V pivovarnictví navíc padaly výtky i vůči místním Židům, protože jediný pivovar ve městě vlastnil židovský majitel Markus Strassmann. Také řada kaváren, restaurací a pivnic v Ostravě a okolí měla židovské majitele.

Češi, ač tvořili ve městě výraznou většinu, neměli na magistrátu jediného zástupce až do roku 1918.

Rychlá stavba

Navíc byl pivovarník Markus Strassmann považován za německého Žida, který například podporoval předevšímněmecké a židovské školství.

Dnes bychom se tomu nijak zvlášť nedivili, ale v době přeplněné pocitem národního ohrožení byl takový postoj hodnocen negativně. Myšlenka postavit ryze český pivovar, který by dokázal Strassmannovu podniku konkurovat, měla značný ohlas.

Dne 24. října 1897 svolal Vojtěch Fiala na ustavující valnou schůzi 187 podílníků nově založeného Českého akciového pivovaru v Moravské Ostravě. Základní jistina nové společnosti byla rozdělena na tři tisíce akcií po čtyřech stech korunách. Mezi zakladateli se objevují známá jména: Vojtěch Fiala, majitel realit, Josef Grünwald ml., velkoobchodník, Rudolf Stalmach, významný měšťan, dr. Edmund Palkovský, advokát a známý český vlastenec, Jakub Gajda, největší ostravský sedlák, Ludvík Nábielek, řezník, Augustin Podešva, obuvník, Václav Macourek, vrchní správce horního města, a další.

Zároveň bylo rozhodnuto o zadání stavebních prací a zakoupení strojů a pivovarského zařízení. Předsedou správní rady se stal Vojtěch Fiala. Do vedení pivovaru se dostali velmi aktivní muži, protože se stavbou továrních budov se na Hornopolní ulici začalo s tak překvapivou rychlostí, že již v květnu následujícího roku mohla být přijata pivovarská chasa a zahájen zkušební provoz.

Takové tempo by bylo nepředstavitelné i v dnešních podmínkách nadbytku stavebních strojů.

Kvalitní pivo

První pivo bylo za velké slávy vystaveno začátkem září a do konce roku – tedy za necelé čtyři měsíce – uvařeno 20 257 hektolitrů piva, z toho polovina vystavena!

Správní rada pivovaru s velkou nervozitou sledovala, jak bude jejich výrobek přijat zákazníky. Všechny obavy byly liché, veřejnost shledala jejich dílo jako mimořádně kvalitní, pivo šlo dobře na odbyt. Pivovar měl roční kapacitu 50 tisíc hektolitrů.

Ještě v roce 1898 si Český akciový pivovar v Moravské Ostravě pronajal prostory na sladovnu v Petřvaldě, takže rolníci ze širokého okolí sem mohli dovážet sladovnický ječmen.

Za pivovarem, nedaleko Hornopolní ulice, byl vybudován rybník kvůli získávání levného ledu. Na druhé straně, přes cestu, byla postavena pivovarská restaurace a vybudována železniční vlečka.

Do provozu byla dána stáčírna láhvového piva, které neslo jméno Královské. Slad byl nakupován na Hané. Černé pivo se jmenovalo Havíř a prodávalo se za 12 zlatých za hektolitr v sudech a 14 zlatých za hektolitr v láhvích.

Ležák byl levnější, hektolitr v láhvích stál 9,85 zlatého a 11,25 zlatého stál hektolitr piva značky Královské. V roce 1899 bylo vystaveno českým akciovým pivovarem 42 470 hektolitrů piva.

Když byla dostavěna zahradní restaurace, její otevření doprovázel velký koncert.

Rozšíření výroby

Pivovar se začal rozšiřovat a získával stále více rysy průmyslové velkovýroby. V roce 1905 bylo uvařeno celkem 52 895 tisíc hektolitrů piva. V roce 1907, tedy právě před sto lety, stal se tento podnik na Hornopolní ulici členem Spolku českých pivovarů a sladoven na Moravě; začala se budovat druhá varní garnitura. V roce 1911 vzrostly ceny sladovnického ječmene i chmelu, takže byla cena piva zvýšena o dvě koruny.

První světová válka byla příčinou snižování výroby piva, v roce 1916 bylo úředně nařízeno snížit výstav o 45 procent, v dalších letech nastal ve výrobě značný pokles, v roce 1918 se téměř nevyrábělo, výstav činil pouhých 3700 hektolitrů. Po válce se ovšem situace zlepšovala jen pomalu, v roce 1928 činil výstav 30 tisíc hektolitrů, v roce 1934 se zvedl na 59 tisíc hektolitrů, ale v roce 1939 již na 92 tisíc hektolitrů.

V roce 1940, za protektorátu, se zmocnily Moravsko-ostravského akciového pivovaru (dříve M. Strassmann) okupační orgány a dosadily vlastní správu. Byl přejmenován na Moravskoostravský městský pivovar AS a jeho německé vedení mělo značné výhody v přísunu surovin i v odbytu. Na jaře 1942 byla v Českém akciovém pivovaru výroba zastavena, ale ne nadlouho, protože německý pivovar v centru Ostravy byl během spojeneckého náletu v srpnu 1944 zasažen bombami, především však byla zničena varna. Tím pádem se provoz zastavil.

Z toho důvodu pak byla okamžitě zahájena výroba piva v Českém akciovém pivovaru, mladina odtud se pak převážela do pivovaru městského v kovových cisternách, kde výroba pokračovala až po expedici. Bylo to řešení provizorní, ale také velmi účinné.

Nový vzestup

Po roce 1945 se část zařízení z městského pivovaru převezla do Českého akciového pivovaru, zejména pak hliníkové tanky. Pivovar Ostravar se stal – jak se dalo očekávat – hlavním dodavatelem piva pro oblast severní Moravy a Slezska.

V roce 1948 byl podnik znárodněn, o dva roky později vyráběl celkem 68 tisíc hektolitrů piva. Vzhledem k tomu, že pivovar v Karviné utrpěl značné škody poddolováním, bylo rozhodnuto o modernizaci nových provozů na Hornopolní ulici tak, aby se kapacita zvýšila na 350 tisíc hektolitrů roční výroby piva.

Provozy bývalého měšťanského pivovaru byly postupně rušeny. Vývoj se nedal zastavit, v lednu 1963 nastalo poslední stáčení láhvového piva ve starých provozech.

Budovy postavené ještě z doby působení Markuse Strassmanna ve stylu industriální secese byly postupně, přes značný odpor památkářů, zbourány a volné plochy začleněny do ostravského výstaviště na Černé louce. Stalo se tak v době, kdy se začalo uvažovat o jejich přeměně v objekty určené k výstavním účelům. Šlo o mimořádně dobrý nápad, který ale přišel pozdě.

Dnes můžeme neuvážené demolice zajímavých staveb jen litovat, chybné rozhodnutí nelze vzít zpět. Od roku 1997 je pivovar Ostravar součástí skupiny společnosti Staropramen, a. s.