Nyní se primářka Kliniky popáleninové medicíny a rekonstrukční chirurgie ve FNO a manželka bývalého ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka rozhodla pro vstup do politiky. V nadcházejících senátních volbách se tak v obvodu Ostrava-Jih postaví třeba horolezci Leopoldu Sulovskému, bývalému premiérovi země Jiřímu Paroubkovi nebo islamofobovi Martinu Konvičkovi.

I když od útoku extrémistů ve Vítkově uplynulo už osm let, příběh je pro řadu lidí stále hodně živý. Jak se na něj s odstupem několika let díváte?
Jednalo se o můj první velký případ v době, kdy jsem převzala primariát. Byla to celkově hodně smutná událost, protože se jednalo o útok na nevinné dítě, navíc s rasistickým motivem. Natálka byla v té době vůbec nejmladším pacientem s tak rozsáhlými popáleninami, které jsme léčili. Pro celý lékařský tým to byla doopravdy velká výzva, protože jsme jí moc velké šance na přežití nedávali. To, že se nám ji podařilo ve spolupráci s kolegy z pediatrie a anesteziologie zachránit, beru dodnes jako malý lékařský zázrak.

Případ byl velice medializovaný a vy jste se přes noc stala nejznámější ostravskou lékařkou…
Já to tak vůbec nevnímala, všechno se seběhlo strašně rychle. Všímala jsem si spíše jiných věcí. Měla jsem vnitřně i kvůli všem souvislostem velkou radost, jak se o Natálku rodina starala, jak se k nelehké situaci postavila. Ze své praxe znám spoustu případů, kdy po podobných tragédiích skončily děti v dětských domovech. Tady byla péče rodiny doopravdy příkladná. I teď, když přijdou k nám na pravidelnou kontrolu, chodí vždycky společně celá rodina. A to mě vždycky zahřeje u srdíčka.

Berete tuto pacientku jinak než ostatní?
Emoce do lékařství nepatří, protože člověk si musí zachovat chladnou hlavu, a ono se v naší profesi ne nadarmo říká, že nejhorší je léčit vlastní rodinu. Když se ale s nějakým pacientem stýkáte tak často, je velice obtížné se od citů a emocí oprostit. Něco jiného to je na operačním sále a potom v ordinaci, když chodí na kontroly. Mám spoustu pacientů, o kterých se v médiích nepsalo, kteří mi dělají velkou radost, když je vidím, jak se zpátky zapojili do normálního života.

 Zdenka Němečková Crkvenjaš, česká lékařka a politička, známá jako vedoucí týmu lékařů popálené Natálie Kudrikové při žhářském útoku ve Vítkově v roce 2009.Sledovala jste soudní proces s pachateli tohoto činu?
Je vcelku logické, že mě zajímal a sledovala jsem ho. Nechci tady rozhodně hodnotit práci justice, na to bych si netroufla a ani by to nebylo vhodné. Myslím si ale, že vynesené tresty byly příkladně vysoké. Co mě osobně překvapilo a mrzelo, bylo že nikdo z pachatelů neprojevil během procesu lítost nad osudem a zraněním malé Natálky.

Jste úspěšná lékařka, co vás vede k tomu, že kandidujete do Senátu?
Nebylo to lehké rozhodnutí, protože jsem na vlastní kůži zažila, jaké to je, mít manžela ve vrcholné politice. Všichni, kteří to sledovali, asi vědí, že to nebylo mediálně úplně jednoduché a byly tam věci, které se přímo dotýkaly naší rodiny. Na druhé straně už jsem v politice, i když na regionální úrovni, působila a nejsem člověk, který by se v krizových situacích hroutil a nedokázal bojovat s tlakem.

Z politiky se vytrácí slušnost a diskuse. Hodně lidí přemýšlí o tom, zda to má vůbec zapotřebí.
Mám rodinu, dvě děti, a není mi lhostejné, co se v zemi děje. Ten klíčový moment nastal po parlamentních volbách, kdy byl poprvé jmenován náš premiér (Andrej Babiš) a nedařilo se mu sestavit vládu. Tehdy jsem začala cítit velké obavy, aby nenastala doba, že by se mi v této zemi už žít nechtělo. To byl asi ten impulz, kdy jsem si řekla, že nejde jen z dálky a pohodlí domova situaci kritizovat, ale taky se do politiky aktivně zapojit.

 Zdenka Němečková Crkvenjaš, česká lékařka a politička, známá jako vedoucí týmu lékařů popálené Natálie Kudrikové při žhářském útoku ve Vítkově v roce 2009.Konzultovala jste svůj počin i s manželem?
Samozřejmě jsme se o tom bavili. Jeho souhlas byl logicky klíčový, protože by se v případě mého úspěchu jednalo o časově náročnou práci. Navíc jsem připravena i na možnost, že se mohou opakovat mediální útoky vůči naší rodině.

Co vám odpověděl?
Pokud jsem vnitřně přesvědčená, že to je správné rozhodnutí, tak že do toho mám jít.

Neměl problém ani s tím, že on je člen ČSSD, a vy kandidujete jako nezávislá za ODS?
(směje se) Já se přiznám, že striktní dělení politiky na pravici a levici nemám moc ráda. Pro mě jsou v politice i v běžném životě jen dobrá a špatná řešení. Jsem lékařka, kde bez sociálního smýšlení těžko můžete fungovat. V současné politice mi vadí právě tahle věc, že strany často nepodporují zákony jen proto, že je navrhují konkurenti.

S jakým programem do voleb jdete?
Vycházím z toho, co je mi blízké a co jsem sama zažila. Jedná se samozřejmě o zdravotnictví, ale pak i sociální oblast. Mám malé děti, prošla jsem si mateřskou dovolenou i následným návratem do zaměstnání. Měla jsem štěstí, že máme babičky, které se při hlídání prostřídaly. Znám ale mnoho případů maminek, které takovou výhodu neměly. Chtěla bych podpořit právě tuto oblast, aby matky měly větší možnosti i během mateřské dovolené. A pak samozřejmě také to, aby se v českých rodinách nestávalo, že rodiče nechtějí mít další děti právě z ekonomických důvodů.

Jak vidíte své šance na úspěch?
Svou velkou výhodu vidím v tom, že znám své potenciální voliče. Dokonce si dovolím říct, že vím, co potřebují a co je trápí. Do Hrabůvky jsem jezdila už jako dítě za tetou a babičkou. Jinak to ale nijak zvlášť neřeším, záleží jen na lidech, zda je můj program osloví, budou mu věřit a bude pro ně zajímavý.

Jeden z vašich protikandidátů, Jiří Paroubek, je považován za mimořádně zdatného řečníka. Troufla byste si s ním jít do televizní debaty?