Když po podpisu mnichovské dohody v září 1938 obsadilo Německo československé pohraničí, bylo zřejmé, že zanedlouho čeká stejný osud i zbytek republiky. Ten den nastal ráno 15. března 1939, nicméně Ostravsko bylo obsazeno už večer o den dříve.

Útoku na Ostravu 14. března 1939 předcházely dvě události: naši východní sousedé vyhlásili Slovenský štát, Maďaři zaútočili na Zakarpatskou Ukrajinu. Ostravští Němci už dopředu věděli, co se chystá. Funkcionář NSDAP Karl Partsch později uvedl, že skupina mladých mužů byla poslána na státní hranici, aby pomohla navádět čela vojenských kolon, zbytek těchto mužů se shromáždil v Německém domě, dále v německé tělocvičně ve Vítkovicích, a také v Přívoze. Zdravili se zvednutou paží a zvoláním „Heil März!“.

Přitom byly rozšiřovány fámy, že německá vojska Ostravou jen projedou, protože mají namířeno na Slovensko.

ÚTOK ZE ČTYŘ STRAN

Útok začal přesně v půl šesté večer, a to z několika míst. První kolona pěchoty, tanků, obrněnců a děl – zřejmě nejdůležitější, protože ji tvořily oddíly „Liebstandarte SS Adolf Hitler“ – vyrazila z Koblova přes most do Hrušova, odtud pokračovala do Muglinova a na Slezskou Ostravu.

Cílem byla česká kasárna na Hranečníku. Německá vojska je obklíčila a posádka se vzdala bez boje. Vojenští vyjednávači

wehrmachtu žádali převzetí všech skladů zbraní, munice, aut a koní. Část německých oddílů se přiblížila k jednotkám polské armády, aby čelila jejich případným vojenským akcím.

Druhá armádní kolona překročila most v Petřkovicích, zamířila do Přívozu a po Johannyho třídě (dnes Sokolské) postupovala k Nové radnici. Tam byla odzbrojena stráž a budova rychle obsazena. Třetí armádní skupina postupovala ze Svinova do Mariánských Hor a odtud zamířila do Vítkovic. Je zajímavé, že dlouho před příjezdem německých vojáků vlály ve Vítkovicích prapory s hákovým křížem.

Čtvrtá skupina okupačních vojsk zahájila postup od Polanky nad Odrou přes Výškovice a Zábřeh rovněž do Vítkovic. Tím byla celá ozbrojená mise dokončena. Byl to ukázkový „Blitzkrieg“. Před osmou hodinou večerní hlásil generálmajor Walter Keiner veliteli generálovi Ernstu Buschovi, že Ostrava je v jeho moci bez jediného výstřelu a že nad městem vlaje říšskoněmecká vlajka. Busch jmenoval Keinera velitelem Moravské Ostravy. Ten bezprostředně poté vyhlásil výjimečný stav.

PŘIJELO I GESTAPO

Hlavní štáb německé armády měl sídlo v budově Nové radnice. Před ní se poté konala vítězná vojenská přehlídka, přičemž vedoucí NSDAP v Ostravě Wilhelm Heinz pronesl oslavnou řeč, v níž blahopřál Adolfu Hitlerovi. Hned následující den byl změněn systém dopravy, začalo se jezdit vpravo, už 15. března ráno jezdily tramvaje po pravé koleji. Ostravští Němci měli obrovskou radost, slavilo se celou noc, druhý den se konaly slavnostní pochody desetitisíců německých občanů Ostravy, městem burácely pokřiky „Sieg Heil!“.

Současně s armádou přijely do města oddíly gestapa, policie a zvláštních skupin (Einsatzkomando), takže byli v Ostravě již 14. března 1939. Z německých občanů Ostravy byla vytvořena síť konfidentů, kteří okamžitě udávali české vlastence, vojáky a židy.

Německá kriminální policie převzala českou, ze které se stala protektorátní policie. Převzaty byly průmyslové podniky, banky, pošta, úřady. Následující den – 15. března 1939 – byly okupovány další obce u Ostravy, a to Michálkovice, Kunčičky, Kunčice, Hrabová a Výškovice. Odvolán byl dosavadní starosta města Josef Chalupník, kterého nahradil německý advokát Josef Hinner. Od samého počátku okupace Ostravy začaly represe vůči českým obyvatelům. Republika, kterou založil T. G. Masaryk, skončila.