Kliknutím zvětšíte
Ostrava si brzy připomene 75. výročí konce druhé světové války a osvobození města. Oslavy výročí však musely být kvůli současné pandemii zrušeny. Moravskoslezský deník a město Ostrava proto touto formou ve společném seriálu připomenou výročí osvobození města a konce druhé světové války. Zavzpomínejte s námi na hrdiny, události a příběhy posledních bojů největšího konfliktu v dějinách lidstva i samotného města.
A. I. Jeremenko se narodil 14. října 1892 nedaleko Luhansku, tedy na Ukrajině. Otec byl zemědělec. Na vojnu musel už za první světové války. Po demobilizaci v roce 1917 se vrátil domů, ale celý kraj trpěl pod nájezdy loupeživých band.
VÝBORNÝ VELITEL
Jeremenko proto založil domobranecký oddíl a rozprášil je. Do Rudé armády vstoupil v hodnosti plukovníka, později absolvoval Vojenskou akademii M. V. Frunzeho a byl suverénně nejlepším studentem.
V srpnu 1941 už velel Brjanskému frontu a získal hodnost generálplukovníka. O pár měsíců později se účastnil zimní protiofenzivy u Moskvy, kde čelil tankovým jednotkám generála Heinze Guderiana tak úspěšně, že Hitler tohoto velitele odvolal.
Další pozoruhodnou etapou generála Jeremenka byl Stalingrad. Převzal velení Jihovýchodního frontu, který se účastnil známé obkličovací operace německé 6. armády generála Friedricha Pauluse.
Stalin při vědomí, jak dovedně si Jeremenko počínal proti Guderianovým tankům u Moskvy využil jeho schopností k odražení útoku mistra vojenské taktiky polního maršála Ericha von Mansteina, který chtěl obklíčená vojska útokem vyprostit.
Později velel Jeremenko 4. ukrajinskému frontu, který zdolával Karpaty. Když v březnu 1945 uvízla opavsko-ostravská operace, dostal na starost osvobození této důležité průmyslové oblasti právě on.
OSTRAVSKÁ OPERACE
Generál Jeremenko byl zvláštní osobností. Posedle si psal podrobný válečný deník. Což mu zakazoval dokonce sám Stalin. Jeremenko deníky ukrýval.
Objevily se až po válce jsou pro historiky cenným zdrojem informací. Nalezneme zde takové perly, jako například zápis o tom, že velitel 43. armády generálporučík Golubev měl u svého štábu chov krav, prasat a ovcí, aby měl čerstvé mléko, sýr a klobásky.
Jiný velitel Zygin vlastnil pro osobní potřebu 310 litrů vodky, každý den vypil litr. Po stalingradské operaci se Jeremenko zeptal Stalina přímo, kdo způsobil, že na začátku války byli zavřeni výborní velitelé jako Rokossovskij, Juškevič, Chlebnikov. Stalin mu zlostně odsekl, že to zavinili Vorošilov, Buďonnyj, Timošenko a Mechlis.
ZAKÁZANÝ DENÍK
Zajímavé jsou i Jeremenkovy zápisy o Ostravské operaci, kdy 26. března 1945 převzal velení 4. ukrajinského frontu. Byl rozhořčený neschopností generála J. Petrova, vyčítal mu obrovské ztráty. Neexistovala součinnost mezi dělostřelectvem a pěchotou, velitelské štáby byly od útvarů daleko, takže nebyl přehled o tom, co se děje na frontě.
„Mám dobývat pevnosti,“ psal s hořkostí v deníku: „…a plamenomety zůstaly daleko v armádních skladech“. Armádní chemik nezajistil generátory pro dýmovou clonu. Někteří velitelé nevěděli, kde mají dislokovány své jednotky. O generálu Grečkovi (velel sovětským vojskům při obsazování Československa v roce 1968), veliteli 1. tankové armády, napsal přímo, že je příliš mladý a bezpáteřní. Dělostřelci jsou na místě, odkud nevidí, kam střílí. Armádní průzkum a ženisté nezjistili, kde jsou mosty, kde lze překročit Odru.
Své schytal i velitel 8. letecké armády generálporučík Rubanov, že jeho letci si létají, jak chtějí, házejí bomby nazdařbůh, místo aby nalétávali v kruhu a přesně bombardovali hlavní cíl.
Z deníku je jasné, že řada velitelů byla ze svých míst odvolána. Po Jeremenkově ostrém zásahu se situace výrazně zlepšila a schopní němečtí velitelé jako třeba generál Walter Nehring nebo maršál Ferdinand Schörner nebyli s to jeho armádu zastavit.
Teprve v roce 1955 byl Jeremenko povýšen na maršála. Velkou fotogalerii z ukázky unikátní historické bitvy v Ostravě najdete zde:
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
