„Někdo umřel, jiní se odstěhovali. Žije tu okolo šedesáti lidí. A nejen v očekávání toho, co s nimi bude…“ tvrdí Eva Lehocká angažující se v iniciativě Bedřiška (pře)žije! Její obyvatelé totiž pro sousedy i přespolní o prázdninách organizují kulturně-společenský program: Víkendové kavárny s hosty i komunitní festival.

První setkání s ženskoprávní aktivistkou Elenou Gorolovou (hovoří zde i na téma nedobrovolné sterilizace žen) je bez publicity; má do dvacítky diváků. „Ale místo plánovaných šedesáti minut z toho byly dvě hodiny,“ říká Lehocká s tím, že poslední červencovou neděli v Bedřišce odpoledne př besedu o čtení s knihovnicí.

Další víkendy zde má do kavárny – pod širým nebem, když bude hezky, vevnitř v komunitním centru, za špatného počasí – zavítat mj. horolezec Leopold Sulovský, ředitelka brněnského romského muzea Jana Horváthová či historik Martin Jemelka (ten představí historii a přeměny dělnických kolonií Bedřišce podobných).

Budoucnost osady nacházející se západně od Plzeňské ulice, kde vede jediný příjezd a kromě hřiště a komunitního centra tu nemají žádnou občanskou vybavenost, řeší jak radnice Mariánských Hor a Hulváků, tak magistrát Ostravy. „Za stav Bedřišky může velkým dílem i vedení našeho obvodu,“ poznamenává Lehocká.

Místním bydlícím v obecním každopádně nyní prodlužují nájemní smlouvy. Lehocká zmiňuje i příslib „obsazování nově uvolněných domů“. Lidé v Bedřišce si představují záchranu lokality ve vzniku sociálního družstva – kde by asi obvod dal domy, město peníze a obyvatelé svou energii i nájemné ke zvelebování bydlení.

„Založení sociálního družstva je posuzováno a rozpracováno jako jedna z právních forem účastni nynějších nájemníků na revitalizaci lokality,“ uvádí náměstek primátora Radim Babinec s odvoláním na studii, kterou má Ostrava od ateliéru re:architekti z Prahy. Stojí v ní také, že by v Bedřišce mělo žít maximálně pět stovek lidí.

„Jednou podmínek rozvoje je obecně vnímána nutnost dopravního propojení s obytnou zástavbou Starého Zábřehu. Hlavním využitím lokality by bylo bydlení v rodinných či bytových domech, s drobnou občanskou vybaveností, soustředěnou kolem ploch navrhovaných veřejných prostranství, tedy náměstí,“ popisuje Babinec.

Obvod podle starosty Patrika Hujduse chce Bedřišku zvelebovat a využít k „rozvoji města“. Nejlépe pro novou výstavbu k bydlení a je v zásadě jedno, jestli bude investovat magistrát nebo soukromník. „Sociální družstvo vidíme spíše jako experiment s riziky. Splácelo by úvěr na obnovu bez zdražení nájmů?“ uzavírá Hujdus.

Barvy Bedřišky

Colours of Ostrava v obvyklé a nakonec i okleštěné podobě letos překazila situace okolo čínské nákazy. Lidé v hulvácké kolonii ale věří, že jejich komunitní festival Barvy Bedřišky chystaný na pátek 14. srpna uspěje. „Menší komunitní akce mají zelenou. Bude tomu tak i u nás, kde jsme se spolu se sousedy rozhodli uspořádat další ročník této akce. Jejím smyslem je podpořit jedinečnou ostravskou komunitu a boj za právo na důstojné bydlení,“ popisují pořadatelé. Ti zařídili účast akrobatů ostravského Cirkusu trochu jinak, koncert žilinského rappera s přezdívkou FVCK_KVLT i představení autorů, hudebníků či výtvarníků z okolí. Uskuteční se i diskuze na aktuální společenská témata s odborníky a zástupci různých iniciativ. Celá akce začíná druhý srpnový pátek v poledne.