CO SE POVEDLO
Řešení zubařské krize
Krize není zažehnána a bude nutné vynaložit ještě mnoho úsilí i finančních prostředků, aby se lidé nemuseli strachovat o zajištění své stomatologické péče. Zároveň je ale nutno přiznat, že spousta práce se v tomto směru již odvedla.
close
info
Zdroj: Deník
zoom_in
Krajské volby 2024.
A nejde jen o otevírání nových zubních ordinací (například v Bruntále, Chuchelné na Opavsku), podporu při rozšíření stávajících ordinací (například soukromé kliniky v Ostravě) či častější pomoci při zajištění kontinuity po končících lékařích. Jednadvaceti miliony kraj podpořil zlepšení stomatologické péče v krajských nemocnicích a v minulém roce začala i díky čtrnáctimilionové dotaci města a kraje výuka stomatologie na Ostravské univerzitě. Kraj míří správným směrem.
Nastartování investic
Období, kdy kraj strádal a zároveň se nic zásadního nedělo pro to, aby tomu bylo jinak, je u konce. V posledních čtyřech letech – a formou příprav ještě déle – se povedlo zrealizovat či přivést k životu řadu velkých i menších projektů, u kterých byl kraj různou měrou přítomen.
play_fill
Pozornost byla směřována na Ostravsko, Karvinsko, ale i do odlehlejších částí regionu. A z mnohých projektů, které se připravují nyní, bude těžit kraj v budoucnu. Měnit se má pohornická krajina na Karvinsku, oživit se povedlo třeba Černou kostku v Ostravě. Za zmínku stojí i úspěšné vábení nových investorů do nových či rozšiřujících se průmyslových zón.
Reakce na stárnutí regionu
Jistě, v otázce toho, jak do regionu přivést mladé lidi, má ještě kraj co dohánět (viz druhou kategorii) a co dohánět má i v otázce potřeb stárnoucího obyvatelstva. Reakce v posledních letech ale není nejhorší. Podařilo se rozšířit či postavit zcela nové domovy pro seniory ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Kopřivnici, v Opavě, modernizuje se v Ostravě a výhledově by i tam (a nejen tam) měly vzniknout nové kapacity. Je to ale jen první vlaštovka a dokud se skladba obyvatelstva nezačne razantně měnit, čemuž pro nejbližší období mnohé nenasvědčuje, bude nutné do tohoto sektoru vynakládat mnohem více úsilí i financí.
Zlepšování ovzduší
V dopravě je hudbou možná nepříliš vzdálené budoucností „vodíková revoluce“, s geografickými podmínkami a větry z Polska toho příliš neuděláme, o to důležitější bylo zaměřit se na dohled nad průmyslovými podniky, kde jsou ještě jisté rezervy, a zejména výměnu „čoudících“ lokálních topenišť.
play_fill
V rámci republiky je Moravskoslezský kraj a jeho obyvatelé nejúspěšnější v otázce čerpání kotlíkových dotací. První dvě vlny se uskutečnily ještě před tímto volebním obdobím, zbylé tři pak znamenají čerpání peněz a výměnu samotných kotlů v tomto období, potažmo výměnu ještě v příštím roce. Na kotlíkové dotace v regionu zareagovaly desetitisíce lidí, kteří získali na nové kotle miliardy korun. A když se konečně podaří dostát slibům a odbourat letitou ekologickou zátěž v podobě Heřmanické haldy v Ostravě, bude to s ovzduším ještě lepší.
Cestovní ruch na vzestupu
Nedá se říct, že by dříve lidé do regionu nejezdili. Vždyť před změnou posuzovacích parametrů byly Dolní Vítkovice s Landek Parkem dokonce na bedně v rámci turistických lokalit v zemi a DOV jako takový je dlouhodobě nejnavštěvovanějším mimopražským místem v oblasti turismu. Nejnavštěvovanější oblastí jsou Beskydy. Mohlo by se zdát, že kraj jako územní samosprávný celek v tomto ohledu příliš nezmůže, opak je ale pravdou. Přestože během covidu tento segment strádal, „restartu“ využil Moravskoslezský kraj bravurně.
play_fill
Svůj podíl na tom má řada projektů – změny v krajské centrále cestovního ruchu Moravian-Silesian Tourism, která chystá i aplikaci, rozšiřování památek zapojených do krajské Technotrasy, která v roce 2023 vyhrála celostátní Velkou cenu cestovního ruchu, gastro(turistický) Pojez fest, ale i Moravskoslezská filmová kancelář či pravidelné dotace do cestovního ruchu. Výrazně díky novým stezkám ožívá i cykloturistika. Jen tak dál.
CO BYL PRŮŠVIH
Kdo je vlastně hejtman?
