Logo Fajrontu Ostrava 2023.Zdroj: Město Ostrava„Já se rozhodně jako horník cítím a nejsme tady žádný skanzen,“ říká Tomáš Absolon. Ten je na Vodní jámě Jeremenko zřejmě nejmladším fárajícím zaměstnancem, nicméně nevyrazil tady ani metr chodeb a nenakopal ani tunu uhlí. Dělá technika důlního větrání vodní jámy.

Ilustrační snímek.
Hornické památky v ČR: Ostrava jich má nejvíce!

Tento úsek je v ostravské části státního podniku DIAMO jeden z nejdůležitějších. „Zahrnuje kontrolu a údržbu větrních cest, tedy jam a překopů, kontrolu zlikvidovaných hlavních důlních děl na povrchu a kontrolu a údržbu systému aktivní i pasivní protimetanové ochrany,“ vysvětluje Tomáš.

Archivní snímky Dolu Jeremenko - před i po uzavření:

Hlavním úkolem Dolu Jeremenko je však zajišťování čerpání důlní vody z ostravské dílčí pánve.

„Čerpáme důlní vodu z hloubky cca šesti set metrů pod povrchem za účelem udržování hladiny důlní vody v podzemí ve stanovené výšce. To obnáší také obsluhu a servis unikátních obřích čerpadel vyrobených v Německu,“ uvádí Libor Jalůvka, vedoucí odboru přípravy a realizace útlumu závodu ODRA. Přes osm metrů vysoké a více než třináct tun těžké agregáty zde dostávají s podzemí na povrch 173 litrů vody za sekundu.

DIAMO v Ostravě ji čerpá proto, aby přetoky nezatápěly ložisko uhlí na Karvinsku, kde se stále pracuje. Někde v rámci likvidačního procesu a Důl ČSM ve Stonavě uhlí stále dobývá.

Velitel 4. ukrajinského frontu generál A. I. Jeremenko (sedící v autě) rozmlouvá krátce po osvobození Ostravy s velitelem 1. čs. samostatné tankové brigády majorem Vladimírem Jankem.
Osvoboditel Ostravy maršál Jeremenko si přes Stalinův zákaz psal válečný deník

„Tam se mohou chlubit těmi tunami a metry, ale my máme taky své výsledky. Za jednadvacet let jsme vyčerpali celkem více než sto milionů kubíků důlní vody,“ podotýká Libor Jalůvka. 

Čerpání je nepřetržité, jen při malém průtoku v řece Ostravici může být přerušeno. A to až na dobu pětaosmdesáti dnů a hladina může vystoupat v podzemí maximálně o osmnáct metrů. Což se však zatím nikdy nestalo.

„Jestli, jak a v jaké hloubce se bude dál čerpat po ukončení těžby na Karvinsku, se právě zkoumá a analyzuje. Je potřeba prověřit, jak by stoupající voda mohla ovlivnit důlní díla v podzemí i stavby na povrchu, vodní toky atd.,“ upozorňuje mluvčí státního podniku DIAMO Jana Dronská.

Oslavy hornictví v Ostravě FAJRONT
Ostrava bude v letošním roce hostit 27. Setkání hornických měst a obcí České republiky. Slavnosti věnované hornické minulosti města se budou konat od pátku 8. do neděle 10. září 2023 - více zde

V samotném Dole Jeremenko se toho moc nezměnilo a stále se musí dodržovat veškerá bezpečnostní pravidla. Chod vodní jámy se řídí báňskými předpisy včetně zajišťování zmíněného větrání a měření metanu. Horníci obsluhují v hloubce stovky metrů důlních děl řečených překopy. Místo černého prachu je ovšem všude rez.

Vodní jáma Jeremenko má činné jen páté patro a ostatní uzavírají takzvané hráze. Ty jsou postaveny i u vstupů do chodeb nedaleko čerpadel. U jedné z hrází u díla 676 004 je viditelný kousek sloje a mezi hajcmany (obloukovou ocelovou výztuží) a pažením se sype v důsledku tlaků proplástek – památka na skutečné uhlí z Ostravy!

Horníci v krojích uctili památku svaté Barbory v areálu ostravského hornického muzea Landek.
Love story z Landeka: Výročí na svátek hornické patronky!

Důlní voda a co s ní?
Je sedmadvacet stupňů teplá, slaná a také silně mineralizovaná, hodí se k balneologickým (lázeňským, nikoliv léčebným) účelům. DIAMO s ní na odštěpném závodě ODRA vytápí pomocí tepelného čerpadla několik budov a ohřívá vodu do koupelen pro zaměstnance. Jinak je korozivní důlní voda bez využití a po vyčerpání z podzemí ji vypouštějí do řeky Ostravice. Na papíře tak zatím zůstávají plány rekreačních, lázeňských, energetických či pěstitelských projektů s důlní vodou.