Na otázky týkající se chřipek a viróz Deníku odpověděl zkušený ostravský praktický lékař a geriatr Hugo Přibyl (na snímku vlevo):

Hugo PřibylZdroj: Archiv DeníkuZ pohledu laika se zdá, že letos chřipky a virózy zaútočily dosti silně. A to je přitom letošní leden mrazivý. Jak to, že mráz ty bacily nezničí?

Chřipka se šíří kapénkami vzduchem a přímým kontaktem (líbáním, dotykem, ale třeba i dotykem tlačítek na mobilu).

Zamrznutí bacilů je trochu mýtus. Naopak vzhledem k tomu, že se chřipková epidemie pravidelně opakuje v zimních měsících, je zřejmé, že souvisí s imunitou.

Organismus v té době bývá už imunitně oslabený a tedy více náchylný k onemocnění. V mé ordinaci rovněž pozoruji větší výskyt chřipek, avšak nezdá se mi, že je nějak zvláště výjimečný proti jiným létům.

Související článek: Chřipka už má v našem kraji deset obětí

Ne každý je asi schopný rozeznat, kdy stačí virózu vyležet doma a kdy se může jednat třeba o chřipku a měl by určitě zajít k lékaři…

Je rozdíl mezi chřipkou a nachlazením. Proti nachlazení pochopitelně očkování nepomůže. Známe totiž asi 100 různých druhů rhinovirů. Nemoci, které způsobují, se projevují pozvolným nástupem, teplotami, kašel je zpočátku suchý, později vlhký. U chřipky jsou obtíže výraznější a prudší. Má rychlý nástup, horečka dosahuje někdy až 39 °Celsia, je provázena velkou únavou. Ať je to chřipka, nebo viróza, je nejlepší léčbou nemoc takzvaně vyležet doma. Bohužel z mých zkušeností 80 až 90 procent pracujících pacientů na nemocenskou jít odmítá, onemocnění přecházejí, a tak zhoršují svůj zdravotní stav.

Může člověk stravou, vitaminy, otužováním a dalšími kroky posilnit organismus natolik, že nebezpečí onemocnění výrazně zmírní?

Mezi prevenci chřipky patří omezit kontakt s nemocnými, nechodit na místa s velkou koncentrací lidí, mýt si ruce mýdlem, nedotýkat se rukama obličeje, pravidelně sportovat, jíst čerstvou zeleninu a ovoce. Určitě nezapomínat na dostatečný přísun vitaminu C a rád bych upozornil i na vitamin D. V normě jej má pouze pět procent obyvatel. Mezi alternativní léčbu můžeme zařadit například léčbu flavonoidy (obsahují je například bezinky, cibule, brusinky, maliny). Účinným pomocníkem je česnek, zázvor, med, máta či šalvěj.

Dá se předpokládat další navyšování počtu nemocných?

Myslím, že v současné době, alespoň podle mých zkušeností, počet nemocných kulminuje a pozvolna jejich počty budou klesat.

Tolik očekávanou dovolenou ženě pokazila virózaDovolená v Krkonoších, na kterou se paní Martina z Ostravy dlouho těšila, byla nakonec hodně vzdálená představám, které o ní původně měla. Místo běžkování a lyžování na sjezdovkách totiž skoro celý týden proležela s horečkami v pokoji penzionu. „Už cestou mě začalo mírně škrábat v krku, večer jsem už měla zvýšenou teplotu a od soboty do čtvrtku jsem se nehnula z pokoje," posteskla si 45letá žena.

Jak dodala, také rodinné vztahy měly daleko k idylce. „Manžel mi hned koupil speciální hrnek, ať se náhodou nenapije po mně a nechytne tu virózu taky. Sice mi přinesl i různé bylinné čaje a volně dostupné léky, ale jinak se mi obloukem vyhýbal. Také nutil syna, ať si pořád myje ruce a když jsem chtěla půjčit telefon, že zavolám rodičům, otíral později displej hadříkem kvůli bacilům asi půl hodiny," řekla s nádechem ironie paní Martina. Dalším krokem jejího muže bylo to, že v koupelně oddělil kelímek s jejím kartáčkem od kartáčků svého a syna.

Na podobné manželovo chování je paní Martina v době svých nemocí už zvyklá. „Nakonec ale manžel i syn zůstali zdraví, takže to jeho blbnutí možná k něčemu bylo," krčí rameny žena, která své příjmení uvádět nechtěla. „Manžel by se urazil, je přesvědčený, že se choval ukázkově," dodala.

Zkušený ostravský lékař Hugo Přibyl míní, že manžel paní Martiny postupoval správně. „To, že bydleli s ženou v jednom pokoji a přesto neonemocněli, je ale také důkazem toho, že oba mají dobrou imunitu," dodal.