Soukromým zařízením se nelíbí přerozdělování dotací. Ostrava už připravuje novinky a městská kulturní zařízení už by se neměla ucházet o dotace. Přibližte, prosím, tento záměr…
Podařilo se mi to takto nastavit už pro příští rok. V rámci dotačního řízení v oblasti kultury nebudou žádat o granty příspěvkové organizace města, budou čistě pro „nezřizovanou sféru“. O jedny a tytéž peníze, lépe řečeno ještě navýšené o deset procent, budou soutěžit instituce na stejné úrovni. Dlouhodobě se také vedou spory o tom, kdo o přidělování dotací rozhoduje, zda to dělá správně a nezaujatě. Proto jsme na podzim po volbách prosadili, že na rozdíl od jiných komisí města je kulturní komise z nadpoloviční většiny složena z nepolitických kulturních odborníků nominovaných zástupci kulturní sféry. Jen menší podíl mají zástupci politických stran, a to tak, že pro vyváženost každá strana jmenovala jednoho zástupce.

Jak bude městským kulturním zařízením kompenzováno to, že už se nebudou ucházet o dotace?
Vybrali jsme ty nejtradičnější akce, které tyto instituce pořádají, například Spectaculo Interesse v Divadle loutek, divadelní festival Ost-ra-var při Národním divadle moravskoslezském či třeba Ostravskou muzejní noc, a účelově jsme navýšili provozní příspěvky na tyto konkrétní vybrané akce. Nedostali peníze navíc, aby si s nimi dělali, co chtějí, ale musejí za ně uspořádat konkrétní akci, kterou tady chceme.

A dosud to bylo stejně? Ucházely se příspěvkové kulturní organizace města o dotační tituly na tyto vámi vybrané akce, nebo se touto změnou zúžil záběr akcí, na které dotace žádaly?
Vlastně ano, dříve organizace žádaly o dotace podle svého uvážení a většinou je i dostaly, na druhé straně i teď při výběru konkrétních akcí došlo k oboustranné dohodě, takže problém nenastal. A sluší se dodat, že je to zároveň zjednodušení pro ně i pro magistrát. Účelový příspěvek nebudou muset samostatně vyúčtovávat, řešit smluvně, takže si ušetříme oboustranné papírování a ony tak získají prostor žádat o dotace na ministerstvu kultury. Byla to tedy i nepřímá výzva, aby začali více žádat o peníze i jinde.

Kolik dnes vlastně Ostrava přispívá ročně na kulturu?
Je to vícesložková podpora, některé kulturní akce typu Colours of Ostrava mají víceletý příspěvek, některé, byť třeba rok co rok, jednorázový, ale zjednodušeně řečeno je to v součtu asi čtyřicet milionů korun v dotacích. Rozpočet kultury samotné je přes jednu miliardu korun.

Jak vlastně dnes Ostravu vidíte po kulturní stránce? Co může nabídnout?
Máme bohatou kulturní scénu. Kvalitní filharmonii, divadla, galerie, zkrátka jedinečné instituce, které jsou vysoce hodnoceny i celorepublikově. Ocenění za svou práci získal například ředitel Galerie Plato Marek Pokorný, v letošním roce Ostrava získala ze všech měst i největší počet Thálií. To mluví samo za sebe. Ráda bych, abychom tuto kvalitu udrželi, nebo ještě lépe zvyšovali, ale zároveň abychom se soustředili na to, co tady ještě není, nebo není tak rozvinuté.

Například?
Například onen kreativní průmysl nebo hudební klubová scéna. Chceme být studentským městem, ale máme tady málo hudebních klubů, které by nabízely široký záběr od rocku přes punk až po metal. Na to se chci soustředit, to se musí změnit. Ostatně ten neustále omílaný odliv mladých lidí se týká i kulturního světa. Soukromá scéna dostávala málo peněz, takže v ní lidé pracují za poměrně směšných podmínek nebo dokonce zadarmo. Neuživí se a se zkušenostmi, které tady posbírají, odcházejí do Prahy nebo do Brna. Navýšením prostředků na dotace chceme zabránit, aby se toto dělo. Chceme, aby se mainstreamová kultura tvořila i v Ostravě.

Kandidaturu pro rok 2028 na Evropské hlavní město kultury však Ostrava zavrhla. Proč?
Nebylo to rozhodnutí politiků, konzultovali jsme ho i se zástupci kulturních organizací. Dělali jsme si poměrně podrobný průzkum a názory se shodovaly v tom, proč ne. Nepotřebujeme být nositeli nějakého titulu a značky proto, abychom kulturu rozvíjeli. Když na tento titul kandidujete a poté se jim pyšníte, musíte investovat poměrně dost peněz do věcí, které nejsou příliš vidět. Díky kandidatuře na rok 2015 se toho v Ostravě už v roce 2010 začalo dít poměrně dost a my se chceme soustředit na to, abychom nastavený směr rozvíjeli, než abychom se soustředili na zisk nějaké značky. Zjednodušeně řečeno jsme se shodli na tom, že ty peníze a pozornost raději soustředíme na samotnou kvalitní kulturu.

