Zasedání v budově Evropského parlamentu ve Štrasburku proběhlo přesně podle vzoru opravdového jednání europoslanců. Studenti z třiadvaceti zemí Evropské unie (EU) se rozdělili do šesti národnostně smíšených skupin (výborů), připravili si některé z témat popisující aktuální problematiku Evropy, zaujali stanovisko, které prezentovali v jednacím sále, a v následné diskusi svůj názor obhajovali. To vše v angličtině.

ODBORNÍKY ZA DEN

„Tohle by se ve škole absolutně nikdy nenasuplovalo, takové akce jsou jedinou možností,“ cení si možnosti Dušan Kubečka, učitel zeměpisu, který svých čtyřiadvacet studentů ze semináře politické geografie v zahraničí doprovázel. „Nesporně je to dalece posunulo ve smyslu bližšího vnímání EU. Už pro ně není něčím neznámým, vzdáleným, nehmotným, ale něco, co má jasné kontury a bezprostředně nás to ovlivňuje,“ popisuje Kubečka přínos akce Euroscola pro studenty, kteří naši zemi zastupovali jako jediní.

Matěj Rösner ze septimy Wichterlova gymnázia měl dokonce důležitou roli byl jedním ze dvou předsedů své přibližně sedmdesátičlenné skupiny, která si připravila téma Bezpečnost a lidská práva. V jeho rámci řešili zejména rovnoprávnost pohlaví a postoj velkých firem k GDPR.

V KŮŽI EUROPOSLANCE

„Zastávali jsme názor, který ale nemusí být můj osobní, že rovnoprávnost zdaleka není vyřešené téma. Například v otázce toho, že ženy by měly brát stejný plat jako muži,“ tlumočí Rösner, podle něhož největší diskusi přineslo téma o ochraně osobních údajů. „Vyšlo nám, že velké firmy v Evropě si za porušování GDPR mohou dovolit zaplatit obrovské pokuty, a stejně pokračovat v porušování nařízení. To bylo asi nejzajímavější a navrhli jsme postup řešení,“ dodává „europoslanec“ Rösner.

Studenti nejenže připravovali své výstupy na dané téma, ale přítomným úředníkům Evropského parlamentu kladli spoustu zvídavých dotazů. Například jak EU hodlá zasáhnout proti pašerákům migrantů. Nebo proč se Evropský parlament dvanáctkrát ročně stěhuje ze Štrasburku do Bruselu, kde sídlí většina orgánů EU. „Vysvětlili nám, že důvod je historicky daný. Štrasburk je v podstatě na hranici Francie s Německem a je jakýmsi symbolem sjednocené Evropy,“ zaujalo studenta Martina Hoška kuriózní téma. Vždyť přesun europoslanců a veškerého zázemí o 500 kilometrů vyjde ročně na bezmála pět miliard korun!