V běžném odpadu končí tuny prošlých léků, téměř polovina lidí neví, že je může bezplatně odevzdat.

Ostravská společnost OZO (Odvoz a zpracování odpadů) ročně sveze ze sedmdesát ostravských lékáren na 12 tun prošlých léků. Ty sem mohou občané donést a zdarma odevzdat. Léky spadají do kategorie nebezpečných odpadů, a jako s takovými by s nimi mělo být i nakládáno.

„Vyřazené léky, které svážíme z lékáren i z našich sběrných dvorů, se likvidují ve spalovně nebezpečných odpadů v Ostravě," vysvětlila Vladimíra Karasová, mluvčí odpadové společnosti OZO, kde léčiva končí.

I přesto ale větší část prošlých léků končí neznámo kde. Podle nedávného průzkumu České asociace farmaceutických firem 45 procent Češek a Čechů totiž vůbec neví, že mohou bezplatně léky do lékárny vrátit.

Nebo k tomu využít sběrné dvory, alespoň v Ostravě. V menších obcích se jich pak mohou zodpovědně zbavit při mobilním sběru a svozu nebezpečných odpadů.

Zpět do lékárny

Navíc pouze 60 procent z více než pěti stovek dotázaných uvedlo, že je do lékárny skutečně vrací, naopak do koše je vyhodí 20 procent a stejné procento likvidaci léků neřeší vůbec.

Pokud bychom to sečetli za celou republiku, v běžném komunálním odpadu zřejmě skončí tuny léků.

Podle dva roky starého průzkumu lékového ústavu totiž lidé odevzdají do lékáren ročně léky za jednu miliardu korun a za čtyři sta milionů vyhodí do odpadu. Jen na dokreslení, v Česku se za rok spotřebují léky za zhruba šedesát miliard korun.

„Při běžném svozu směsného komunálního odpadu léky mezi odpadem identifikovat nelze. Protože ale průběžně provádíme průzkumy složení směsného komunálního odpadu, víme, že se v něm léky ojediněle vyskytují. Bohužel ale nesledujeme jen samostatně množství léků, ale celkové množství nebezpečných odpadů obsažených ve směsném komunálním odpadu, proto nedokážeme uvést přesné číslo," doplnila Karasová.