Tehdy si to zástupci města a kulturní scény nemysleli, nebo právě ta kandidatura jim to ukázala?
Osobně jsem u toho nebyla, ale měli jsme zpětnou vazbu od lidí, kteří to celé připravovali, a ti většinově říkali, že to za to nestojí.

Neuvažovalo se i tak, že právě tato příležitost by mohla být správným okamžikem, jak světu ukázat nová jatka, patrně už i novou filharmonii a další rozvoj města po kulturní stránce?
Minule to vyhrála Plzeň a nemyslím si, že by se díky tomu, že byla městem kultury, stala po této stránce světově známá. Výhoda kandidatury je v tom, že Evropě představíte plán rozvoje kultury ve městě a toho, jak ji chcete podporovat, a když získáte titul, máte nejen morální, ale i legální povinnost plán držet. My plán a koncepci kultury do roku 2030 máme a nepotřebujeme „bič“ ani se někomu upisovat, protože jsme se upsali sami sobě touto koncepcí, kterou už realizujeme. Na to kandidaturu na Evropské hlavní město kultury nepotřebujeme, dotáhneme plány i bez ní.

Jaký je tedy plán rozvoje kultury do roku 2030? Kam by měla kromě rozšíření hudebních klubů a propojení se školstvím směřovat?
Vize je dvousložková. Čekají nás významné kulturní stavby, které chceme realizovat, a to nejen koncertní síň, ale třeba i Pavilon G u Národního divadla moravskoslezského, ve spolupráci s krajem Černá kostka a uvidíme co bude s Bílým stínem coby dostavbou galerie umění. Zároveň máme v plánu naplnit tyto budovy kvalitním uměním, nechceme rozvíjet jen stávající fenomény. Opozicí často zmiňované cesty, že se něco opraví, například Poklad, a budou tam jen dovozová divadla z Prahy, protože Ostrava není dost velká, nejsou pravdivé. Takto by měly být rozvíjeny i další budovy. Umělci se často obávají, že když město investuje tolik peněz do budov, nebude už jich moc na samotné umění, ale to jde ruku v ruce. Musíme dělat obojí. Když nebudeme investovat do lidí, budou domy prázdné, a to nechceme.

Takže město zvládne několik nových kulturních staveb nejen po personální a programové stránce, ale i co se týče utáhnutí provozních nákladů, které se tím jistě nemálo zvýší?
Soustřeďujeme se i na získání externích zdrojů z Evropy i ministerstva kultury a bude spousta možností, jak vše financovat. Vezměme si to na příkladu koncertní síně, která však nebude jen pro Janáčkovu filharmonii. Její koncerty přitom bývají pravidelně vyprodané. Dělá pásma pro děti, celé rodiny i konzervativnější diváky, realizuje koncerty ve spolupráci s hvězdami, jako jsou Ondřej Gregor Brzobohatý či Tata Bojs. Nebojím se, že koncertní halu nevyprodá. Navíc když dnes chcete uspořádat koncert pro více než tisíc lidí, máte tu jen Gong. Jinak nic. Prostor pro 1500 posluchačů skutečně potřebujeme. Gong je skvělé místo, ale co do akustiky se pro klasickou hudbu moc nehodí. Navíc koncertní hala není jen o hlavním sále, ale i o malém sále a edukačních centrech. Právě tam by měly probíhat workshopy pro učitele, děti i seniory v rámci různých aktivit. Vedlejší Divadlo Petra Bezruče má také velké ambice nabízet i jinou produkci než jen klasické divadlo, a rádo tamní malý sál využije. A zájem participovat na koncertní hale projevují i další instituce.

Takže obavy o naplnění nových prostor a zvládnutí provozních nákladů nemáte?
Určitě se nebojím. Tato místa ale nebude zaplňovat jen ostravská kultura, ale i kvalitní umělci od nás i ze zahraničí. Ne výhradně jedni, nebo druzí, ale všichni. Už nyní projekt koncertní síně láká světové dirigenty, kteří by jinak do Ostravy nikdy nepřijeli. A potřebu rozšíření prostor vidíme už nyní, kdy se před chystanou rekonstrukcí Dům kultury města Ostravy zavřel. Spolky a soubory nemají kde vystupovat. Jeden dokonce s vděkem přijal prostory ve svinovské radnici, aby měl kde zkoušet.