VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Předseda spolku Létejme z Ostravy: U nás se o všem jen mluví, v Polsku se koná

/INFOGRAFIKA, ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ O hlavních problémech, historii i současné situaci Letiště Leoše Janáčka v Mošnově má větší přehled než řada regionálních politiků. Předseda spolku Létejme z Ostravy Radim Gál absolvoval v průběhu šesti let ve funkci řadu diskusí a debat s cílem současnou situaci změnit nebo ji vylepšit. Zatím bez znatelného výsledku. 

7.2.2018 1
SDÍLEJ:

Předseda spolku Létejme z Ostravy předseda spolku Radim Gál.Foto: Deník

„Vždy jsme se snažili být konstruktivní a pozitivní. Bohužel nás vedení letiště, respektive vedení Moravskoslezského kraje, stále nebere vážně. Je to smutné, protože ani přes výrazné investice do rozvoje letiště nedochází k nárůstu počtu cestujících ani linek. Šance, kterou Mošnov měl, byla bezezbytku promarněna, a umožnila tím dynamický rozvoj okolních letišť v Polsku,“ říká v otevřeném rozhovoru pro Moravskoslezský deník Radim Gál s tím, že hlavním cílem a ambicí spolku je stále pomoc k rychlejšímu rozvoji letiště.

Kde vidíte hlavní příčiny současného neutěšeného stavu ostravského letiště?
Určitě se nejedná o problém posledních několika let. Musíme jít dále do historie, a to ještě do doby, kdy byl hejtmanem Evžen Tošenovský (2000 až 2008), který vcelku striktně odmítal nízkonákladové dopravce. A to v době, kdy se společnosti etablovaly na evropském trhu. Nepochopení významu tohoto fenoménu se pro budoucnost osobní dopravy v Evropě ukázalo jako klíčové. Proti hrály i další okolnosti Mošnov byl součástí České správy letišť, a byl tedy manažersky řízen z Prahy.

Navíc v tomto období vedení Moravskoslezského kraje, jako vlastník, ještě nemělo jednoznačné priority, kam letiště směřovat, a netušilo, jakým způsobem letiště rozvíjet. V této vizi pak pokračovali i další politici, respektive ředitelé letišť. K tomu se připojilo neslavné působení aerolinek CCA, které měly v Mošnově privilegované postavení. Díky politické přízni a personálnímu propojení se veškerá možná konkurence blokovala, a nacházela svůj azyl v Katovicích.

Kdy se podle vás situace zlomila a Poláci trh v aglomeraci ovládli?
Tady je třeba zdůraznit, že startovní čára byla pro letiště víceméně stejná. Co se týká parametrů, to ostravské na tom bylo mnohem lépe. Nicméně definitivně se situace zlomila v letech 2004 a 2005 vstupem nízkonákladových dopravců na letiště v Katovicích. Poláci o rok dříve pochopili, že dotace a finanční podpora linek v začátcích je správná cesta.

Polská letiště poskytla bázi nebo lépe řečeno základnu nízkonákladovým dopravcům, což se jim ze strategického i dlouhodobého hlediska vyplatilo. Cestujícím potom bylo nutné nabídnout další zkvalitnění služeb (parkování, občerstvení, stravování, prodej suvenýrů a podobně) a letiště se rychle rozvíjelo. V konečném důsledku došlo rovněž ke spojení místní samosprávy s největšími lokálními firmami, které byly ochotné vložit další finance do rozlétání letišť.

Jakou roli v průběhu let sehráli politici z vedení Moravskoslezského kraje?
Zásadní! Letiště se stalo politickým nástrojem, předmětem slibů, které zůstaly nenaplněny. Můžeme už jen spekulovat o tom, zda byly investice vloženy do rozvoje letiště správně, ale realita je taková, jaká je… Zatím to vypadá tak, že je jedno, jakou máte dráhu, letištní techniku nebo kolejové napojení. Tohle nemá pro dopravce až takový význam.

Vyplatila se podle vás výstavba železniční zastávky za stovky milionů korun? Daly se třeba podle vás lépe investovat?
Jestliže uvažujeme pouze o napojení průmyslové zóny, která se v okolí letiště nachází, je třeba si uvědomit, že železniční trať stále nefunguje tak, jak bylo původně zamýšleno. Absence železničního překladiště situaci značně komplikuje a zhoršuje. Ale jinak se dá obecně říci, že se peníze investovat lépe nedaly, pocházely z evropských zdrojů a byly k tomuto účelu určeny.

Je potenciál letiště s železničním napojením vyšší než bez něj?
Určitě je větší. Je ale nutné železnici začít efektivně využívat a nabízet cestujícím. Prázdnota spojů je hlavní problém, vždyť ještě donedávna bylo možné na internetu číst mnoho negativních reakcí na nevyužitelnost železniční dopravy na letiště pro velmi špatně postavené jízdní řády. Moravskoslezský kraj si linku objednává, má tedy zajistit adekvátní časový harmonogram k vyšší efektivitě spoje.

