Ostrava plánovala v příštích letech začít nebo dokončit několik stamilionových investic. Pandemie koronaviru však zásadně změnila okolnosti a město stojí před otázkou, které investice pozdržet a ve kterých pokračovat.

„Nehledě na pandemii koronaviru a její ekonomické dopady nehodláme nijak omezovat investiční činnost a zastavovat přípravu nebo realizaci staveb, protože jsou to právě investice veřejného sektoru, ať už malé, velké, městské či obvodní, které jsou klíčové pro opětovné rozběhnutí ekonomiky.“ Tohoto názoru je ostravský primátor Tomáš Macura (ANO), který téma v uplynulých týdnech opakovaně řešil v orgánech města i na setkáních se starosty ostravských obvodů.

CO ANO, A CO NE?

V praxi to znamená, že město bude pokračovat v projektech koncertní haly, modernizace městské nemocnice, galerie umění v budově jatek, ve výstavbě parkovacích domů, rekonstrukci Pokladu či třeba v zástavbě proluk v centru města. Čistě černobílý pohled na situaci však nemá opozice.

Vizualizace parkovacího domu:

Vizualizace koncertní haly:

„Samozřejmě, že investice jsou nástroj k podpoře ekonomiky a místních firem a škrtit je není dobré. Je ale potřeba podívat se na to, které investice jsou nezbytně nutné, a které ne,“ soudí Josef Babka z KSČM, který by podpořil investice do zdravotnictví, silniční infrastruktury a vodohospodářských staveb a dotáhl by rozestavěné stavby typu městských jatek.

„Je ale třeba si říct, co může počkat. A přestože například proti koncertní hale nic nemám, v této chvíli to je zbytná investice, která si jen na projektové přípravě vyžádá 200 milionů korun,“ míní Babka, podle něhož by největším impulzem k nastartování ekonomiky v krajích bylo, kdyby vláda dala pokyn k uvolnění peněz státních podniků v řádu stamilionů, což by rozpočet nestálo ani korunu a ekonomice významně pomohlo.

MILIARDOVÝ VÝPADEK

Otázka pozastavení některých investic totiž přišla na přetřes i proto, že dopady koronaviru na rozpočet města jen v tomto roce se odhadují na jednu miliardu korun!

Město v souvislosti s tím plánovalo mimo jiné „skrouhnout“ rozpočty městských obvodů o sedm procent, což se starostům pochopitelně nelíbilo. Částka poskytnutá obvodům sice každoročně roste, protože rostou i celkové příjmy Ostravy, z nichž obvodům jdou přesně daná procenta, právě na ně ale magistrát chtěl kvůli koronaviru sáhnout.

Vizualizace Černé louky:

Vizualizace nového Miniuni:

„Městské obvody chápou velké výpadky rozpočtu města a jsou připraveny se spolupodílet na jejich vykrytí, ale určitě ne v situaci, kdy má město na to, aby stavělo megastavby, které nejsou životně důležité a které mají být krajské, ne-li státní,“ míní předseda sboru ostravských starostů Aleš Boháč, jenž se starosty vyjednal s městem určitý kompromis.

DOHODA

Ten je takový, že město seškrtá obvodům jen pět procent z neinvestičních výdajů, nevrátí jim 1,5 procenta z přebytku loňského hospodaření a zavázalo se i k dalším krokům.

„Na městě se bude škrtat mnohem víc než v obvodech, které spravují majetek. Těmto obvodům zůstanou peníze na předfinancování vlastních staveb z evropských zdrojů, které přinesou městu další finance, a město už letos nebude odkládat peníze do svých fondů. Tak zněla dohoda a s takovými podmínkami jsme byli ochotni souhlasit,“ tlumočí stanovisko starostů Aleš Boháč, který rovněž doufá, že městu letos nezůstane žádný přebytek z hospodaření, ale využije všechny peníze.

Obdobně jako Josef Babka by však Aleš Boháč, jakožto i jiní starostové v Ostravě, ještě nepodepisoval smlouvu na koncertní halu.

PLÁN A NOVÝ ÚVĚR

Kde tedy Ostrava ještě hodlá ušetřit či získat finance, aby nemusela ohrozit své strategické projekty? „Předně jsme s úspornými opatřeními začali už loni na podzim a výsledkem je přebytek hospodaření za rok 2019 ve výši téměř 450 milionů korun.

Ke stejnému cíli míří i redukce běžných výdajů magistrátu v tomto roce, která přinese úspory ve výši dalších asi 400 milionů. A také předpokládáme, aniž by to byl záměr, že se dopady pandemie promítnou do určitého zvolnění tempa investiční výstavby v důsledku absence zahraničních dělníků firem či třeba možných výpadků dodávek stavebních materiálů ze zahraničí. V důsledku toho může letos dojít ke snížení čerpání investic o 100 až 200 milionů korun,“ vysvětlil primátor Tomáš Macura s tím, že tyto částky dorovnají očekávaný dopad pandemie.