Veřejnou zakázku na stavební dozor u projektu parkovacího domu u Městské nemocnice Ostrava vypsalo město už na jaře 2021. I s ohledem na průtahy samotné stavby je však zakázka stále aktuální a Deník má dokumentaci k dispozici. Co stojí za pozornost?

První soutěž rada města vyhodnotila na začátku dubna 2021, vítězná firma K4 však odmítla podepsat smlouvu za vysoutěženou částku 2,97 milionu korun bez DPH. „Pokud si vzpomínám, ze zmíněné zakázky jsme odstoupili z kapacitních důvodů, protože v průběhu výběrového řízení jsme museli uvažované lidi umístit na jiné zakázky,“ vysvětlil tento krok Deníku Vladimír Pacek, předseda představenstva společnosti K4.

Neoslovení druhého účastníka vzbuzuje podezření

Město tehdy neoslovilo druhého v pořadí (sdružení firem Inkos a JS Property – soutěžilo s částkou 2,42 milionu korun, pozn. red.), jak mu umožňuje zákon, ale raději vypsalo ještě v dubnu téhož roku novou soutěž na tuto zakázku a částečně upravilo parametry. Ve svých zápisech přitom radní neoslovení druhého účastníka v pořadí nijak nezdůvodnili.

„Domnívám se proto, že tento krok nebyl v souladu s postupem řádného hospodáře. V opačném případě by muselo být jasně zdůvodněno, proč zadavatel nepřistoupil k výběru druhé nabídky v pořadí,“ řekl Deníku Petr Leyer, právník a člen správní rady protikorupční organizace Transparency International, jemuž Deník podklady k zakázkám poskytl.

Zajímavé je v tomto kontextu to, že když Ostrava před lety hledala architektonické návrhy na proměnu bývalých městských jatek v galerii umění, dohodla se tehdy rovněž po odstoupení vítěze soutěže s náhradním uchazečem – polským studiem KWK Promes Roberta Konieczného. Právě tento postup zadavatelé zakázek podle Transparency International obvykle praktikují.

Podobné složení firem, cena o dva miliony vyšší

Když město krátce po zrušení první soutěže vypsalo novou zakázku na stavební dozor u parkovacího domu na Fifejdách, snížilo v zadávací dokumentaci odhadované náklady na 3,6 milionu korun – v první soutěži to bylo 3,9 milionu. Když ale rada tuto druhou soutěž v květnu 2021 vyhodnotila, získalo zakázku konsorcium firem Inkos, JS Property a Invin s nabízenou cenou 4,54 milionu korun bez DPH.

Za pozornost přitom stojí i to, že tentokrát zvítězilo takřka identické sdružení firem, které bylo při první soutěži druhé v pořadí a které město mohlo oslovit hned po odstoupení firmy K4, tedy bez nutnosti vyhlásit zakázku nově. Připomeňme znovu, že poprvé firmy Inkos a JS Property (tedy bez třetí společnosti Invin), usilovaly o zakázku s nabídkovou cenou 2,42 milionu bez DPH – v druhé soutěži tedy zvýšily svou předchozí nabídku o zhruba 2,1 milionu korun. Co na to říkají zástupci města, kteří se u těchto zakázek byli přítomní?

„Nepamatuju si na tuto zakázku a nemám už přístup k podkladům, abych se na to podíval. Soutěžili jsme hodně různých veřejných zakázek a nejsem schopen si to dodnes všechno pamatovat. Nechci se ani vyjadřovat k něčemu zpětně,“ řekl Deníku Radim Babinec (ANO), který byl v roce 2021 náměstkem primátora pro veřejné zakázky a dnes působí jako tajemník na radnici Slezské Ostravy.

Tehdejší náměstkyně primátora pro investice Zuzana Bajgarová (tehdy ANO, dnes Jdeto!!!) zpětně uvedla, že pro zrušení zakázky město vedlo několik důvodů. „A to nejasné odstoupení vítěze v rámci první soutěže ze zakázky, cena druhého v pořadí, která se jevila příliš nízká pro daný rozsah stavby a skutečnost, že jsme v dané době řešili problémy s výkonem technického dozoru na jiných stavbách,“ řekla Bajgarová s tím, že v druhé soutěži město kladlo vyšší požadavky na kvalifikaci a přidalo například požadavek na pozici rozpočtáře.

„Zadavatel (město Ostrava) navrhl zadávací řízení zrušit z důvodu pochybnosti o realizovatelnosti zakázky z hlediska kvality s ohledem na nízkou nabídkovou cenu,“ potvrdila mluvčí Ostravy Gabriela Pokorná, proč město původně neoslovilo firmy Inkos a JS Property.

Podle právníků se rizika potvrdila

Ostrava zakázku získala za cenu o bezmála milion korun vyšší, než očekávala, jelikož v zadávací dokumentaci s upravenými podmínkami, které zmiňuje Bajgarová, město předpokládalo, že by vítězná cena měla být kolem 3,6 milionu korun.