Váš spolek byl v průběhu let hodně aktivní. Co považujete za svůj největší úspěch?
Poté, co náš spolek absolvoval několik jednání na krajském úřadě, tak se například na webu mošnovského letiště objevily incentivní a další podpůrné programy pro letecké dopravce. A světe, div se! Ostravu zařadil do své sítě největší evropský nízkonákladový hráč Ryanair.

Poslední „ostudou“ byla situace, kdy se nikdo nepřihlásil do tendru na linky do Amsterdamu a Helsinek. Jaký máte na tuto věc svůj názor?
Je pravda, že žádná společnost nepodala finální nabídku na provoz těchto linek. Na druhé straně určitě nebyl i přesto problém získat dopravce, který bude létat do těchto frekventovaných destinací třeba o půlnoci, což ale jistě nebylo cílem výběrového řízení. Bohužel je tady jedna věc, o které veřejnost neví. Ještě za působení minulého vedení Moravskoslezského kraje, respektive letiště, zkoumal tendr na linku do Amsterdamu dopravce Transavia, kterého kraj svými podmínkami nakonec odradil. Máme k dispozici odpověď z této společnosti, proč nakonec od záměru z Ostravy létat ustoupili. A moc pozitivní čtení to není…

Jen pro úplnost dodávám, že i tento dopravce nakonec zakotvil v Katovicích. V dnešní době není ostravské letiště v situaci, aby si vybíralo nebo kladlo podmínky. O tom, kam se bude létat, rozhoduje letecká společnost. To zatím vedení Moravskoslezského kraje ani letiště bohužel stále nepochopilo.

Jaká je podle vás budoucnost letiště?
Z našeho pohledu stojí alespoň za úvahu nebo zahájení diskuse, zda by se neměl kraj vzdát svého vlivu na řízení letiště, ať už formou personálního obsazení či jinak. V této chvíli se zdá, že kraj veškeré možnosti už vyčerpal (linky do Londýna, Milána a Prahy), navíc se nepoučil z chyb. Nadějí by mohlo být cargo, zde je ovšem nutné brát v potaz polskou konkurenci. Zatímco my tady teprve o něm diskutujeme, tak v Polsku mají jasno a lidově řečeno, do země zase kopnou dříve.

U nás se o všem mluví, jinde koná. Hlavní je ale proaktivně nabízet a oslovovat dopravce, a hlavně si neklást podmínky. Pokud zde bude dobrá linka, tak se uživí, o tom není pochyb, ale pokud zde bude linka na základě politického nápadu do „horní dolní“, nikdy to nebude mít úspěch.

Patříme do stejné industriální aglomerace jako Katovice, v mnohém jsme na tom stejně, tak v čem tkví ten zásadní problém?
Budu se opakovat. Hlavně v lidech na letišti a ve vedení Moravskoslezského kraje.

Může vůbec ještě někdy Mošnov dohnat polská letiště?
Je to složitá otázka, ale domnívám se, že asi ne. Stálo by to spoustu peněz a výsledek je nejistý. Karty jsou rozdány a nevidíme zde jako spolek žádnou sílu a způsob, jak letiště v Katovicích dohnat. Sama Transavia ve svém vyjádření zaslaném spolku Létejme z Ostravy uvedla, že Katovice jsou větší a známější letiště, proto tam zakotvili.

Co tedy z vašeho pohledu má vedení kraje, respektive letiště, dělat?
Klíčová je rekonstrukce dráhy. Pak zařazení letiště do IIIB kategorie, což umožňuje přistání za téměř jakéhokoliv počasí. A pak samozřejmě zavedení pravidelného nákladního leteckého spojení. Asi to zní hodně negativně, ale ta situace je prostě taková. Vezměte si, že i pro významné akce, jakými jsou Colours of Ostrava nebo atletický mítink Zlatá tretra, jsou využívána okolní letiště. A cargo pro Hyundai přistává ve Vídni. To nemá logiku.

A v oblasti osobní přepravy?
Tady se bohužel stále nedaří odstřihnout pupeční šňůru od Prahy. ČSA devalvovalo linku do Prahy téměř na nulu. Mošnov přitom nutně potřebuje stabilní linku na jedno z významných síťových letišť (Vídeň, Mnichov, Berlín, Varšava).

Proč nemůže být klíčovým letištěm Praha?
Může, ale je zapotřebí širší nabídka návazných spojů. Linka Ostrava Praha musí létat alespoň čtyřikrát denně. Cestující v tomto případě se jedná zejména o business klientelu musí mít jistotu, že i když původní spoj nestihnou, poletí dalším za pár hodin, nebo hned ráno. Nečinnost a neochota ÚCL (Úřad pro civilní letectví) schválit mošnovskému letišti kategorii IIIB je v tomto ohledu klíčová. Praha si ale svou potenciální konkurenci velmi úspěšně střeží a zatím to vypadá, že nedovolí žádné ohrožení. Další oblastí osobní přepravy jsou linky point-to-point. Třeba linky Ostrava Londýn a Ostrava Bergamo fungují. Bylo by výborné je doplnit ještě alespoň o dvě destinace. Třeba linka do Španělska, o kterou by podle všeho byl velký zájem, se přímo nabízí, snad i Istanbul by mohl mít úspěch. Co se týká letní rekreační turistiky, zde má takřka monopolní postavení společnost Travel Service. Ta tento trh ovládá a logicky sama určuje, odkud se bude létat. Cestující tak jsou nuceni přímo kancelářemi létat z jiných letišť, než je Mošnov.

