Dobře mířenou facku dostane každý, kdo v těchto parných dnech dojde stinnými bočními uličkami na nově zrekonstruované Masarykovo náměstí v centru Ostravy. Vstup na rozpálenou plochu, která má svou strukturou připomínat perský koberec s třásněmi, je totiž vskutku ranou do tváře.

Mnoho lidí si tak začíná stěžovat, že se při opravách srdce krajského města vykácely košaté stromy, které přinášely příjemný stín. Stejně početná skupina návštěvníků však říká, že nový háv náměstí sluší a je lepší než ten předchozí.

„To je hrůza. Projít po rozpálené ploše náměstí, kde jsou místo stromů haluzky, je velmi nepříjemné. Člověk se před tím dusnem nemá kam skrýt,“ řekl Jan Hanák, který se včera vydal do centra Ostravy po delší době na nákupy.

Zcela opačný názor na novou podobu Masarykova náměstí měl další muž, jenž včera 13. června seděl na nové lavičce a se zaujetím se rozhlížel kolem. „Podle mě je to tady moc hezké. Z Masarykova náměstí se stalo velké prostranství, kde se lidé mohou potkávat a kde se mohou konat různé akce,“ sdělil tento muž, který nechtěl zveřejnit své jméno, a ještě poznamenal: „Stromy přece patří do lesa, a ne na náměstí, takže jsem spokojený i se zelení, která tady byla vysázena.“

Velká část oslovených návštěvníků náměstí však nestála ani na jedné straně pověstné barikády. Nová tvář centrálního ostravského náměstí v nich zkrátka nevyvolala emoce kladné ani záporné. Hodnotili ho totiž jako obyčejné, prázdné či jednoduše úplně normální.

„Masarykovo náměstí podle mě nikoho nenadchne, ale zároveň ani neurazí. Působí poněkud prázdně. Ale aspoň vyniknou fasády okolních domů. Možná až trochu povyrostou ty nové stromky, tak bude zajímavější,“ podělila se o své dojmy starší žena.

Rekonstrukce Masarykova náměstí začala v srpnu loňského roku a po průtazích, způsobených nečekanými archeologickými nálezy, skončila až na konci letošního května. Tříbarevné žulové desky, nové lavičky a osvětlení, netradiční kašna, tryskající v pěti paprscích přímo ze země, a další věci dotvářející novou podobu srdce krajského města přišly včetně práce na necelých sto milionů korun.

Jednou z největších zajímavostí jsou pak mosazné desky, zasazené přímo do povrchu náměstí, na kterých jsou zachyceny významné historické milníky týkající se Ostravy. Každou chvíli lze na „Masarykáči“ spatřit někoho, kdo takzvaně čte dlažbu a jde tak na krátkou procházku po dlouhé historii krajského města.