Po třiceti letech ztrácí v české politice slovo sociální demokracie, šéf ČSSD Jan Hamáček už oznámil rezignaci a mračna se zatáhla i nad ostravským Lubomírem Zaorálkem. Politikem, který podle svých spolustraníků ztratil kontakt nejen s regionem jako takovým, ale i s principy, které strana zastává.

„Je přesvědčen, že politika je jen parlament. Odmítá akceptovat, že je to jen špička ledovce a budovat síť je třeba odspodu, že komunální politika je to podhoubí, z něhož je třeba růst a kde se vytváří základní vazby,“ řekl Deníku zdroj blízký Lubomíru Zaorálkovi.

Zda i to dopomohlo tomu, že v Moravskoslezském kraji, své komunální baště, dosáhli sociální demokraté historicky vůbec nejhoršího výsledku, nebo zda neúspěch jen kopíroval celorepublikový trend strany, si budou muset zástupci ujasnit na nejbližším sjezdu, kde se bude řešit celková budoucnost.

Vše na téma VOLBY
v MS kraji najdete zde

Jisté však je, že tímto končí jeden z aktuálně nejdéle sloužících a zároveň nejzkušenějších politiků naší země. Do ČSSD vstoupil v roce 1994 v době, kdy se strana rozšiřovala o politiky menších levicových a liberálně smýšlejících stran. Dva roky nato se dostal do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jejímž byl čtyři roky předsedou a kterou dosud neopustil. Svůj politický vrchol odstartoval Zaorálek v roce 2014, kdy byl Bohuslavem Sobotkou jmenován do funkce ministra zahraničních věcí.

Letitý místopředseda strany byl dlouho na výsluní. V roce 2017 po konci Bohuslava Sobotky kandidoval jako volební lídr ČSSD na post premiéra České republiky, obhájil však jen post „řádového“ poslance.

Po ministerské přestávce se do předních vládních pozic vrátil po vládní krizi před dvěma lety, kdy jej nyní dosluhující šéf sociální demokracie Jan Hamáček dosadil na post ministra kultury. V této pozici Zaorálek dopomohl zřízení vůbec první státní instituce v Ostravě – Národního zemědělského muzea, které bylo primárně v péči ministerstva zemědělství, a také se začal zasazovat o vybudování Musea+ v Dolních Vítkovicích.

Nejen tyto, ale i veškeré další politické a ministerské plány ale už dotáhnou jiní a Zaorálek může svým spolustraníkům vzkázat jediné: poslední ať zhasne. Nebude-li to on sám.