INFOGRAFIKA DENÍKU - pro zvětšení na ni klikněte:

Autor: Aleš Uher

7.2.2018 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS

Stavebnictví - Stavebnictví Stavební a provozní elektrikáři 22 000 Kč

Stavební a provozní elektrikáři Provozní elektrikář/ka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 22000 kč, mzda max. 24000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracoviště: Oderská 768/50, Ostrava - Přívoz, V případě zájmu se můžete dostavit osobně po tel. domluvě nebo pište na e-mail., , Požadujeme: Vyhláška 50 §6., Nabízíme: Příspěvek na stravování, volno na regeneraci.. Pracoviště: Galvan cz s.r.o.;, Oderská, č.p. 768, 702 00 Ostrava 2. Informace: Milan Neděla, +420 724 087 566.

Výroba - Výroba Montážní dělník 15 000 Kč

Montážní dělníci mechanických zařízení Operátor/ka výroby. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 6. Poznámka: Pracoviště: K Zyfu 910, Ostrava - Hrabová, 72000, Kontakt:, - ososbně na adrese Výškovická 2498/122, Ostrava - Zábřeh, 70030, - e-mailem na sbernardi.idelta@gmail.com, - telefonicky po-pá 8:00 - 15:30 hod. na 602 589 465, , Nabízíme:, - práce u poloautomatických robotů , - práce na lisovně , - manipulace s kovovými výlisky, , Požadujeme:, - fyzickou zdatnost, - dobrou pracovní morálku, , Zaměstnanecké výhody:, - možnost ubytování, - docházkový bonus, - odměna za kvalitu, - odměna za loajalitu, - osobní ohodnocení. Pracoviště: Kšx-delta, s.r.o., hrabová, K Zyfu, č.p. 910, 720 00 Ostrava 20. Informace: Simona Bernardi, +420 602 589 465.

Stavebnictví - Stavebnictví Stavbyvedoucí 25 000 Kč

Hlavní stavbyvedoucí Stavbyvedocí. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Místo výkonu práce: Ostrava Mariánské Hory, Kontakt: telefonicky, emailem, , Požadavky:, - minimálně SŠ vzdělání, obor stavebnictví - odborná praxe v oboru 5 let - autorizace-pozemní stavby výhodou - znalost práce na PC - řidičský průkaz sk. B - schopnost samostatného řešení problémů - organizační a komunikační schopnosti.. Pracoviště: Milimex s.r.o.-organizační složka, Daliborova, č.p. 648, 709 00 Ostrava 9. Informace: Petra Bialková, +420 727 940 150.

Výroba - Výroba Zámečníci strojů 20 000 Kč

Zámečníci strojů Zámečník strojní. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 27000 kč. Volných pracovních míst: 10. Poznámka: Místo výkonu práce: Ostrava, , Možnost osobní schůzky JOB FACTORY s.r.o.,28.října 1810/86, Moravská Ostrava , po-pá 9:00 - 13:00 hodin, , Jinak kontaktovat telefonicky Po-pá 6:00 - 19:00 hodin nebo e-mailem domes@job-factory.cz, , Praxe minimálně 2 roky, Platné svářečské oprávnění - základní kurz svařování výhodou, , Nástup ihned.. Pracoviště: Job factory s.r.o., 28. října, č.p. 1810, 702 00 Ostrava 2. Informace: Roman Domes, +420 605 456 841po-pá6-19hod.


Záchrana fanouška
7

Fanouška Brna zavalila hozená toaleta. Skončil v nemocnici

Český běh žen.Závod na 10 kilometrů
1 21

OBRAZEM: Tisíce žen běžely ulicemi Ostravy

AKTUALIZOVÁNO

Baníkovce zastavil až kordon těžkooděnců

Ostrava – Dramatická situace, kterou naštěstí policie předvídala, nastala v sobotu po skončení fotbalového utkání Baník-Brno.

Frontman Kapela Mirai: Zpívat mohu jen v jazyce, v němž dokážu i kriticky myslet

V posledních dvou letech se kapela Mirai etablovala na špici celé české hudební scény. O cestě na vrchol i úmyslu zůstat u hudby v češtině se v rozhovoru pro Deník rozpovídal Mirai Navrátil, frontman kapely.

Vítkovice dostaly čtyřku a sestupují. "Jsme smutní," řekl kouč Grmela

Ústí nad Labem – Poslední krok neudělali. Fotbalisté Vítkovic prohráli páteční utkání závěrečného 30. kola v Ústí nad Labem vysoko 0:4 a s definitivní platností sestupují z druhé ligy.

Sazeničky na zahrádku? Nebo na balkon do truhlíku

Dát do země sazeničku rajčat nebo třeba feferonky a vypěstovat si vlastní úrodu? Lákavá představa, a nejen pro ty, kdo bydlí v rodinných domcích a mají své vlastní zahrádky.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT