„Na ten den si vzpomínám nerad. Prázdniny jsem prožíval na Jižní Moravě s matkou a bratrem a upoutal nás hukot letadel, která letěla někam k severu. Když rádio hlásilo nálet na Ostravu a Bohumín, odjížděli jsme domů nejbližším vlakem. Tehdy jsme totiž bydleli v Přívoze, kde byly naštěstí škody nepatrné," vzpomíná v redakci Deníku Ladislav Grygar, který po svém otci fotografovi-amatérovi zdědil bohatý rodinný archiv historických fotografií Ostravy.

Tragické následky

Bombardování mělo ničit hlavně průmysl, dopravní a vojenské cíle, jenže výsledek náletů byl úplně opačný bomby zasahovaly hlavně hustě obydlené centrum města.

„Byly zničeny budovy a známé objekty, jako třeba požární zbrojnice, Strassmanův pivovar, Středisko podnikatelů a Tatry Kopřivnice, Dělnická kolonie Šalamouna, obchodní dům Rix a Německý dům, dům Bachner, drogerie Kulík, dílny Glassner a jiné obytné domy," vyjmenovává rozsah škod pamětník.

Děsivá čísla

Jeho otec tehdy jako správný nadšenec do fotografií neváhal ani vteřinu a s fotoaparátem se bezprostředně po bombardování vydal do ostravských ulic, kde zachycoval škody, které válka na městě napáchala.

Podle zveřejněných škod bylo první den bombardování Ostravy zcela zničeno 123 domů, poškozena další tisícovka a zabito 409 lidí. Další nálety nezpůsobily takové škody.