Vzhledem k nejistým prognózám na jeho dožití se dospělosti se vedení ostravské zoo rozhodlo dva měsíce starou sloní samičku nepojmenovat. Jak ale prozradili ošetřovatelé slonů, na sloní slečnu důvěrně volají „malá" nebo „prďolko". Malá samička měla od narození problémy s příjmem potravy a prakticky celou dobu je pokus o její odchov nesmírně komplikovaný. V současnosti se ošetřovatelům povedlo stabilizovat její krmné dávky. Náhražku sloního mléka samička přijímá pravidelně co dvě hodiny.

Úhyn na první pohled normálního slůněte však může být podle jeho ošetřovatelů nečekaný a rychlý.

Zoo Ostrava: veřejná sbírka pomůže výzkumu sloních nemocí

Jak podpoříte výzkum sloních nemocí:*libovolným finančním příspěvkem na speciální bankovní účet 6220207/0100

*libovolným finančním příspěvkem vloženým do mincotoče v pavilonu slonů nebo v pavilonu afrických zvířat v Zoo Ostrava

*sbírka bude zanedlouho rozšířena i o možnost zakoupit si v zoo některé speciálně určené produkty, kde bude výtěžek z prodeje určen právě na konto výzkumu onemocnění, a po schválení i o oblíbený systém DMS

Ostravská zoo vyhlašuje vůbec poprvé ve své historii sbírku, jejíž finanční výtěžek poskytne berlínskému vědecko-výzkumnému institutu na výzkum nemocí slonů.

Vznik této myšlenky je spojen s narozením v pořadí již třetího mláděte slona indického v Ostravě. Vedení ostravské zoo bylo od jeho narození 4. února v nepřetržitém kontaktu nejen se zoologickými zahradami z celého světa, ale i s Leibnizovým institutem pro výzkum zvířat v Berlíně. Zkušenosti jednoho z nejlepších výzkumných týmů v oblasti chovu slonů, ale i dalších divoce žijících zvířat z oddělení reprodukčního managementu tohoto ústavu ostravské zoo pomáhají s odchovem sloní slečny. Nyní chce zoo v čele s ředitelem Petrem Čolasem tuto pomoc oplatit.

V péči člověka i ve volné přírodě

„Zoo Ostrava s týmem profesora Hildebrandta úspěšně spolupracuje již několik let a dosavadní výsledky nejen u slonů, ale i u jiných vzácných a ohrožených druhů zvířat v ostravské zoologické zahradě, jsou pro nás velkým přínosem. Z výše uvedených důvodů by Zoo Ostrava ráda podpořila výzkumné aktivity tohoto institutu a týmu profesora Hildebrandta při výzkumu nemocí slonů pro jejich zachování v lidské péči i ve volné přírodě," uvedl ředitel Zoo Ostrava Petr Čolas.

Výtěžek ze sbírky by tak šel na výzkum nemocí, které postihují jak slony v lidské péči, tak i ve volné přírodě.

„Jedna z nejnebezpečnějších nemocí je sloní herpes. Ten je způsoben komplexem virů a pro slony indické je často smrtelný. Přitom se o něm toho moc neví. Nejvíce jsou tímto onemocněním postiženi právě ti jedinci, kteří se z nejrůznějších důvodů nedostali k mateřskému mléku a museli být odchováváni pomocí umělé výživy," přiblížila spojitost mezi ostravským slůnětem a důvodem pro vyhlášení sbírky mluvčí Zoo Ostrava Šárka Kalousková.

V současné době probíhá intenzivní výzkum nejen této nemoci, ale i řady dalších pro slony nebezpečných onemocnění. Jedním z mnoha cílů výzkumu je najít účinnou látku, která chrání slony indické v přírodě, kde k úhynu mláďat na herpes virus dochází doposud v podstatně menší míře. „Netušíme, jaká částka se vybere, ani kdy sbírku ukončíme. Výtěžek však budeme průběžně převádět berlínské instituci," dodal ředitel Čolas.