Ve snaze zabránit vykácení jedné z mála přírodních bariér omezující prašnost v okolí svých domů a zahrad podnikli Eliška Kubicová, Martin Marek a desítka další starousedlíků už řadu kroků.

Majitele nepřesvědčili, úřady k pomoci nepřiměli a s postupujícími přípravnými pracemi a žádostmi o stavební povolení ztrácejí naději. Přestože jsou podle nich veškeré kroky v rozporu s územním plánem, kde v jeho novelizaci z roku 2014 údajně měly být zachovány ochranné zóny z roku 1994, vztahující se i na předmětný lesík.

Usedlíkům v Ostravě-Kunčicích (jejich část na snímku) se nelíbí záměr výstavby skladovací haly a kácení toho mála lesního porostu, který v okolí je. Obávají se také zvýšení frekvence nákladní dopravy a skladování stavebního materiálu.
Obavy usedlíků od kunčické huti: místo lesíka skladiště a další prašnost?

„Je třeba uvést, že k umístění i povolení stavby je stavebním úřadem vedeno řízení, v rámci kterého se prověřuje soulad záměru s platnou legislativou, včetně územního plánu. V rámci něj mohou všichni ti, kteří jsou nebo mohou být stavbou dotčeni, tedy ti, kteří tak jsou účastníky řízení, uplatnit řádné opravné prostředky, například odvolání,“ říká prostřednictvím mluvčího Petra Havránka Cyril Vltavský z útvaru hlavního architekta města Ostravy.

Spor o povolovací procesy

Upozorňuje také, že krajský úřad – coby nadřízený orgán, na který se sousedé obrátili – potvrdil, že lidé tyto nároky neuplatnili, přestože územní rozhodnutí na stavbu překladových hal mělo nabýt právní moci už v letech 2011 a 2013, tedy ještě za platnosti původního územního plánu.

„S ohledem na tuto dobu už uplynuly lhůty pro jejich přezkum a územní rozhodnutí je tak nutné považovat za zákonná a věcně správná,“ dodává Cyril Vltavský.

Ostravská univerzita založila sbírku pro postižené na jižní Moravě. Lidé nosí vše potřebné.
Sbírka pro oběti tornáda je přímo v centru Ostravy. Lidé dávají, co mají

S tím ale lidé ze sousedství zásadně nesouhlasí. „Ano, před osmi lety jsme povolili stavbu haly, ale na úplně jiném pozemku. Nám jde o to, co se povoluje teď a na pozemcích firmy Mazurák,“ láteří Eliška Kubicová, které bylo řečeno, že nyní žádné stavební žádosti na úřadě neevidují, když se však nechala ve věci zastoupit, zjistila, že firmě Mazurák přece jen měly být žádosti vráceny pro některé nedostatky, z nichž jedním je vsakování vody. „Nám jde o současné dění, ne o minulost. Tak proč kolem toho všichni pořád mlží?“ ptají se sousedé.

Pohled druhé strany

Karel Mazurák ze stejnojmenné firmy pro Deník už začátkem června hovořil o „kácení těch asi pěti stromů ohnutých do cizí zahrady“ a „zlosti, že ty pozemky nekoupili oni“ – rozumějte usedlíci. Odmítá, že by svým záměrem narušil klidný ráz lokality, natož stavěl novou příjezdovou cestu pro snadnější vjezd kamionů či se snažil skoupit další zalesněné pozemky, jak se proslýchá.

Jiří L. (na snímku z jednání u Krajského soudu v Ostravě v roce 2016) byl za pokus o vraždu jateční pistolí odsouzen k osmnácti rokům vězení.
Jateční střelec žádá o obnovu procesu. Prý je obětí spiknutí

„Kontejnery zruším a nahradím je skladovou halou, ne vysokou, do místa zapadne. Klid tam bude stále stejný, nemíním tam nic vyrábět,“ dušuje se Mazurák.

„Víte, co obnáší sklad stavebního materiálu? Je pátek 16.45 a připadám si jako na stavbě,“ píše však Kubicová Deníku v závěru minulého týdne.

„Jezdí s bagrem po pozemku a rozhrnuje hromadu suti už přes hodinu. Opravdu idylka. A toto budeme mít vedle našeho pozemku. Žádný klid tady už nikdy nebude. A to je přesně to, co říkali z magistrátu – že se ještě rádi a dobrovolně odstěhujeme,“ dodává žena a naráží tak na svou první zkušenost s úřady v této věci.