„Problémy? A tady?“ kroutí hlavami desítka žen i mužů v recepci správního bloku bývalého Dolu Svinov (Šverma II), jenž se asi před sedmi lety změnil v ubytovnu. Obsazeno je okolo dvaceti pokojů. Zejména samotně žijícími klienty, od středního věku výše.

René Dohnal (51) s maminkou (75) je tu doma od začátku. „Přišel jsem do Ostravy z Opavy ještě s babičkou, kterou jsme měli v péči a žili u sestry. Ta zdrhla do Prahy, my museli z bytu pryč,“ líčí s tím, že do babiččiny smrti přečkali všichni tři na jisté ubytovně na Jihu. „Tady ve Svinově si provozovatelé vybírají, koho ubytují. Nás vzali a nestěžujeme si. Nejsou tu potíže, pokud se něco děje, vyřeší se to eins, zwei, drei…“ uvádí Dohnal, pochvalující si, že po pokojích na rozdíl od předchozí ubytovny nepobíhají obtížné druhy hmyzu.

Pavel Tančibok (52) po neshodách s příbuznými prodal domek na Šumpersku; za zlomek ceny a lichváři. Soužití se spolubydlícími v jednom z charitním domů ho pak přivedlo rovnou do psychiatrické léčebny. Odtamtud letos v dubnu zamířil do svinovské ubytovny.

„Jako malý jsem ve Svinově vyrůstal, na druhé straně za kolejemi. Kdo by to byl řekl, že tady teď budu žít?“ nechal se slyšet s tím, že tak jako ostatní platí čtyřtisícový nájem. Oceňuje, že si vedle něho „feťáci ve dvě hodiny ráno nešlehají své dávky“, jako zažíval jinde.

Provozovatel ubytovny v ulici Františka a Anny Ryšových 248 také proklamuje, že se nemá za co stydět. V objektu bývalé šachty jsou skutečně vidět investice nejen zvenčí. Recepce je jako v penzionu, pokoje připomínají spíše studentské koleje nebo lacinější hotýlek.

„My máme určitou úroveň a v Ostravě se to ví!“ tvrdí provozovatel. Jistou roli možná hraje i fakt, že svinovská ubytovna je poněkud z ruky. V okolí nejsou bary, nýbrž klid. Klienty zde přijímají průběžně a v případě problémů i propouštějí průměrně jednou do měsíce.