Ve středu okolo 15. hodiny před očima několika svědků v korunách stromů zničehonic vznikl vzduchový vír.

„Takové malé místní tornádko, řekl bych. Od škvárového hřiště poté postupovalo nějakých padesát šedesát metrů západně k tenisovým kurtům," popsal situaci jeden ze svědků události Vladimír Knápek s údivem, že k jevu došlo za naprostého bezvětří. „Ani v blízkém okolí nikdo žádný vánek nezaznamenal," podivil se.

U prvního z pěti kurtů se podle něj prachový vír opět snesl k zemi a začal páchat škody.

„Po šíři celého kurtu vyhloubil šest kráterů do hloubky tří až pěti centimetrů. Poslední, největší kráter měl plošně rozměry padesát krát 120 centimetrů, ostatní v průměru třicet. Vír vytrhal antukový povrch, včetně škvárového podloží, a část ho odnesl do okolních zahrádek," popsal škody Vladimír Knápek s tím, že poté se vír opět vznesl a pokračoval dál na západ.

ODBORNÍCI NECHÁPOU

Meteorologové a klimatologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), které Deník oslovil, si ovšem s touto situací příliš nevědí rady.

V centrální pražské ani na ostravské pobočce nic podobného nezaregistrovali a nastalý jev nedokázali smysluplně zdůvodnit. Jakési vysvětlení nabídla pouze Ilona Zusková z pražského oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ, která vidí jediné logické zdůvodnění v takzvaném čertíku.

„Prachový vír, lidově zvaný čertík, může vzniknout při silném zahřátí zemského povrchu slunečním zářením. Rozpálený vzduch může na základě nějakého větrného podnětu začít rotovat a stoupat. Podle síly může dosahovat až do několikametrové výše. Zpravidla však u nás tento jev bývá slabý a krátkodobý. Že by navíc ztratil kontakt se zemí, to se nestává," řekla Ilona Zusková s určitým údivem.