„To byla slast. A teď zas rok nic,“ smál se po „bujaré“ oslavě Zedník a přidal další přání. „Na svůj svátek, který připadá na 13. dubna, bych rád měl dole dvacet kilo.“

Vysněná meta mu unikla o fous – od 11. listopadu je lehčí o osmnáct kilogramů. „Byl jsem teď na dovolené u moře, tam se přece jen trochu zahálí, tak jsem něco málo i přibral. Ale určitě ty dva kilogramy velmi brzy shodím. Začnu jezdit na kole, už začala i golfová sezóna a na novou životosprávu jsem si zvykl a vyhovuje mi,“ plánuje Zedník.

Po komunálních volbách, kdy, jak sám říká, se zas vrátil do normálního života, udělal tlustou čáru za léty strávenými na radnici, služebních cestách, politických schůzích, naplněnými stresem, přejídáním a minimem pohybu. Znovu zjistil, že nohy má k tomu, aby chodily či běhaly, a žaludek že není popelnice, kterou je nutné ládovat ve velkém a vším, co dobře voní a chutná.

„V lednici mám pořád jenom svítící žárovku a z místa na místo se co nejčastěji přesunuji pěšky,“ tvrdí Zedník. Jí pětkrát denně poloviční porce než doposud, nesladí a vyhýbá se bílému pečivu. „Miluji bramborovou kaši, dříve jsem jí dokázal spořádat takový malý nočník, dnes už jenom odměrku na kopeček zmrzliny. Kuřecích prsíček jsem ještě nedávno stačil sníst několik na posezení, teď máme se ženou jedno napůl k obědu. K němu už jenom zeleninu,“ popisuje bývalý primátor. Pivo si dá jednou za čtrnáct dnů, po devatenácté hodině si o jídle už nechává zdát.

„Veškeré zdravotní problémy, které jsem měl, zmizely. A to nemluvím, jak je to bezvadný pocit obléknout tričko o tři velikosti menší, které jsem si koupil před dvaceti lety,“ pochvaluje si bývalý primátor, který si musel, a s radostí, kvůli své podstatně štíhlejší postavě pořídit i nový šatník. Po odchodu z komunální politiky Zedník pracuje v soukromé firmě, která poskytuje technickou pomoc investorům, skládá hudbu a více se věnuje své ženě. Rozšiřuje si vzdělání a na VŠB-TUO pracuje na doktorské práci.