Město Ostrava se od svého založení vždy potýkalo s velkou vodou. Je to dáno i geografickou dispozicí; leži na soutoku řek Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny. Po jedné z největších povodní v dějinách města, ke které došlo v roce 1880, navrhl tehdejší starosta Moravské Ostravy Anton Lux vůbec první odborná opatření proti záplavám: regulaci toků, vyčištění a prohloubení koryt a vybudování ochranných hrází. Jeho návrh byl zemskými úřady v Brně odmítnut s poukazem na nedostatek financí. Po záplavách v roce 1997 začalo v Ostravě velkorysé budování hrází a protipovodňových zábran.

BUDOVÁNÍ HRÁZÍ

Státní podnik Povodí Odry rekonstruuoval od roku 2003 hráze na Odře v Nové Vsi, Mariánských Horách, Přívoze a Hrušově. Poškozené hráze se zvýšily tak, aby kapacita koryta byla vyšší než u takzvané stoleté vody. Nakonec zůstala jako velký problém část Koblova zvaná přiléhavě Žabník. Leží za mostem z Hrušova a na tomto úseku hráz vybudována nebyla. Toto území bylo v roce 1997 silně zasaženo povodní a mnoho domů poškozeno.

Původně se mělo za to, že budou domy stojící nejblíže u řeky vykoupeny a zbourány, což by v podstatě byla nejekonomičtější varianta. Ale nic není jednoduché, místní lidé s demolicemi nesouhlasili a předkládali laické návrhy, že by stačilo, kdyby podnik Povodí Odry vyčistil a vybagroval dno řeky, pak by možná ani stavba hráze potřebná nebyla.

Bagrování dna však není z hlediska ochrany přírody proveditelné. Nakonec se vše vyřešilo, v červnu 2015 byla hráz na Odře u Žabníku slavnostně dokončena a lidé si oddechli. Odra, Opava, Lučina i Ostravice jsou schopny po úpravách zadržet i velký průtok.

ROZDĚLENÍ KOMPETENCÍ

O hráze na Odře se stará Povodí Odry, do jeho kompetence spadá také úprava říčky Porubky. Město mělo za povinnost vybudovat hráze v Koblově a v Nové Vsi u bývalé železniční vlečky Vítkovických železáren. V Třebovicích je problém s propustí pod vlakovou tratí v ulici Na Heleně, a byla dohodnuta opatření, aby se rozlévání vody tímto podjezdem zabránilo.

Pak je tu mlýnský náhon ústící do Opavy, což má na starosti třebovický obvod. Důležitým protipovodňovým opatřením na území města byla úprava koryta potoka Ščučí v Hrabové, což ochraňuje rovněž Novou Bělou.

Důležitým úkolem je v některých místech Ostravice odstranění nánosů štěrku, písku a hlíny. Ostrovy, na nichž rostou náletové stromy a křoviny, případná velká voda strhne a zachycují se na mostech. Prostě koryto Ostravice se musí vyčistit, vybagrovat. Což je ovšem pro město velmi nákladné.

Magistrát usiluje o revitalizaci břehů, na které by měla navazovat určitá infrastruktura. Byly by tu výletní restaurace, půjčovny loděk, rekreační zařízení, přístav pro lodičkáře už tu je.

HLEDÁNÍ VINÍKA

A ještě otázka: Kdo vlastně záplavy v roce 1997 zavinil? Odpověď nebyla jednoduchá, vždyť ji 14 let rozplétala řada soudů. Firma Ostramo Vlček totiž v roce 2000 zažalovala státní podnik Povodí Odry o 1,2 miliardy korun, požadavky zvyšovala až na 16 miliard. Původní žalobce pak soudní pohledávky prodal kyperské společnosti Retise Enterprises Limited. Teprve pak nastal opravdový právnický kolotoč.

Podnik Povodí Odry svou vinu rezolutně odmítl. Dvakrát o věci jednal Okresní soud v Ostravě, dvakrát odvolací krajský soud, zasláno bylo jedno dovolání k Nejvyššímu soudu a jedna ústavní stížnost. Soud nakonec uznal, že ochrana proti povodním nemůže být absolutní. Hráze na Odře byly postaveny s ohledem na stoletou vodu s průtokem 877 kubických metrů za vteřinu. Povodeň v roce 1997 však byla pětisetletá s mnohem vyšším průtokem.

Nakonec o věci rozhodla poslední instance Ústavní soud. Ten stížnost firmy Ostramo Vlček v lednu 2014 definitivně zamítl. Také žádost o úhradu ušlého zisku nebyla přijata, firma už před povodněmi hospodařila s velkou ztrátou. A to byla skutečná tečka za povodněmi v létě 1997.