„Když je zakázka vypsána znova, zadavatel vstupuje do rizika, protože neví, jestli se někdo přihlásí, jestli zakázka nebude dražší, neprotáhne se apod. Z mého pohledu novým vypsáním soutěže plynou pro zadavatele spíše rizika, která se nyní potvrdila a zakázka skutečně byla znatelně dražší,“ okomentoval výsledek zakázky Petr Leyer z Transparency International, podle něhož tento případ nese náznaky praktik, které byly v minulosti vídány k ovlivňování zadávacích řízení (více o ostravském případu čtěte v rozhovoru s Petrem Leyerem, který je součástí tématu).

Ostrava však argumentuje, že zakázku mohla s klidným srdcem přijmout. „Nejnižší nabídková cena překračovala předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, přesto však byla pod úrovní maximální přípustné hodnoty dle České komory autorizovaných inženýrů a techniků. Nejedná se o běžnou stavbu a nabídková cena byla posouzena jako akceptovatelná,“ reagovala mluvčí města Gabriela Pokorná.

Rozpočtář za dva miliony?

Člověk seznámený se zakázkou i s chodem města však pod podmínkou anonymity Deníku stručně shrnul, k čemu při opětovném hledání stavebního dozoru pro parkovací dům došlo.

„Nejprve jsem si myslel, že šlo o klasickou pračku na peníze a firma Invin byla ve druhé zakázce vyloženě nastrčená. Práci však skutečně odvádí. I přesto se dalo poměrně dost ušetřit,“ poznamenal zdroj Deníku.

Ostrava podle něj vypsáním opětovné zakázky získala na dozorování stavby zjednodušeně řešeno jednoho člověka navíc, a to za 2,1 milionu korun – protože právě o tolik byla navýšena původní nabídka z první soutěže pro soutěž druhou. Jde o pozici rozpočtáře, který v podmínkách města přibyl až pro druhou zakázku.

„To se dalo klidně vyřešit dodatkem ke smlouvě, nebylo třeba nové zakázky. Obzvlášť, když funkci v konsorciu zastává firma, které město zakázku mohlo přidělit už poprvé. Je však jasné, že město potřebovalo opětovné vypsání soutěže odůvodnit, proto muselo podmínky poupravit. Jinak by to bylo na kriminál,“ dodal ještě zdroj seznámený s detaily projektu.

Co říkají firmy vykonávající dozor?

Deník oslovil také konsorcium firem Inkos Ostrava a JS Property, co se za tak krátkou dobu změnilo, že nabízenou částku ve druhé soutěži téměř zdvojnásobilo, nebo co vedlo ke spojení se společností Invin. Společnost Inkos Ostrava na dotazy Deníku od 4. října ani přes opakovaný příslib neodpověděla.

Jednatele JS Property Jana Schmejkala Deník zastihl na dovolené mimo Evropu. „Došlo k rozšíření sdružení o dalšího člena na základě změny podmínek soutěže,“ uvedl stručně Jan Schmejkal ke zdvojnásobení ceny a přibrání firmy Invin do konsorcia. Na dotaz, jaké práce firma na zakázce odvádí, uvedl, že je to právě pozice cenového kalkulanta.

Jasný názor na situaci nemá ani ostravská opozice. „Ano, na jedné straně je divné, že rada města u první zakázky nezvolila druhou společnost (JS Property a Inkos, pozn. red.) po odstoupení první společnosti K4. Firmy by se ale na zakázce zřejmě finančně hodně vyšťavily a město by nakonec možná ani nedostalo kvalitní technický dozor,“ míní k cenám zastupitel Josef Babka (KSČM), podle něhož však zůstává otázkou, nakolik jsou v druhé zakázce nově požadovaní lidé na stavbě zainteresovaní.

I u něj je tak patrná nejistota z toho, zda skutečně rozpočtář a technický dozor s vyšší kvalifikací, než byla vyžadována prvně, mají hodnotu 2,1 milionu korun…

Město si služby pochvaluje

„Zvolený postup, který se projevil navýšením nabídkové ceny, je zohledněn velmi dobrou podporou nejen při kontrole kvality prováděného díla, ale i při revidování požadavků zhotovitele stavby na vícepráce a při identifikaci možných úspor,“ okomentovala cenu a činnost stavebního dozoru mluvčí Ostravy Gabriela Pokorná.

Dřívější rozhodnutí obhajuje i Zuzana Bajgarová. „Každou investici je nutné hodnotit z hlediska celého životního cyklu stavby, od přípravy, přes výstavbu, po provoz. Hodnotit hospodárnost na základě jedné dílčí ceny je obecně problémové, jak je patrné i na tomto příkladu,“ dodala tehdejší investiční náměstkyně primátora.

