Finanční prostředky žadatelům – tak jako v předchozích letech – poskytne rozpočet Programu na zachování a obnovu kulturních památek a významných městských staveb. V jeho rámci město na daný účel pro nadcházející rok shromáždilo ve dvou výzvách celkem 5, 5 milionu korun.

Od 8. ledna do 8. března

„Tento dotační program Ostrava vyhlašuje již od roku 2009. Za dobu svého fungování se stal důležitým nástrojem a pomocníkem při udržování architektonického dědictví našeho města. Majitelé nemovitostí této pomoci města aktivně využívají. Výsledkem tak je, že se daří postupně obnovovat zašlou krásu časem poznamenaných historických staveb, na jejichž obnovu mnohdy jejich majitelé nemají potřebné finance,“ shrnula náměstkyně primátora Hana Tichánková.

„Žádosti pro rok 2024 je nutné předložit v termínu od 8. ledna do 12 hodin dne 8. března 2024. Samotné stavební práce pak musí být provedeny mezi 1. lednem 2024 a 30. červnem 2025,“ připomíná potenciálním zájemcům.

Halda Heřmanice, 20. prosince 2023, Ostrava.
Vše o heřmanické kauze aneb Nežádoucí letošní „vánoční“ dárek pro Ostravu

O poskytnutí finanční podpory rozhodnou následně orgány města do konce června 2024. První výzva programu (výzva číslo 3) se týká městských domů a industriálního dědictví. Zahrnuje městské domy, které jsou kulturní památkou nebo leží v památkově chráněném území, dále domy s mimořádným urbanistickým a architektonickým významem mimo památkově chráněné území, jakož i objekty kulturního využití a industriální památky. Minimální výše dotační podpory jednomu projektu činí 50 000 korun, maximální pak 1 500 000 korun.

Druhá z výzev

Druhá z výzev (výzva číslo 4) je vztažena k sakrálním stavbám. Těmi se rozumí objekty sloužící duchovní praxi, bohoslužbám a jiným náboženským úkonům. Nejnižší výše finanční podpory na jeden projekt je v rámci výzvy určena na 50 000 korun, nejvyšší částka přiznatelná jednomu projektu dělá 500 000 korun.

Žádosti budou přijímány elektronicky, následně pak v listinné podobě, případně prostřednictvím informačního systému datových schránek. Veškeré potřebné informace jsou přehledně k dispozici na dotace/památky.

Město obnovu i údržbu historicky a kulturně unikátních staveb podpořilo již v minulosti. Městské peníze pomáhaly například při opravě zámku ve Vítkovicích, ze sakrálních objektů se finanční injekce dočkal kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Hrabové, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Třebovicích, kostel sv. Anny v Polance nad Odrou, kostel sv. Františka Viktora v Hrušově, kostel sv. Pavla ve Vítkovicích a další.

V uplynulých letech Ostrava přispěla také na obnovu domů v městských památkových zónách v Moravské Ostravě, Přívoze, Porubě a Vítkovicích. Rekonstruovány byly objekty tzv. štítové kolonie, bytové domy na Masarykově náměstí a památky Landeku. Připomenout lze i opravu fasády budovy s názvem tzv. „Hudební svět“ na Havlíčkově nábřeží.

Nepřehlédnutelná proměna

Nepřehlédnutelnou proměnou již několik let prochází například ostravský obvod Vítkovice. Historické stavby obvodu jako například zdejší radnice, Rothschildův palác, nedaleké dělnické koloniální domky a také líbivý kostel sv. Pavla apoštola (vše z nádherného červeného režného zdiva) patří k výstavním klenotům celého města. 

Svou tvář ale mění například i areál Lipového dvora u tramvajové zastávky Stará ocelárna. Společnost Vítkovice zde nechala zdemolovat staré garáže a nevyužitý objekt. Prostranství chce využít k bytové zástavbě v rámci proměny celé čtvrti. 

Bývalý závod ArcelorMittal Ostrava, dnes Liberty Ostrava. Ilustrační foto.
Scénáře pro huť Liberty Ostrava: Do ledna doma, pak do práce? Odbory tomu nevěří

„V místě byly původně byty vysokých úředníků Vítkovic. Pak tady byly kanceláře, které se někdy v sedmdesátých, možná i osmdesátých letech devastovaly, a my je teď opravujeme, rekonstruujeme zpátky na byty,“ řekl k proměně předseda představenstva společnosti Vítkovice Rodan Broskevič. Projekt Lipový dvůr má korespondovat s odklonem Vítkovic od strojírenství směrem k developmentu. V plánu je i nová výstavba s bydlením - více zde.