Odpověď na tuto otázku se vydala zjistit redaktorka Deníku přímo na místo činu. Deník také získal zajímavá data, která ukazují, jaké úlohy dělají žákům z této školy problémy a jaké naopak s přehledem řeší. Tuto tabulku najdete na konci článku.
„Systematická příprava na přijímací zkoušky začíná od deváté třídy. Žáky ale už od prvních ročníků vedeme k logickému myšlení a přemýšlení v souvislostech, které následně využijí nejen u přijímacích zkoušek,“ uvedla ředitelka Gymnázia, základní školy a mateřské školy Hello Ivona Klímová, která dříve působila i jako ředitelka Základní školy Františka Formana na Dubině.
O přestávce je v chodbách školy pohodová atmosféra. V prostorách se mísí žáci od nejmenších až po nejstarší ročníky. Baví se zde mladší se staršími a školou se ozývá smích. Už z pohledu do chodby je jasné, že jde o školu a menším počtem žáků ve třídách. „Ve škole máme celkem 170 žáků, z toho 16 deváťáků. Každý ročník má pouze jednu třídu a počty se zde pohybují od 15 do 20 dětí,“ řekla Klímová.
Méně žáků, více prostoru pro vysvětlování
V menší obsazenosti ve třídách, než je tomu ve státních základních školách, je podle Klímové pozitivum. „Je velký rozdíl v tom, kolik máte ve třídě žáků. Maximální počet dětí ve třídě je dvacet a díky tomu se jim mohou učitelé více věnovat. Můžete například krásně pracovat s chybou. Protože si ji můžete dopodrobna vysvětlit a na tom se žáci naučí nejvíce,“ vysvětluje ředitelka. Dle jejích slov je Hello s celým konceptem taková, jakou budou muset být v budoucnu i další školy - s jinou filozofií a přístupem, než je běžné.
Příprava na přijímací zkoušky zde sice začíná především od deváté třídy, ale podle Klímové se už prvňáčci učí vše v souvislostech. „Už to není jen o faktech, které se mají studenti naučit a za týden si s z toho napsat písemku. Proto je na naší škole učíme proč se co kde stalo a jaké to mělo následky. Není to fráze, protože se to takto učí už od první třídy“ vysvětluje Klímová. Matematiku se zde do čtvrtého ročníku učí podle Hejného metody. Výuka spočívá v tom, že se každý ze studentů naučí daný početní úkon jindy a jinak. „Naučí se logicky myslet a ví, proč je čtyřikrát pět dvacet a jak čísla rozložit. I tohle jim pomůže u přijímacích zkoušek,“ říká ředitelka.
Matematika jako strašák
Na druhém stupni se žáci přesouvají od metody Hajného na klasickou matematiku. Podle Klímové jsou ale počty stále strašákem. „Někteří studenti a i jejich rodiče často říkají, že matematika už není v dnešní době třeba. Matematika však není jen o počítání, je i o logickém myšlení a plánování,“ říká ředitelka. V přípravě na přijímací zkoušky se v matematických úlohách odráží i čtenářská gramotnost a porozumění textu. „Nechceme, aby byla matematika strašákem. Když pak začínáme s přípravou na přijímací zkoušky, tak na ně vletíme systematicky a učíme žáky jak time management, tak i postupy. Vidím, že podle výsledků si nevedeme dobře v ‚poměru a mapě‘ proto se na to taky budeme muset více zaměřit,“ říká ředitelka.
V dlouhých úlohách je třeba se v krátkém časovém úseku rychle zorientovat, i to je součástí přípravy. „Od prvních ročníků vedeme žáky ke čtenářské gramotnosti. Hodně jim zprostředkováváme literaturu a knihy. V chodbách můžete často o přestávkách vidět sedět žáky různých věkových kategorií, jak si čtou klasickou knihu. To už není v dnešní době běžná věc. Dobrá čeština se pak právě odrazí i ve Scio testech v matematice,“ dodává ředitelka s tím, že děti vedou k tomu, aby učitel mluvil méně než oni.
Na přijímací zkoušky, které jsou za necelé dva měsíce se někteří žáci cítí připraveni už nyní. „Máme super učitele, kteří jsou nám schopni všechno vysvětlit. Pokud něco nechápeme, vše nám vysvětlí i na dobrovolném semináři. Připravený se cítím už teď v únoru,“ uvádí Martin L., student devátého ročníku. Studenti se připravují jak v rámci výuky, tak i na dobrovolném semináři. Přes to pak musí věnovat čas přípravě na přijímačky i doma. „V češtině dosahuji dobrých výsledků, naopak v matematice jsem pozadu. Hodiny navíc mi pomáhají, ale i přes to se musím připravovat i doma. Jsem trochu nervózní ale věřím, že se dostanu alespoň na jednu ze tří škol,“ říká Klára M. Žáky čekají přijímací zkoušky na střední školy v polovině dubna. Na přípravu tak mají posledních pár týdnů.
Deník získal unikátní statistiky, které ukazují, v jakých konkrétních matematických úlohách a v českém jazyce se žákům ze Základní školy Hello u přijímaček dařilo a které jim naopak dělaly problémy. Nejlépe si v českém jazyce vedou ve „skladbě“ (zvládlo v průměru 77 % žáků) a v „porozumění textu“ (72 %), naopak problémy jim dělalo „tvarosloví“ (44 %). V matematice žáci vedou v „číslo a početní operace, dělitelnost“ (zvládlo 71 % žáků), naopak větší problémy jsou zaznamenány v „poměr, mapa“ (6 %).
Úspěšnost podle témat
Co jde a nejde žákům Základní školy Hello u přijímaček z matematiky a českého jazyka?
Co znamenají čísla u témat?
Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z matematiky nebo českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách.
Kategorie otázek dobře vyřešených úkolů
Čeština
Skladba 77,27 %
Komunikace a sloh 64,65 %
Porozumění textu 72,38 %
Český pravopis 55,16 %
Tvorba slov a slovní zásoba 59,37%
Tvarosloví 43,56 %
Matematika
Číslo a početní operace, dělitelnost 71,62 %
Převody jednotek 50%
Číselné výrazy, zlomky, desetinná čísla 64 %
Přímá, nepřímá úměrnost 49,70 %
Slovní úlohy na číselné obory, rovnice 43,77 %
Grafy, schémata, tabulky a slovní úlohy 35,99 %
Počítání s mnohočleny 32,67%
Výrazy s proměnnou 23,53%
Lineární rovnice, soustavy rovnic 17,65 %
Poměr, mapa 6,82%
Pozn. Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí.
Zdroj: prijimacky.ai a Cermat