„Chceme dárcům nabídnout jiné prostředí než nemocniční, a těmito prostory jim vycházíme vstříc," říká s tím, že se inspirovala v zahraničí. „Příkladem jsou odběrová místa ve studentských kampusech. Byli bychom rádi, kdyby se realizovala podobná myšlenka i u nás."

Odběrové místo pro šest dárců plazmy je v provozu od pondělí do pátku od 9.30 do 18.30 hodin. Nastaveny jsou čtyři odběrové cykly dopoledne a čtyři odpoledne, s polední pauzou.

Nováček tady ale „zaklepat na dveře" nemůže.

Související článek: Lidé mohou darovat krevní plazmu i v nákupním centru Avion

„Abychom si udrželi kvalitu transfuzních přípravků, které vyrábíme, nový dárce musí přijít do mateřského krevního centra. Tam jej vyšetříme, zvážíme jeho možnosti, aby byly vzhledem k jeho zdravotnímu stavu optimální pro něj, ale i pro nás," vysvětlila primářka Čermáková a dodala, že odběrové místo funguje formou objednávek. Zájemci o odběr plazmy se tedy musí dopředu objednat v Krevním centru fakultní nemocnice. Samotný odběr pak trvá 50 minut, během této doby je odebráno od 650 do 800 mililitrů plazmy. Ročně může jedinec takto darovat maximálně 25 litrů této životodárné tekutiny.

Noví dárci

Zuzana Čermáková se netají tím, že prostřednictvím zmíněné novinky si chtějí také vychovat dárce nové. Poměrně stabilní základna, čítající kolem 12 tisíc dárců, postupně stárne. Optimální počet by podle jejích slov byl o tři tisícovky vyšší.

„Mezi dárci je lehká převaha mužů, nicméně nijak výrazná. Dárcem se mohou stát lidé od 18 do 65 let, s tím, že od 60 let už nové dárce nebereme," upřesnila primářka s doplněním, že celkový počet odběrů v krevním centru je kolem 50 tisíc ročně. Zhruba polovinu z tohoto počtu připadá na odběr plazmy, jejíž spotřeba stále roste.

„Používáme ji v běžné klinické praxi. Z hlediska spotřeby transfuzních přípravků jsou náročné například kardiochirurgické výkony nebo výkony v oblasti břicha a také některé složité porody. Kromě toho máme specifická pracoviště s velkými nároky na plazmu traumatologii, onkologii, hematoonkologii a popáleninové centrum," doplňuje ředitel FNO David Feltl. Kromě toho je ostravské Krevní centrum zařazeno také do sítě krizových center a musí udržovat stálou zásobu transfuzních přípravků pro případ nenadálých situací. Jako byla třeba letošní srážka pendolina s kamionem ve Studénce.

Podle primářky Čermákové se nikdy nestalo, že by nemohli vyhovět požadavkům zdravotníků na zvýšenou poptávku krve nebo plazmy. Jejich spotřeba je přitom hodně individuální. „Někdy se stane, že pacientem „proteče" 40 vaků s krví a stejné množství plazmy, což je třetina našeho denního odběru. Vak má 450 mililitrů," přiblížila primářka Čermáková a dodala, že krev se přes obrovský pokrok v medicíně dosud nepodařilo ničím nahradit.

„Červená krvinka je natolik sofistikovaný element, že opravdu dokáže projít až do nejjemnějších kapilár lidského těla. S tím si věda prostě poradit neumí," vysvětlila, proč i nadále bude při záchraně lidského života hrát prim krev od dobrovolného dárce.