„Strašně rád jsem jezdil na kole a mou favoritku jsem si před tou středou 21. nechal nastříkat metalízou, která tehdy frčela. Měla přehazovačku se čtyřkolkečkem, a protože jsem to nedovedl dát pořádně do kupy, a chtěl po týdnu bez bicyklu mermomocí ven, nasadil jsem jen normální řetěz,“ vzpomínal.

Bylo mu tehdy čtrnáct a po prázdninách se chystal do deváté třídy základní školy. „Na jaře jsme cítili, že se poměry uvolňují. Ale poté se v dlouhých frontách i na základní potraviny, jako byly brambory, leccos vyprávělo a člověk toho hodně vyslechl. Ti starší pamatující válku cítili, že je cosi v ovzduší,“ popisoval.

A ve vzduchu nad ránem přesně před padesáti lety skutečně něco bylo hukot letadel poněkud odlišný od strojů prolétávajících jindy nad domem.

Fotogalerie: Srpen 1968 na severní Moravě a ve Slezsku

„Tam, kde mám dnes počítač, jsem tehdy spával. Ve vedlejším pokoji pronesla maminka k babičce: Nejsou tu Rusové? Zapnul jsem rádio a tam už to hlásili…“ uvedl.

Ráno okupace neokupace natěšený školák sedl na favoritku a vjel z domu rovnou mezi sovětské tanky, jež stály na ulici! Naproti jim šly od nového ředitelství vítkovických železáren ke starému davy protestujících. Na stěny se malovala protiokupační hesla. „Já tím projížděl a cítil takový nekonkrétní strach,“ líčil.

Pamětník nevnímal střelbu, jen nadávky obyvatel a rachot vojáků. Prý se nejen ve Vítkovicích, ale také v celé Ostravě moc nestřílelo; to měl „zařídit“ tehdejší nejvyšší komunistický představitel města a poté předseda socialistické české a federální vlády Josef Kempný. „Já tu dobu vnímal velmi živě,“ poznamenal Hercík.

Přišly následky: od odvolání oblíbeného ředitele a učitele kreslení (jemuž akademický malíř Hercík vděčil za základy výtvarnictví) až po emigraci spolužáka za moře. „Později na gymnáziu jsme nebyli svatí a jeden z nás se dal k tajné policii StB… ale nikdy proti nám nic nepoužil ani nás nevytěžoval,“ oddychl si Hercík.

K TÉMATU

close Nápisy z roku 68 na budově základní školy v ulici Šalounova v Ostravě-Vítkovicích. info Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň zoom_in Tajemná hesla?
Protiokupační hesla na cihlové zdi školy v Šalounově ulici č. 56 radnici Ostrava-Vítkovice docela zajímají. „Abych pravdu řekl, nikdo o nich pořádně nic neví,“ konstatuje starosta Petr Dlabal s tím, že dané téma bude asi příští týden probírat i rada obvodu. A to ve smyslu: Co s nimi? Pokud opravdu vznikaly v roce 1968 jako akt protestu, mohou patřit k historii. Na druhé straně jsou na obecním majetku a graffiti se odstraňuje běžně. Zatím se ale nenašel nikdo, kdo by spolehlivě řekl, jestli hesla přečkala komunisty bez přemalování, anebo zdali je někdo „obnovil“ odstraněním překrývacích nátěrů…

Fotogalerie: Nápisy na budově základní školy v Ostravě-Vítkovicích