V moravskoslezské metropoli odstartoval promoční maratón absolventů Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Začátek patřil bakalářům Fakulty bezpečnostního inženýrství. Jedním z promovaných bakalářů byl i třiadvacetiletý Libor Kozelský.

„Jsem moc rád, že mám čtyřleté bakalářské studium za sebou. Před sebou mám ale ještě navazující magisterské. Bohužel už ale potřebuji začít vydělávat, takže nastoupím do zaměstnání a další studium budu mít v kombinované formě. Teď se ale těším na oslavy," řekl bakalář z Pohořílek na Opavsku.

Kozelský je jedním z téměř dvou a půl tisíce bakalářů Vysoké školy báňské, kteří letos složili státní závěrečné zkoušky bez ohledu na fakulty či obory

„Tento počet ale ještě není konečný, protože zkoušky pokračují. Definitivní počet absolventů bakalářského studia tak není známý. Stejně to je i u inženýrů. Do této chvíle řádně ukončilo studium téměř dva tisíce studentů v navazujícím magisterském studiu. Další budou ale přibývat," uvedla Romana Císařová z kanceláře rektora Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

V aule Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava v Porubě odstartoval několikadenní promoční maratón.

Zhruba devět set bakalářů a více než pět set magistrů přidává Ostravská univerzita.

„Z toho dvě třetiny absolventů využilo prezenční formy studia. Další zvolili kombinovanou či distanční variantu," řekla Deníku mluvčí Ostravské univerzity Eva Kijonková.

Romana Císařová z Vysoké školy báňské dále doplnila, že úspěšnost studentů vykazuje škola v procentech.„U bakalářského studia se standardně pohybuje okolo čtyřiceti procent. U navazujícího studia je pak vyšší, okolo pětasedmdesáti procent. Vysoký počet studentů, kteří studium nedokončí, je dán faktem, že studium technických oborů je náročné a absolventi středních škol, kteří k nám přicházejí studovat, mají velké nedostatky ve znalostech matematiky, fyziky a chemie," vysvětlila Císařová.

Uplatnitelnost absolventů na současném trhu práce je podle ní srovnatelná s uplatnitelností absolventů například Českého vysokého učení technického v Praze nebo Vysokého učení technického v Brně.

„Ze strany průmyslu roste poptávka po kvalitních absolventech technických vysokých škol," doplnila na závěr Císařová.