Do právě končícího volebního období vstupoval Ivo Vondrák z hnutí ANO v téměř neochvějné pozici nejdéle sloužícího hejtmana Moravskoslezského kraje. Kvůli kontroverzi s podporou prezidentského kandidáta Petra Pavla proti lídrovi hnutí Andreji Babišovi ale po nátlaku vystoupil z hnutí a rezignoval i na hejtmanský post. Jeho nástupce Jan Krkoška však ve funkci vydržel zhruba jen deset měsíců, než i on rezignoval poté, co byl obžalován z uplácení lékařů z doby, než působil v politice. Volební období tak dokončil v pořadí až třetí hejtman Josef Bělica.
Prezentace Gigafactory
Nelze předjímat, jestli by se při lepší prezentaci projektu na výrobu autobaterií pro Dolní Lutyni změnil finální pohled místních obyvatel, ale stávající podání bylo rozhodně tristní. Primárně jde vina do Prahy, ale kdy jindy by se měly stát s krajem domluvit a prezentovat záměr jednotně, než když je premiér a krajský náměstek hejtmana pro průmysl ze stejné strany. Zvlášť když podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje region promrhal příležitost a má si přestat stěžovat, že je opomíjený. Kraj od Gigafactory dal ruce pryč.
Fotogalerie: Lidé ve Věřňovicích protestují proti gigafactory
Změnilo by se něco, kdyby lidé dopředu věděli o všech kompenzacích, detailech projektu a možných výhodách, než jen slýchali jeho negativa o další montovně a zabrané orné půdě? To se už možná nedozvíme. Pro následující období bude klíčové, aby kraj vyřešil mimo jiné dopad krize v Liberty Ostrava. I v takové situaci by se další silný hráč na trhu práce hodil.
Nejasnosti kolem dotací
Velké investice se v kraji podařilo nastartovat celkem dobře, o poznání rozpačitější je podpora malých a středních podnikatelů. Vedení kraje se tak snaží i prostřednictvím různých dotačních titulů, pro kontroverzní případ však netřeba chodit v čase daleko. Náměstek hejtmana si na ni pro případ konce v politice sáhl bez potíží i se svou manželkou (stejně jako prozatím dalších asi 550 žadatelů, nutno dodat), ale reálně se povědomí o titulu dostalo, s trochou nadsázky, jen kousek za zdi hejtmanství.
play_fill
O takových penězích věděli lidé z „VIP“ okruhu, řadoví podnikatelé to zjistili až poté, co je rozebráno. A to je jen jeden z příkladů. O tom, že bylo něco špatně, svědčí i stažení kandidatury zmíněného politika a jeho rezignace na post náměstka pro poslední týdny mandátu. Změna může přijít s další vlnou v závěru roku. A ideálně i u obdobných projektů.
Transformace regionu
Na jedné straně se může zdát, že jde o kontraproduktivní bod s ohledem na vyzdvižení nastartování velkých investic v regionu, ale je to o úhlu pohledu. Do kraje v příštích letech přitečou na dvě desítky miliard korun z Evropské unie, panuje však velká nejistota kolem toho, zda jsou – alespoň část z nich – využity dobře.
play_fill
Zatímco v Ostravě kraj i díky tomuto reinkarnoval projekt Černé kostky, zařazení některých dalších projektů je s otazníkem. Jednou z vlajkových lodí má být výzkumný a vzdělávací park Eden Karviná, obří skleník simulující „exotické“ klima. Na jedné straně to může pomoci turismu, protože jej má Slezská univerzita zpřístupnit i veřejnosti, na straně druhé se už dopředu počítá s masivním dotováním provozu. A jak víme, realita bývá mnohdy horší než odhady.
Vylidňování regionu
Z dat Českého statistického úřadu jasně vyplývá, že trend vylidňování Moravskoslezského kraje nekončí. V roce 2020 region zaznamenal vůbec nejvýraznější celkový úbytek obyvatel ze všech krajů v republice, o rok později klesl v lidnatosti poprvé v historii až na čtvrté místo za Jihomoravský kraj, přičemž do roku 2008 byl dokonce první před Prahou i Středočeským krajem. V porovnání s rokem 2021 klesl v obou následujících letech počet narozených lidí v regionu (z 11 978 v roce 2021 na 10 770 v roce 2022, respektive 7318 v roce 2023), naopak se zvýšil počet vystěhovalých (ze 7037 na 7164, respektive 8442). Výraznějšímu propadu „zabránila“ jen válka na Ukrajině, protože se do regionu od roku 2022 přistěhovalo výrazně více cizinců, a také skutečnost, že se snížila úmrtnost a počet zemřelých. Region tak „zachraňují“ migranti a senioři.
