V ostravské části těžba skončila už o čtyři roky dříve. V petřvaldské pánvi bylo vyhloubeno během 163 let celkem 82 jam a vytěženo asi 207 miliónů tun černého uhlí. V 60. letech minulého století tam pracovalo 14 tisíc lidí a těžily se tam až čtyři miliony tun ročně.

Na Žofince čerpají vodu

V provozu dodnes zůstal jen Důl Žofie, kde státní podnik DIAMO čerpá důlní vodu a odsává důlní plyn. „Hornictví v této oblasti připomíná kromě Žofie také památkově chráněná těžní věž Dolu Pokrok v Petřvaldě (bývalý Fučík 1), kolem které ‚vyrostly‘ nové haly (viz foto). Pro některé šachetní budovy se našlo nové využití, většina ale byla zbourána. Některé areály byly ‚úspěšnější‘ a postupně je zaplnily různé firmy,“ říká Jana Dronská, mluvčí společnosti Diamo, která má na starost útlum uzavřených šachet.

Petřvaldská dílčí pánev Ostravsko-karvinského revíru (OKR) je situována mezi známější ostravskou částí (na západě) a karvinskou částí (na východě) a je rozdělena do čtyř dobývacích prostorů o celkové rozloze 46 kilometrů čtverečných na katastrálních územích měst Petřvald, Orlová a Šenov. 

Rozvoj hornické činnosti v 19. století v petřvaldské dílčí pánvi ovlivnili nejvíce podnikatelé z hraběcího rodu Larischů, knížecího rodu Salmů a rakouského panovnického rodu (arcivévoda Albrecht Rakouský).

160 let těžby a návštěva Afriky

Těžba v petřvaldské dílčí pánvi byla zahájena v roce 1835 a ukončena 28. února 1998 na závodě Fučík 1 (Pokrok). Poslední důlní vůz byl slavnostně vytěžen jámou Pokrok 1/1 2. března 1998 (viz foto)

Dobývací práce probíhaly v hloubkách až 820 metrů pod povrchem. Na základě dohledatelných záznamů o ražbách z let lze odhadnout, že v petřvaldské dílčí pánvi byly vyraženo více než dva tisíce kilometrů důlních chodeb a překopů. 

K zajímavostem z historie také patří, že se pracovníci z dolu Fučík v letech 1971 a 1972 podíleli na přípravě a mechanizovaném dobývání černého uhlí v Alžírsku. Od konce 80. let do roku 1998 se postupně 37 pracovníků z dolu Fučík vystřídalo při zavádění posuvné výztuže a dobývacích kombajnů na dolech v severozápadním Španělsku.   

Během hornické činnosti v petřvaldské dílčí pánvi došlo na základě záznamů celkem k 42 mimořádným událostem (výbuchy a vzplanutí metanu, samovznícení, zápary, požáry, důlní otřesy atd.), při kterých přišlo o život 50 pracovníků.