„Ve studijním programu Environmentální geografie učím meteorologii a klimatologii a samozřejmě se o tyto obory zajímám,“ prozradil na střeše jedné z univerzitních budov na Hladnově (kopci nad Ostravou). Kde postavili vlastní meteorologickou stanici, která shromažďuje data pro posluchače i vědce z katedry.

„Pocházím z Valašska a tam jsme na zimy zvyklí, nasněžilo, mrzlo, ale normálně se fungovalo, jezdily autobusy,“ pokračoval. Právě v Ostravě mu v předchozích letech připadly tyto období mírnější, což je dáno nižší polohou města v Ostravské pánvi i ohřevem ovzduší průmyslem (s čímž souvisí smog a inverze).

Václav sice nezažil skokové ochlazení z přelomu let 1978 a 1979, ale současnou mrazivou vlnu k němu přirovnal. „Způsobuje ji vpád chladného arktického vzduchu,“ podotkl. Za nepříjemnou ledovkou z minulých dní pak podle něho stál střet studeného vzduchu ze severu s teplým vzduchem ze subtropického jihu.

„Arktický vzduch k nám alespoň jednou ročně dorazí, ale většinou ne v takové míře, jako letos,“ informoval akademik. Zimní počasí v Ostravě jako takové pak označil za střídání chladných a mírnějších teplot. Se studenějšími ledny (- 3° C), oproti únorům (- 1° C). Což ovšem právě v letošním roce jaksi přestalo platit.

„Je tady místní anomálie, v Ostravě se projevuje brízová cirkulace, která je jinak charakteristická pro oblasti u pobřeží moří a oceánů,“ popsal jev vyznačující se „teplotním ostrovem“ nad větší aglomerací, zatímco okolo je chladněji. Za příčinu nestejnoměrného zahřívání vzduchu pak Václav označil především továrny a auta.

Sedmatřicetiletý vědec bydlí na sídlišti Poruba a v posledních dnech v souvislosti s „arktickým“ vpádem zaznamenal změnu větru. „Ten v naší západní části města ovlivňuje území Moravské brány a více tady běžně fouká od jihozápadu. Teď proudí vítr ze severu od nekrytého území od Polska,“ nechal se slyšet.