem nejméně pěti let souhlasí i Ondřej Slach, který však v budoucnosti nevidí jen šanci na světlo na konci tunelu, ale i nemalá rizika. „Problém vidím v tom, že město bylo profilováno na 500 tisíc lidí a dnes jich tu máme něco přes polovinu. Ve vnitřní rozptýlenosti a nákladnosti fungování města tak vidím velké riziko do budoucna. Když klesá počet obyvatel, klesá daňový příjem a provoz města se tak stává čím dál nákladnější,“ konstatuje Slach. A nepřímo tak možná i naráží na skutečnost, že už nyní musí Ostrava řadu svých městských společností starajících se v různých oblastech o chod města, například dopravní podnik, stále víc dotovat. „Faktem je, že období, kdy Praha a Brno šponovaly ceny nemovitostí tak moc, že Ostrava mohla vzít šanci za pačesy a cenou i dostupností bydlení jim konkurovat, trochu zaspala,“ vyčítá Slach.

K TÉMATU

ROZHOVOR

Ondřej Slach.Ondřej Slach.Zdroj: se souhlasem Ondřeje SlachaMaximální ambicí Ostravy bude úbytek obyvatelstva utlumit, říká expert Ondřej Slach z Ostravské univerzity

Téma geografie města a regionálního rozvoje je jeho denní chléb. O tématu opakovaně diskutoval s oběma posledními primátory města a denně na toto téma promlouvá i ke studentům Ostravské univerzity – té skupině lidí, která může pomoci negativní trend zvrátit tím, že v regionu zůstane. Pro Deník Ondřej Slach z Ostravské univerzity pohovořil nejen o tom, jak brzy se situace může změnit a čím toho lze docílit, ale i kde a kdy vůbec vznikla příčina.

Přes dvacet let slýcháme z úst politiků, že je nutné zastavit vylidňování regionu, potažmo Ostravy jako takové. A obyvatel pořád ubývá. Dělá se pro zastavení tohoto trendu málo?
Pro město (stejně jako pro kraj) je to ve strategickém plánu priorita. To, jestli dělají dost, nebo málo, záleží na úhlu pohledu. Faktem je, že vnější síly způsobující tento trend jsou velmi silné a město nemůže vše ovlivnit. Na druhou stranu se dlouho nezohledňovaly věci, které na to mají vliv – například v otázce životního prostředí má město omezené pole působnosti, a i přestože se situace výrazně zlepšila, stále tento negativní vliv přetrvává. Ukažte mi město, které má v podstatě ve svém centru koksovnu, u které nová rozptylová studie prokázala její škodlivý vliv. Je také třeba řešit dva typy stěhování – za Ostravu do jejího „zázemí“ a zcela mimo region, kde nejvíce obyvatel Ostravy přitahují Praha a Brno. Větší pole působnosti má město při stěhování lidí do svého okolí, zázemí. A právě tady mohlo udělat víc. Celé je to ale běh na dlouhou trať.

V čem mohlo udělat víc?
Z hlediska nabídky a politiky bydlení. Stěhování do zázemí Ostravy je dáno představou, že největší sen je mít vlastní dům, což ve městě není vždy snadné. Ale stěhují se z něj i lidé, kteří neseženou adekvátní bydlení z hlediska velikosti a ceny v době, kdy se mění jejich životní cyklus – třeba při založení rodiny apod. Město musí vhodně konkurovat představě lidí o vlastním domě. V tomto ohledu tak už činí, ale společně s obvody na to dlouhá léta nebralo zřetel. Ale to není problém roku 2015, nýbrž roku 2010 či ještě starších období. Takoví lidé se z města stěhují kvůli bydlení, ale práci si nechávají. I proto říkám, že Ostrava je město vhodnější pro práci, ale méně už pro život. Změna není otázkou několika málo let. Tady za mě patří kredit současnému vedení, které se s tím snaží pracovat.

Elektrokoloběžky v centru Ostravy, 7.října 2022.
Elektrokoloběžky a elektrokola rozdělily Ostravu. Zakáže je i Jih a Poruba?

Ostrava v roce 2022 z hlediska populace odpovídá Ostravě z roku 1970, tehdy však ještě bez řady nynějších městských částí. Vypovídá to o něčem?
Nemyslím si. Je to shoda okolností. Faktem je, že příliv obyvatel do Ostravy byl mezi lety 1950 a 1970 zejména kvůli nabídce pracovních příležitostí. Od roku 1975 už Ostrava přestala být atraktivní pro lidi z vnějšku. Byl to zlomový rok, kdy se zpomalil příliv lidí odjinud a město rostlo díky porodnosti a připojování okolních obcí. Pro vnější migraci tak přestalo být fakticky atraktivní už v 70. letech.

