VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příběh dvou německých starostů Ostravy: "Slabého" rodáka nahradil fanatik

Po vzniku protektorátu Čechy a Morava stáli po celou dobu okupace v čele Ostravy dva němečtí starostové. Prvním byl Josef Hinner původem z Ostravy, který se sice otevřeně nepostavil proti nacistickému režimu, nicméně neztratil lidskost. Právě pro tuto „slabost" byl v roce 1940 odvolán. Na jeho místo nastoupil fanatický nacista Emil Beier, rodák z Vápenné u Jeseníku.

15.3.2015 1
SDÍLEJ:

Po obsazení Ostravy vykonal generál Walter Keiner před Novou radnicí slavnostní přehlídku vojenské jednotky. Na snímku vlevo Emil Beier, fanatický nacista a sturmbannführer SS, vpravo Josef Hinner.Foto: Archiv

Josef Hinner byl Ostravan a pocházel ze smíšené česko-německé rodiny, otec byl kočím na jámě Jindřich. Doma se ovšem mluvilo německy. Během první světové války studoval v Ostravě na německém gymnáziu a po maturitě narukoval na frontu. Po válce studoval v Praze práva a v roce 1923 si v Moravské Ostravě otevřel advokátní kancelář.

Přečtěte si také: Okupace zbytků Československa začala na Ostravsku

Uměl česky i německy, takže často hájil Čechy, v letech 1926 až 1928 také redaktora Dělnického deníku Klementa Gottwalda. Ten byl většinou žalován pro porušení tiskového zákona.

Později se Hinner začal věnovat i politice, stal se členem německé křesťansko-sociální strany, byl zvolen do městského zastupitelstva a městské rady. Po obsazení Moravské Ostravy německým vojskem a odvolání českého starosty Josefa Chalupníka dosadil velitel města generálmajor Walter Keiner do čela radnice právě Josefa Hinnera. Později bylo zastupitelstvo rozpuštěno a Hinner jmenován vládním komisařem.

Jenže se jako všemocný komisař nechoval. Mnoho českých úředníků ponechal na radnici a mluvil s nimi česky. Po řadě stížností radikálních nacistů zástupci oberlandrátu zjistili, že Hinner nedostatečně obsazoval funkce německými úředníky. Byl z vedení města odvolán a vrátil se k advokátní praxi. Obhajoval pak řadu českých občanů u mimořádného soudu, především pro obvinění z protistátní činnosti.

Po válce byl zatčen a umístěn do pracovního tábora Mexiko v Přívoze, ale krátce na to propuštěn. Nebyl sice odsunut do Německa, ale jako Němce ho nikdo nesměl zaměstnat. Žil pak u příbuzných v Mariánských Horách a zemřel v roce 1951.

Beier utekl s miliony

Po odvolání Josefa Hinnera se stal v Ostravě vládním komisařem řízný nacista Emil Beier. Pocházel se Sudet z oblasti Jesenicka a vyučil se stolařem. Již v roce 1919 byl ostře proti vzniku Československa. Později se odstěhoval s rodinou do Opavy. Od roku 1923 byl členem městského zastupitelstva a členem Henleinovy strany Sudetendeutsche Partei.

Po odtržení Sudet v roce 1938 se stal příslušníkem SS v hodnosti sturmbannführera a současně opavským starostou. Byl to tvrdý a schopný člověk, z jeho popudu se Moravská Ostrava stala statutárním městem, ke kterému bylo připojeno dalších dvanáct moravských a slezských obcí. Organizace dopravy a stavebnictví se zdokonalila, průmyslová výroba stoupala.

Jeho poněmčovací snahy byly obrovské vzniklo mnoho nových německých mateřských, měšťanských a středních škol. Nechal modernizovat městskou nemocnici, městská jatka i vodárnu. Postaven byl nový most z Kunčic do Vítkovic, zlepšila se tramvajová doprava, pro město byly postaveny i tratě do Kyjovic a Bohumína. Měl vizi učinit z Ostravska nové Porúří a východní baštu Německa.

Jenže válka se nevyvíjela pro Německo dobře. V roce 1944 postihly Ostravu dva těžké spojenecké nálety, které ztížily fungování řady oblastí města, dolů, hutí i dalších průmyslových podniků.

Beier řídil Ostravu až do 30. dubna 1945, kdy vyrazil autem z Ostravy ve čtyři ráno, přičemž předtím vzal z městské pokladny protektorátní i říšské peníze v hodnotě 45 milionů korun. Jenže prchající vládní komisař s sebou určitě nebral již neplatné bankovky, ale jiné cenné věci. Osud byl k němu milosrdnější než k Hinnerovi, po válce se usadil ve Wiesbadenu, později ve Fuldě a v klidu žil ještě dlouho. Zemřel až v roce 1985 ve věku 92 let.

Autor: Boleslav Navrátil

15.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Rekonstrukce Frýdlantských mostů v Ostravě, říjen 2017
19

Pod Frýdlantskými mosty je konečně čisto! Na jak dlouho?

Hlavnímu obžalovanému hrozí pět až dvanáct let.

Surový útok trval třicet minut. Oběť se zmohla jen na vykrývání úderů do hlavy

Komentář šéfredaktora Deníku: Kdo zastaví ANO?

S jídlem roste chuť! Loni ovládli hejtmanství, letos dolní komoru Parlamentu ČR a v příštím roce může bez větších problémů hnutí ANO zaútočit i na třetí triumf v komunálních volbách. A to i v Moravskoslezském kraji, který býval dlouhou dobu baštou ČSSD.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Klimkovice bojují s kamiony

Zákaz vjezdu náklaďákům, nové protihlukové bariéry a zeleň, odbočovací pruh, přechod pro chodce; to chtějí v lázeňském městě, kde se lidé cítí být obtěžováni a ohrožováni provozem.

Králem voleb v kraji je Ivo Vondrák. Nemám ambici být ministrem, řekl Deníku

/ROZHOVOR/ „Nemám ambici být ministrem. Ale v politice nikdy neříkej nikdy,“ konstatoval v povolebním rozhovoru pro Deník hejtman a nově i poslanec Ivo Vondrák (ANO).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení