Obhájkyně Nárožného byla přítomna v soudní síní ostravského krajského soudu. Převoz Nárožného do Ostravy se neuskutečnil na žádost věznice Mírov. S tím Nárožný kategoricky nesouhlasil a tento postup označil za zkrácení jeho práv na obhajobu. Trval na tom, aby byl osobně přítomen u Krajského soudu v Ostravě.

„Videokonferenci nemohu považovat za plnohodnotnou účast u jednání," řekl Nárožný, kterému se také nelíbilo, že o obnově rozhodují kromě profesionálního soudce i dva přísedící soudci nemající patřičné vzdělání. Nárožný rovněž uvedl, že nevěří Krajskému soudu v Ostravě, o kterém prohlásil, že nestydatě a drze lže.

Vzápětí vznesl námitku podjatosti vůči všem soudcům Krajského soudu v Ostravě, včetně olomoucké pobočky. Současně požádal o bezplatnou obhajobu a možnost výběru advokáta.

Ostravský soud poté jednání odročil na neurčito. Další své návrhy hodlá Nárožný přednést při dalším řízení. Je pravděpodobné, že se ho tentokrát osobně zúčastní. Tuto variantu preferuje i soud a státní zástupce.

Nárožný podle pravomocného rozsudku v listopadu 2009 připravil o život svého otce a jeho druhou manželku. V jejich domě policie nalezla jen krvavé stopy. Těla zmizela a dosud se nenašla. Oba již byli prohlášeni za mrtvé. Motivem činu měly být rodinné a majetkové spory. Nárožný po celou dobu vinu popíral a tvrdil, že otec je naživu. Prý se může nacházet v USA, kam již dříve cestoval.

Příprava na vraždy

Nárožný se podle soudu na dvojnásobnou vraždu detailně připravoval. Sledoval zvyky otce a macechy. Zkoumal například, jak se chovají při vypnutí elektrického proudu. „Sledoval jejich denní režim,“ konstatoval soud.

V osudný den měl Nárožný vypnout hlavní jistič elektřiny. Když otec vyšel před dům, napadl ho. V chodbě se pak vrhl i na jeho manželku. Usmrtil je blíže nespecifikovaným předmětem. Těla poté otcovým vozidlem odvezl na neznámé místo. Ostatky marně hledali policisté i přerovští dobrodruzi, kteří prakticky každý rok podnikají velkou pátrací akci.

Policie se během vyšetřování zaměřila i na Nárožného matku, která v roce 2013 zemřela. Podle soudu však neměla s vraždou nic společného.

„Nebyla pachatelem nebo spolupachatelem. Neměla motiv. V době činu se nacházela na třídním srazu,“ uvedl soud, který však nevyloučil, že se posléze podílela na zahlazení stop.

Třikrát osvobozen

Případem se různé soudy zabývaly několikrát. Nárožného nejprve třikrát pro nedostatek důkazu osvobodily. Rozsudky pokaždé vynesla olomoucká pobočka krajského soudu. Všechny verdikty ale zrušil odvolací vrchní soud. Případ byl následně postoupen do Ostravy, který rozhodl o vině. Nárožnému uložil pětadvacet let vězení.

V trestu zohlednil i odsouzení v jiné kauze z roku 2015, která s projednávaným případem souvisela. Nárožný byl za plánování vraždy své tety, jež spravovala majetek po jeho otci, odsouzen ke třinácti rokům vězení. Zabít ji chtěl v roce 2015. Jeho známá, na níž se obrátil, však kontaktovala policii. Státní zástupce se proti pětadvacetiletému trestu odvolal k Vrchnímu soudu v Olomouci, který nakonec Nárožnému vyměřil doživotí.