„Čepuju tady pivo deset let a pod třetím majitelem. Ti se mění podle výše nájemného,“ míní hostinský v pivnici s příhodným názvem U Oblouku. Podnik je kromě čalounictví a docela nedávno zřízené kavárničky (obojí je v obecní části areálu) poslední, jenž tu zůstává.

„Večerka, kde bylo otevřeno do devíti večer, je pryč. Stejný majitel měl i zámečnictví, zavřel to a šel jinam,“ líčí štamgasti s bydlištěm samozřejmě v Oblouku. Příčinou prý jsou podle nich rozdílné platby předepisované společností Residomo (dříve Byty OKD či RPG) a Porubou.

„V obecním mají o dva tisíce méně,“ brblá senior u stolu. U výčepu zase od mladších zní, že dát 7400 korun za dvoupokojový byt není na Residomo moc. Svorně pak místní míní, že pod obvodem bude lépe než u realitní firmy, již si veřejnost stále pojí s „bakalovskými“ praktikami.

Oblouk v městské části Poruba, 20. května 2019 v Ostravě.

Klenot tuzemské sorely
Nejen celkový architektonický vzhled, ale například i v tuzemsku nepříliš obvyklá okna odkazovaly v případě porubského Oblouku na kopírování tehdejšího velkého vzoru: Sovětského svazu. Evžen Pavlíček se coby šéfarchitekt inspiroval prý Palácovým náměstím v Leningradě; dnes opět Sant Petěrburgu či Petrohradu. Oblouk začali budovat v létě 1952 a o dva roky později tu první obyvatelé oslavovali silvestra. Stavba, považovaná za klenot socialistického realismu (sorely), byla před jedenácti lety vyhlášena ministerstvem kultury za památku. Jako jediný monument Poruby se dostala i na poštovní známky.

Oblouk tvoří v zásadě tři činžáky. Číslo popisné 500 v jižní části s charakteristickou věžičkou je Poruby a č. p. 511 na opačné straně Residoma. O ostatních deset vchodů č.p. 501 se obvod a realitní firma zatím dělí. Zastupitelé ovšem teď chtějí, aby všechno patřilo pod obec.

Funguje tam i seniorský klub či společenské centrum. Zatímco zbývající nebytové prostory v přízemí jsou v různých fázích chátrání či možná renovace. Každopádně uzavřené. Zmizely elektroopravna, ordinace lékaře, kuchyňské studio. Kadeřnice otevírá provozovnu na objednání. Jeden z devíti nebytových prostorů od Residoma si pronajímá jako ateliér fotografka.

„O možné změně vlastníka vím a vcelku je mi to jedno,“ prohlašuje. „Já jsem tady rok a platím 6600 holého nájmu,“ vzkazuje přes okno nájemník přízemního jednopokojového bytu ve vchodě 511.

Residomo a Poruba vlastní byty v Oblouku v poměru 128 ku 73 ve prospěch realitní firmy. „Primárně jsme nic prodávat nehodlali, ale protože nás z radnice oslovili, že chtějí objekt majetkově sjednotit, dává nám tato myšlenka smysl,“ poznamenává její mluvčí Kateřina Piechowicz.

Residomo, jak podotýká, portfolio nerozprodává a o ceně Oblouku s Porubou jedná. „Nabídková cena je 129 milionů. Dalších asi 145 milionů by stála rekonstrukce, která vrátí dominantě obvodu šarm. Oblouk si zaslouží, aby vypadal důstojně,“ dodává starostka Lucie Baránková.

OTÁZKA K TÉMATU

Oblouk v městské části Poruba, 20. května 2019 v Ostravě.Pro Jana Rafaje, generálního ředitele společnosti Residomo: Jaké důvody vás vedly k rozhodnutí, že městskému obvodu Poruba odprodáte svou část bytového domu Oblouk v Ostravě-Porubě?
"V první řadě bych chtěl zdůraznit, že Residomo chce rozvíjet svou nabídku nájemního bydlení a nakupovat další příležitosti. V případě Oblouku jde o zcela výjimečný případ. K prodeji jsme se rozhodli na základě dohody s městským obvodem. Je třeba dodat, že tento dům už v současnosti nemá jen jednoho vlastníka a scelení dává logiku i z tohoto pohledu. Oblouk je určitě krásný objekt, pro nás ale platí, že to je objekt nájemního bydlení. Do té míry do něj můžeme investovat. Pro městský obvod Poruba i pro město je to však kulturně-historický symbol, do kterého projektuje celá Ostrava své investice. A ty mohou být v případě municipalit vždy vyšší než u soukromého vlastníka. O prodeji Oblouku stále ještě jednáme, takže prodej zatím dokončen není."
Jan Rafaje, generální ředitel společnosti Residomo