V roce 2023 platili Ostravané za gigajoule (GJ) tepla 1145 korun. Tehdy šlo o masivní zdražení, které způsobilo, že průměrná domácnost za teplo zaplatila o 8500 korun ročně (přes 700 korun měsíčně) víc než v roce 2022. Původní odhady byly ještě horší.
Letos si Ostravané oproti tvrdým cenám z minulého roku znovu připlatí, byť tentokrát jen o 8,6 procenta. To však v době, kdy ceny energií klesají. „Veolia Energie ČR se po diskusi se zástupci města zavazuje, že průměrná cena tepla (do bytových domů) se bude pohybovat na úrovni 1266 Kč/GJ vč. DPH. Jedná se o nárůst průměrné ceny o 8,6 procenta,“ uvedla na dotaz Deníku mluvčí města Gabriela Pokorná, podle níž pro průměrnou domácnost představuje nová cena navýšení výdajů o 200 až 242 korun měsíčně. Tedy o 2400 až 2900 korun ročně, podle výše spotřeby.
play_fill
„Ceny pro příští rok byly stanoveny opět s přihlédnutím ke všem faktorům ovlivňujícím cenu tepla na celostátní i lokální úrovni (vývoj cen paliv, emisních povolenek a dalších nákladů), ale zároveň se snahou nezatížit neúměrně domácnosti, firmy a další odběratele,“ vysvětlila mluvčí.
Radní neprokázali svůj vliv na cenu tepla, štve opozici
„Dalo se vyjednat víc,“ myslí si opoziční zastupitel Josef Babka (Ostravská levice). „Zvlášť, když je na straně města tak silný prostředek, jako někdejší privatizace ZTO (Zásobování teplem Ostrava), předchůdce dnešní Veolie. Tehdy byla ustanovena komise složená ze zástupců vedení města a dnešní Veolie, která se dodnes schází a pracuje a má na základě různých vzorců stanovovat cenu tepla,“ přiblížil zastupitel, kde mělo město víc přitlačit. „Obzvlášť v této době, kdy jsou občané a firmy drceni jinými náklady, mělo město přistoupit k tvrdším jednáním. Teplo a voda jsou dvě oblasti a komodity, na které má město svůj vliv, zejména rada města. A tady ho neprokázala,“ je přesvědčen Josef Babka.
play_fill
Nevole opozice se dala čekat. Už dvakrát se na posledních zasedáních zastupitelstva dožadovala informace o ceně pro tento rok. Poprvé, v prosinci, jí bylo z úst primátora Jana Dohnala (ODS) řečeno, že se stále jedná a že určitě nebude přijata první nabídka, podruhé, v lednu, že už je cena známa, a jestliže zastupitelé chtějí, dostanou informaci posléze písemně.
V zajetí čísel. Který z primátorů byl blíž?
„Není podstatné, že jste nám informaci nepředložili, jako jsme to automaticky dělali my. Podstatné je, aby to nedopadlo jako u vody, která se letos zvýšila o 12,5 koruny za kubík, přičemž jste mě ujišťoval, že cena vody bude nejlevnější mezi krajskými městy, a není to tak. V Brně je o pět korun na kubík levnější, opravdu. Myslím, že jste si měli cenu vody lépe pohlídat. U tepla jsem nikdy nepřijal první návrh Veolie, tak uvidíme,“ řekl už v závěru ledna na zasedání zastupitelů města opoziční zastupitel a někdejší primátor Tomáš Macura (Jdeto!!!). „Zkorigoval bych, že v Brně je dalece levnější voda, je to o korunu a kousek,“ nedal se tehdy primátor současný, Jan Dohnal (cena vody je 105,53 koruny v Brně, 109,47 koruny v Ostravě, pozn. red.).
close
info
Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň
zoom_in
Primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS).
Co tedy za dalším zdražením tepla pro Ostravu podle vedení města stojí? „Pro rok 2024 se situace na trzích s komoditami zlepšila, zejména v oblasti zemního plynu a elektřiny, jejichž ceny spadly na výrazně nižší úrovně,“ potvrdila navíc mluvčí Gabriela Pokorná.
play_fill
„Na druhé straně, v Ostravě zůstává i pro rok 2024 hlavním palivovým vstupem černé uhlí a dalším zásadním nákladem emisní povolenka CO2. Náklady na provoz, dodávky, opravy a údržbu jsou pod neustálým tlakem inflace a dalších vlivů. Částečné snížení cen některých komodit nevede ani zdaleka k cenovým úrovním z období před rokem 2022 nebo 2023 a nekompenzuje nárůst ostatních nákladů,“ vysvětlila mluvčí.
Zatímco v roce 2023 tak Ostrava ze závislosti na černém uhlí profitovala, letos nikoli. „V Ostravě těžíme z toho, že se teplo vyrábí převážně z černého uhlí. Tam, kde jsou města závislá na zemním plynu, jsou nárůsty mnohem vyšší,“ uvedl před více než rokem Tomáš Macura ještě v pozici primátora města.
