Založila novodobou knižní tradici
Určitě ne náhodou bude mezi hosty také Markéta Hejkalová, bývalá konzulka na českém velvyslanectví v Helsinkách, spisovatelka, nakladatelka a překladatelka finské literatury. I když žije a tvoří v Havlíčkově Brodě, Ostrava jí přirostla k srdci. Už proto, že zde v roce 2011 začala pořádat Ostravský knižní veletrh, a to právě na Černé louce. Připomeňme její dosavadní romány - Kouzelník z Pekingu, Důkazy jejího života, Andělé dne i noci, Měj mě rád/a, Dům pod náměstím. Byla několik let také členkou světového výboru PEN klubu.
Jako autorka, nakladatelka (vydavatelka) jste vlastně zakládala ostravský knižní festival (veletrh), s jakými pocity se do Ostravy vracíte?
Především s radostí, že knižní veletrh v Ostravě přežil a pořád pokračuje, byť teď už několik let pod jiným jménem – Knižní festival Ostrava – a s jinými organizátory. Ráda se v Ostravě potkávám jak s několika přáteli, které jsem tu díky veletrhu získala, tak se čtenáři u stánku. A do třetice: cesta do Ostravy na knižní festival pro mě znamená konec zimy a začátek jara.
close
info
Zdroj: archiv M. Hejkalové
zoom_in
Ukázka literární tvorby M. Hejkalové.
Čím se jako prozaička budete prezentovat?
Budu mít besedu o své nové knize Století na vlnách, kterou vydalo nakladatelství Host. Kniha začíná v květnu 2022 ve Finsku a vrací se zpět proti proudu času až do roku 1887 a do malého města na pomezí Čech a Moravy. Kromě příběhu Dorothey, která čelí nepříznivému osudu, se kniha věnuje i Finsku a jeho dějinám, neboť druhou hlavní postavou knihy je finský maršál Mannerheim. Pro finské dějiny i současnost je důležitý vztah k Rusku a já jsem velmi ráda, že mé pozvání na besedu přijal ředitel České televize Ostrava Miroslav Karas, který jako bývalý zpravodaj ČT Rusko velmi dobře zná. Představím vždycky krátkou ukázku z knihy a Miroslav Karas ji okomentuje ze svého a současného pohledu. Beseda se bude konat v pátek 1. března v 16 hodin a doufám, že návštěvníky zaujme – a také, že se do komorního sálu na Černé louce vejdou.
Vedle své vlastní spisovatelské činnosti jste se etablovala jako špičková překladatelka finské literatury. Co vás v ní v poslední době nejvíce zaujalo?
Čtu rozsáhlé paměti literárního vědce Panu Rajaly, s nímž jsem spolupracovala při psaní životopisu Miky Waltariho. Píše velmi čtivě o finském životě a literárním dění od poloviny minulého století do současnosti. Jako celek by kniha pro české čtenáře nebyla zajímavá, ale některé ukázky by za překlad možná stály.
Na čem v současné době pracujete? Chystáte novou knihu?
Obrys nové knihy, přesněji řečeno její úvodní scénu, mám už dlouho v hlavě, ale než z ní sestoupí na obrazovku počítače a do knižní podoby, to bude ještě nějaký čas trvat. Pustila jsem se ale do dětské knížky, kterou jsem začala psát už hodně dávno, když jsem žila a pracovala ve Finsku. Tam, konkrétně na severu v Laponsku, se knížka také odehrává. Je o dvou tvorech, ztracených v zemi, kde se mluví „jinak“ – ale dokud knížka není hotová, víc zatím prozrazovat nemůžu.
play_fill
O čem přemítá bývalá diplomatka (kulturní atašé ČR ve Finsku) nejenom jako literátka - někteří to slovo nemají rádi, takže ho mohu nahradit- , ale i jako občanka České republiky v dnešní neklidné době…?
O starých známých pravdách, že svět se překotně mění a že v politice platí „nikdy neříkej nikdy.“ Když jsem ve Finsku v devadesátých letech pracovala – a ještě mnoho let poté – by nikoho ani nenapadlo, že by země mohla vstoupit do NATO. Usilovali o přátelské a korektní soužití s Ruskem, kterému se přezdívá „nenasytný východní medvěd“. Ukázalo se ale, že mírové soužití je možné jen tehdy, když o ně usilují obě strany, Finsko jako by se probralo z iluze a ožil v něm duch maršála Mannerheima, který se nebál Rusku postavit…
A co vám naopak přineslo potěšení?
Běžné věci každodenního života. Že jsme já i moji blízcí zdraví, že mám dobré kamarádky, s nimiž si mám vždycky co povídat, že čtenáři mají zájem o moje knížky, že se nakladatelé hlásí na můj Podzimní knižní veletrh, který se každoročně koná v Havlíčkově Brodě. A těším se moc do Ostravy!
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
Jan Rafaj: Nájmy Heimstadenu zdraží, dost lidí dostane peníze zpět z vyúčtování
