V centru města momentálně působí pět „stánkových" prodejců s ovocem a zeleninou, je ale pravděpodobné, že do budoucna zbudou jen dva.

Provozovatelé živností na Kuřím rynku a na tržnici na Černé louce si na nedostatek zákazníků zatím nestěžují, avšak prodejci vedle trolejbusové zastávky u Sýkorova mostu, před vchodem do obchodního centra Nová Karolina a v kamenném obchůdku na Masarykově náměstí láteří.

Vylidněné centrum

„Je to tragédie. Při životě se udržujeme jen taktak. Co odnaproti z náměstí zmizeli před rokem stánkaři, chodí tady jen hrstka lidí. Kupní síla tehdy byla stonásobná. Centrum je úplně vylidněné," konstatuje tvrdou realitu prodavačka z obchůdku na Masarykově náměstí.

„Dříve to tady bylo úplně jiné," přitakává s povzdechem jedna ze starších nakupujících.

Problémy se zákazníky má také Anna Nogová, přestože prodává přímo před vchodem do frekventovaného nákupního centra Forum Nová Karolina. „Vůbec to tomu nepomáhá. Jsme tady teprve druhý měsíc, ale moc lidí nechodí, nájem taky není nejmenší, takže dlouho tady asi nebudeme," přiznává.

Stejně jako každý drobný prodejce, spoléhá na okruh stálých zákazníků, ti ji ale nezachrání.

Konec, zavíráme

Ačkoliv stánkoví prodejci povětšinou dbají na kvalitu a čerstvost zboží, cenově nemohou konkurovat obchodním řetězcům, což při průzkumu zmínili čtyři živnostníci z pěti. Včetně prodejce u trolejbusové zastávky u Sýkorova mostu. „Lidé říkají, že máme kvalitní zboží, ale cenově si nemůžeme dovolit konkurovat obchodním řetězcům," říká prodavač, jenž si nepřál uvést jméno.

Prodejní pult z plastových bedýnek se nachází v hygienicky nepříliš lákavém prostředí u silnice a zastávky, kde často startují autobusy. „Ani u potravin, které koupíte v obchodě, nemáte jistotu, že nebyly pěstovány u cesty. Lidem naopak vyhovuje, že si mohou nakoupit cestou na trolejbus či autobus a nemusí chodit daleko do obchodu," říká, co na stánku lidé naopak oceňují. Sám si však po odjezdu trolejbusu při chvilce klidu neváhá nad potravinami „zapálit".

Stejně jako u Karoliny, také u „Sýkoráku" budou zřejmě brzy zavírat. „Zákazníků nechodí tak moc a stánek nemá šanci přežít. Všichni si zařizujeme vlastní obchody a tady postupně končíme. Jakmile nás město vyhnalo z náměstí, šlo to s námi dolů. Pokud lidé budou chodit aspoň jako doteď, možná ještě rok přežijeme, teprve se uvidí," dodává.

Láká na domácí zboží

Jedním z pouhých dvou prodejců, kteří si na zákazníky nestěžují, je Marta Šmehlíková prodávající v dřevěném stánku na Kuřím rynku. „Cenu s obchody neporovnávám, záleží, za kolik nakoupím. Zákazníky lákám na kvalitní plodiny od místních pěstitelů i ze své zahrádky. Proto mám od zákazníků spíše kladné reakce," říká provozovatelka Marta Šmehlíková s tím, že o budoucnost se nebojí. Sezonnímu stánku, který otevřela teprve loni, se podle jejích slov daří. A to i navzdory Deníkem zjištěné vyšší ceně v porovnání se supermarkety.

Vylidněné centrum nepředstavuje neřešitelnou situaci ani pro paní Šárku a její stánek na tržnici na Černé louce.

„Samozřejmě je trochu problém s tím, že je to tady takové zastrčené a lidem se odtud nechce tahat těžkou tašku na autobus. I proto tady mimo mě jsou už jen drobnopěstitelé a jeden pán s brambory. Musím proto spoléhat na parkující řidiče a svou klientelu, kterou jsem si za dvacet let na trhu získala." Ačkoliv je i podle jejích slov Ostrava mrtvé město, a proto prodává už jen do dvanácti hodin, existenční dopad to na ni prozatím nemá.Takové štěstí ale nemají ostatní stánky ve městě, jejichž úbytek se zdá být neodvratný.

Petr Jiříček