„Kšiltovka šla brzy dolů, když jsem se začal potit,“ líčil ultravytrvalec, jenž běhá polonahý v srpnu stejně jako v lednu. Na víkendovém závodě měl na sobě kompresní šortky, trailové boty s nesmeky, rukavice, ruksak s povinnou výbavou a trekkingové hole.

„Po prvním kole jsem byl v kategorii druhý,“ popisoval akci, jejímž smyslem bylo během čtyřiadvaceti hodin co nejčastěji vyběhnout či vyjít na nejvyšší vrchol Beskyd. Kováček se jí účastnil prvně, měl s sebou kamarádku Alici Vítkovou, coby jednočlenný podpůrný tým.

„Nejsem turista, snažil jsem se co nejvíce běhat. Hlavě z kopce,“ pokračoval s tím, že nejrychlejší byl ve druhém kole. Lysou horu od Sepetné na Ostravici a zpět zvládl jen za hodinu, osmadvacet minut a tři sekundy. V posledním, sedmém kole měl čas 03:32:57.

„Zimu jsem necítil, vždyť bylo okolo nuly. Do kopce jsem se potil,“ popisoval účastník, nad jehož holým trupem mnozí kroutili hlavami. Stejně jako nad vysloužilým havířem Janem Čupou, který chodívá na „Lysou“ polonahý denně… a o minulém víkendu tam nechyběl.

„Dole sucho, výše místy zbytky ledu, sníh byl až před Butořankou. Kameny pod Lukšincem, schované běžně pod sněhem, byly vidět,“ uvedl Kováček. Ten zdolával Lysou horu od 10.00 v sobotu dopoledne do 01.51 v neděli ráno. Skončit závod se rozhodl sám.

„Začínaly mě pobolívat stehna, holeně, achilovky. Zabalil jsem to dříve, než přišly větší bolesti a problémy,“ konstatoval Kováček po absolvování více než osmdesáti kilometrů s velkým převýšením. V kategorii (18 až 35 let) skončil na 56. místě z celkem 241 vytrvalců!

„Pocity? Super! Nebyly větší potíže a vyšlo nám i počasí. V neděli večer už pršelo,“ vzpomínal účastník zapsaný ve startovní listině jako Ultraman. První hodiny po LH 24 proležel v posteli, včera už ale zamířil na odpolední směnu do práce a dnes se chystá běhat.

„Bez trika? Najdou se takoví blázni…“ podotkla Markéta Holubová za pořadatele extrémního horského maratonu. V tom letos vyhrál Radek Chrobák z Frýdku-Místku zvládl čtrnáct okruhů na Lysou horu a dolů. Tedy přes 160 kilometrů s převýšením 10 700 metrů.

Na dlouhé tratě i boskyStanislav Kováček z Ostravy, běhající v létě v zimě polonahý, není mezi tuzemskými ultramaratonci jediným „exotem“. Známější je třeba Tomáš Zahálka z Pardubic, závodící nejraději v kiltu (mužské sukni) a především bez bot. Říká se mu „Bosý běžec“ a pozornost vzbuzuje všude, kde se postaví na start. Nicméně, i ten na sníh bere nakonec patřičnou sportovní obuv.