Vinylové desky zažívají v posledních letech boom. Co vás přivedlo k otevření kamenného obchodu?
Byl to vždycky můj sen. Když jsem našel vhodný prostor, tak jsem obchod společně s kolegou otevřel v únoru 2020, tedy těsně před pandemií. Bylo to období, kdy bylo jednou otevřeno, podruhé zavřeno a pak zase otevřeno, ale zvládli jsme to. S kolegou jsme se po čase rozloučili, protože neotvíral v časy, kdy by měl a na obchod jsem zůstal sám. Skončil jsem s prací pro jednu firmu a prodeji gramofonových desek se teď naplno věnuji asi rok.

Proč jste se rozhodl jít cestou kamenného obchodu a ne e-shopu?
Člověk musí ty desky vidět. Nové bych klidně na e-shopu prodával, ale ty starší si musí zákazník prohlédnout. Je to jako kdybych kupoval na dálku ojeté auto. Zkrátka ho musíte vidět. Když chce někdo koupit desku za více než tisíc korun, tak je lepší si ji prohlédnout i fyzicky. E-shop bych ale klidně zprovoznil, ale zatím jsem s nabídkami na provoz e-shopu nebyl spokojený.

Pamatujete si svou první gramofonovou desku?
Ano, pamatuji. Byla to deska od skupiny ABBA v roce 1978, kterou mi koupili rodiče. Pak jsem si desky začal kupovat sám. Ale za komunistů jich tady moc nebylo, tak jsem hodně chodil po burzách. Koupil jsem si desku, nahrál ji a pak jsem ji prodal zpátky. Tehdy vyšla jedna deska na 300 až 400 korun a byly dovezené z Německa.

V obchodě máte nové i starší desky. Kde je sháníte?
Jedině v zahraničí. Tam totiž vycházely vždy a byly stále dostupné, na rozdíl od Česka. I ty ceny tam jsou nižší. Ze začátku jsem nové vinyly neměl vůbec a měl jen vazalové kousky. Před otevřením obchodu jsem musel jezdit hodně do Rakouska, do Německa a kolega mi posílá desky ze Švédska, kam se i sám chystám příští měsíc pro další desky.

Která nejcennější deska vám prošla rukama?
Nejdražší gramofonová deska, kterou jsem zde měl v prodeji, byla od Ozzyho Osbourna za 13 tisíc. Takovou desku jsem viděl poprvé v životě a asi i naposledy.

Proč jste si ji nenechal?
Nejsem jeho fanoušek.

Jakou muziku tedy máte rád?
Poslouchám všechno od ABBY po AC/DC. Nejsem vyhraněný a vždy jsem poslouchal to, co se mi líbí.

Kolik desek máte v domácí sbírce?
Asi tisíc. Podle manželky to je až moc. Když jsem obchod otevíral, byly desky všude. Teď už s tím ale snad problém nemá, protože jsem je všechny přesunul sem a zredukoval to.

Kolik tady v obchodě máte k dispozici desek?
Bude to něco kolem pěti tisíc.

Jaká je nejstarší deska, kterou nabízíte?
Nejstarší desky mám od Elvise Presleyho z 50. let nebo nějaký jazz z 50. let. Nejcennější je tady nejspíš The Ecstasy of Saint Theresa nebo Alice In Chains. To jsou asi ty nejznámější, které tady lidé najdou.

close Prodejna Vinyl-music, 11. ledna 2024, Ostrava. info Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň zoom_in Prodejna Vinyl-music, 11. ledna 2024, Ostrava.

Máte i nějaké štamgasty? Věrné zákazníky, kteří k vám chodí často?
Mám pár zákazníků, kteří se vrací pravidelně.

Zaznamenáváte zvýšený zájem o nějakého konkrétního interpreta?
Je to nárazové. Třeba teď jsem prodal pět desek od Cher. Oblíbená je i ABBA nebo Red Hot Chilli Peppers. Když seženu vinyl se StarWars, tak je hned pryč. Navíc tyto desky už moc nejsou k dostání, nebo jsou hodně drahé. V současné době například moc nejde sehnat kanadská skupina Rush. Vždy toho bylo hodně a teď to je nesehnatelné. Desky ubývají a více jich už nebude. Například sehnat ABBU ve Švédsku je už oříšek. Ale velký zájem je i o interprety, kteří třeba zemřou. Bylo to tak i se Žbirkou nebo se Zagorovou.

Vykupujete i desky od zákazníků?
Ano, výkup dělám, ale v 90 procentech si ty desky nevezmu. Často totiž přinesou nějakou dechovku nebo Karla Gotta. Nic proti němu, ale jeho desky se prodávaly ve statisícových nákladech a je jich hodně. Takže si desky vybírám, protože větší cenu mají logicky ty, kterých je v oběhu méně.

Jak vypadá váš typický zákazník?
Jsou dva typy zákazníků. Jeden už ví, co chce, takže se mě zeptá, zda tu konkrétní desku mám, a pak druhý, který přijde a dívá se, co tady máme. Ale je to půl na půl.

Prodáváte zde i použité gramofony. Jak se pozná správný gramofon?
Nové gramofony v 80 procentech nejsou gramofony. Pořádný gramofon se pořídí od 15 tisíc korun nahoru. Kvalitní kousek se pozná podle toho, že má na konci ramínka závaží, čímž se dá regulovat síla přítlaku. Na druhém konci musí mít dva šroubky, díky kterým se dá měnit jakákoli jehla. Teď se prodávají gramofony, kde lze použít jen jednu jedinou jehlu, a to je špatně. Jakmile ji totiž nesežene, tak je vám gramofon k ničemu.

Vyžadují gramofonové desky i nějakou speciální péči?
Nejdůležitější je, aby desky na sobě neležely, ale stály. Ideálně v suchu a pokud možno v nekuřáckém prostředí. Deska by měla být v plastovém obalu, protože papírové, ve kterých se dnes nové prodávají, tu desku poškrábou.

Dá se ještě zachránit poškrábaná gramofonová deska?
Poškrábání je většinou nevratné a desku znehodnotí. Mám tady například ultrazvukovou pračku na gramofonové desky, které si zákazníci nechávají vyčistit, ale to vytáhne například jen prach. Jsou však desky, které vypadají na první pohled, že jsou příšerné a přitom hrají normálně. Pokud však rýhy cítíte prstem, tak je konec.

Vidím za vámi i stěnu s CD. Očekáváte, že se i CD jednou dostanou zpátky do módy?
CD jsou v pozici desek v 80. letech. Nikdo je moc nechce. Já tomu předpovídám stejný osud jako s deskami. Všichni se CD vzdávají, ale myslím, že se to vrátí tak, jako to bylo s vinyly. Ale půjde spíše o ty první a původní CD, které vyšly. Pomalu se do „módy“ vrací také kazety.