K TÉMATU

Vyhodnocení veřejných zakázek (VZ) na stavební dozor parkovacího domu Fifejdy na základě ceny a kvalifikace

První VZ (předpokládaná hodnota: 3,95 milionu korun)
1. K4, 2,97 milionu korun (firma nepodepsala smlouvu)
2. Inkos Ostrava + JS Property, 2,42 milionu korun (firmy nebyly osloveny)
3. Invin, 3,9 milionu korun
4. Safety Pro, 3,31 milionu korun

Druhá VZ (předpokládaná hodnota 3,61 milionu korun)
1. Invin + JS Property + Inkos, 4,54 milionu korun (podepsána smlouva)
2. Safety Pro + Investinženýring, 4,8 milionu korun

ROZHOVOR K TÉMATU: Případ nese náznaky ovlivňování, varuje Transparency International

Případ stavebního dozoru z Ostravy v sobě nese náznaky ovlivňování zadávacích řízení, říká v následujícím rozhovoru Petr Leyer, právník a člen Správní rady Transparency International.

close Petr Leyer, právník a člen správní rady protikorupční organizace Transparency International. info Zdroj: Se souhlasem Petra Leyera zoom_in Petr Leyer.Byl tento postup – neoslovení druhého v pořadí v první zakázce, vypsání nové soutěže a zadaní zakázky vítězi s mnohem vyšší cenou – v souladu s postupem řádného hospodáře?
Nenašel jsem specifické zdůvodnění, jež by zadavatele vedlo ke zrušení první zakázky. Domnívám se proto, že tento krok nebyl v souladu s postupem řádného hospodáře. V opačném případě by muselo být jasně zdůvodněno, proč zadavatel nepřistoupil k výběru druhé nabídky v pořadí, a musel by pro to mít pádný důvod. Postup zadavatele byl v tomto ohledu vadný a neodůvodněný. Když je zakázka vypsána znova, zadavatel vstupuje do rizika, protože neví, jestli se někdo přihlásí, jestli zakázka nebude dražší, neprotáhne se apod. Z mého pohledu novým vypsáním soutěže plynou pro zadavatele spíše rizika, která se nyní potvrdila a zakázka skutečně byla znatelně dražší.

Jak na vás celá situace působí? Lze v tom vidět vedle zanedbání péče řádného hospodáře nebo náznaky korupčního jednání?
Vzbuzuje to otázky, proč k tomu došlo, čím bylo nové vypsání soutěže motivováno. Zda je to neznalostí či neobratností zadavatele či z důvodu nějakého korupčně vlivového charakteru. Rušení soutěží je praktika, která byla v minulosti často využívána k ovlivňování řízení. Mohl být nastrčený dodavatel, který dělal ‚křoví‘, vyhrál zakázku s nějakou cenou, odstoupil a zadavatel přistoupil k výzvě druhého v pořadí. Často se manipulovalo se zadávacím řízením, ať už o tom sám zadavatel věděl, nebo ne. Mnohdy existovaly dohody dodavatelů či různá spojení mezi nimi. V poslední době se s tím v praxi tolik nesetkáváme, prostředí se v tomto ohledu narovnává a směřuje k větší transparentnosti. Tento případ však v sobě nese náznaky praktik, které byly v minulosti vídány k ovlivňování zadávacích řízení.

Setkáváte se s podobnými případy často – řeší radnice po odstoupení vítěze raději zrušení soutěže a vypsání nové?
Je obvyklejší a minimálně časově ekonomičtější – a zadavatelé to tak většinou dělají –, že se za standardních okolností přistupuje k výzvě druhého v pořadí. Zákon ale umožňuje zadávací zřízení také zrušit, což se po odmítnutí vítěze podepsat smlouvu stalo. Představoval bych si pak ale jasně deklarovaný důvod zrušení, proč se tak stalo. Obecně vzato tedy zadavatelé ke zrušení běžně nepřistupují a nechtějí celý proces opakovat.

Měla radnice zrušit i druhou soutěž, když byly nabízené ceny výrazně vyšší než v první soutěži a vyšší než byla odhadovaná cena?
Obecně lze zakázky rušit pouze z jasně daných důvodů. Zakázku, aniž by byla postižena vadou nebo incidentem, nelze jen tak z vůle zadavatele zrušit, protože se mu nabídky nelíbí. A to je jedno z rizik, kterým se zadavatel vystavuje, když vypíše druhé zadávací řízení – že obdrží méně výhodnou nabídku, než mohl nabízet druhý uchazeč v první soutěži.

Radnice ve druhé zakázce částečně upravila zadání a například zvýšila hodnotu referenčních zakázek, které měly firmy předložit ke své prezentaci. Přidala také pozici rozpočtáře. Může to být důvod takového prodražení zakázky?
Zvýšení hodnot referenčních zakázek může mít za následek, že dodavatelé nejsou schopni zakázku pokrýt a jsou nuceni přibrat do hry někoho dalšího, což se také stalo a došlo k přeskupení sil uchazečů o druhou zakázku. Tady ale vyvstává otázka, proč by vůbec město mělo najednou navyšovat referenční hodnoty, když zakázka zůstala rámcově stejná, byť s dílčími úpravami, kterých jsem si vědom.