Kdy se podle vás může tento trend vylidňování alespoň zastavit?
Záleží, jestli se ptáte přímo na vystěhovávání nebo i na populační pokles. Protože v této otázce se za posledních deset let už něco změnilo. Do roku 2012 až 2013 byl hlavní důvod poklesu obyvatel jejich odliv, migrace mimo město. Od té doby nám roste význam přirozené demografické změny, tedy stárnutí města a nižší porodnost. Město tak rychleji vymírá. Dnes je pětina obyvatel Ostravy starší 65 let. I kdyby se tedy hypoteticky v Ostravě zastavil odliv obyvatel, což se ve své podstatě stále děje, pořád bude demograficky klesat.

Co je podle vás klíčem k tomu, aby se tak stalo?
Ostrava potřebuje výrazně navýšit stěhování lidí do města, což je poměrně složité. Nyní má po třech dekádách konečně plusová čísla, ale to jen při započítání cizinců, kterých tady minulý rok žilo 11 tisíc a nyní přes 19 tisíc. Primárně jsou to lidé z Ukrajiny, kteří prchají před válkou a u kterých nevíme, zda vůbec zůstanou. Trend tedy lze ztlumit, ale přímo bod zvratu zde nevidím. Je to jako obrovský super tanker, který když jednou nabere směr, velmi těžko mění trasu.

Je trend totožný u všech pohornických regionů v republice?
Situace v Karlovarském a Ústeckém kraji je velmi podobná, Karlovarský kraj je na tom dokonce ještě hůř. Ústeckému kraji také ubývá obyvatel, ale tam je ještě další specifikum, protože Praha a střední Čechy vytlačují růstem cen chudší obyvatelstvo do Ústeckého kraje, odkud bohatí zase proudí opačně. Ústecký kraj je na tom tak demograficky lépe než náš Moravskoslezský kraj, ale tam se stěhují hlavně lidé s nižším sociálním statusem. To bude pro Ústecko velká výzva do budoucna. A v tom konkrétně se Ostrava odlišuje. Faktem je, že většina velkých měst u nás populačně klesala, pak nastal kolem roku 2012 a 2013 obrat, a najednou rostl Liberec, České Budějovice, Brno a další. Ostravy se to bohužel netýká.

Kuchařský mistr Hiroki Komiya.
VIDEO: Ostravské holky jsou hezčí, má jasno kuchařský mistr z Japonska

Dá se tedy říct, že Ostrava před deseti lety prošvihla vhodnou konstelaci pro změnu svého demografického vývoje?
Neřekl bych, že zcela prošvihla. Faktem ale rozhodně je, že období, kdy Praha a Brno šponovaly ceny nemovitostí tak moc, že Ostrava mohla vzít šanci za pačesy a cenou i dostupností bydlení jim konkurovat, trochu zaspala. Otázkou je, zda mohla učinit víc, já myslím, že ano. Ale to už se bavíme o projektech v letech 2007 a 2008. Příležitostí pro Ostravu paradoxně může být stávající energetická krize, která přináší řadu obrovských problémů, ale může být i šancí. Model stavby vlastního domu v zázemí města nebude takto plošně udržitelný, větší význam bude mít nájemní bydlení a menší bytové jednotky. Takový je trend i na západ od nás: snižuje se obytná plocha na jednoho obyvatele. Když bude mít město dostupné a kvalitní bydlení, které bude levnější než bydlení v domě, může to být jedna z cest, jak nepříznivý vývoj zvrátit.

V čem konkrétně tedy podle vás Ostrava zaspala?
Trendem let 2005 až 2008 bylo to, že se řešily průmyslové zóny a na demografický vývoj se moc nehledělo. Problém, který město nemohlo ovlivnit, byla také privatizace bytového fondu. Vzhledem k současným podmínkám je nyní maximální ambicí utlumit úbytek obyvatelstva. A to poznáme tak za pět let – dříve efekt nebude viditelný. Nelze proto zcela pracovat s meziročními srovnáními, které jsou extrémně matoucí. Problém vidím také v tom, že město bylo profilováno na 500 tisíc lidí a dnes jich tu máme něco přes polovinu. Narážíme tak na zádrhel v podobě vnitřní rozptýlenosti a nákladnosti fungování města. A v tom vidím velké riziko do budoucna. Když klesá počet obyvatel, klesá daňový příjem a provoz města se tak stává čím dál nákladnější. Musím však nezaujatě říci, že toto je podle mě první vedení města, které pracuje s tím, že je třeba zlepšit kvalitu života a chápe to jako prioritu. V tom vidím oproti minulosti velký posun. Jestli to poznáme za pět let, je věc druhá, ale posun tu je.

K TÉMATU

Vývoj počtu obyvatel Ostravy

rok – počet obyvatel

1970 – 278 656

1975 – 300 799

1980 – 326 929

1985 – 327 608

1990 – 331 466

1995 – 324 813

2000 – 320 041

2005 – 310 078

2010 – 303 609

2015 – 292 681

2020 – 284 982

2021 – 279 791

Zdroj: ČSÚ