Říční valoun o velikosti 7,5 krát 5 krát 2 centimetry může nést jméno Hladový mamut, a to podle místa naleziště (Hladový vrch v Hošťálkovicích) a rytiny na jeho povrchu (obrazec mamuta a koně). Nebo také jen Mamut, o tom ještě není jasno. Podle zjištění archeologů jde každopádně o 15 tisíc let starý artefakt nezměrné historické hodnoty.

Moravské zemské muzeum (MZM) má ve svých sbírkách už 6,5 milionu předmětů a o kulturní a historické dědictví převážně historické Moravy pečuje už 206 let, přesto je tento objev zcela unikátní. „Jde o výjimečný předmět, který najde své výsostné místo v archeologické historii našich zemí,“ komentoval objev generální ředitel MZM Jiří Mitáček.

Nové historické poznatky

Archeoložka Zdeňka Nerudová, která rytinu na valounu při čištění objevila, uvedla, že podobný artefakt, tedy zvířecí rytinu na kamenné destičce z období Magdalénu, objevili archeologové v České republice zhruba po šedesáti letech.

„Původně jsme pátrali po osídlení po lovcích mamutů, o kterých víme, že na hošťálkovickém vrchu nesporně byli. Zvířecí kosti jsme nenašli, avšak toto zjištění z mladší doby Magdalénu je rovněž zcela unikátní, protože osídlení v té době bylo především v jeskyních, tedy v Moravském krasu. V Ostravě se tak odhalila jedna z mála dalších lokalit pod širým nebem vůbec,“ uvedla archeoložka s tím, že další podobné lokality jsou až v Polsku.

Valoun přímo v nalezišti měl v ruce i její manžel Petr Neruda, černý kámen nešel přehlédnout, žádné rytiny tam však před důkladným očištěním neviděl. Ukázalo se tak, jak důležité je veškeré nálezy prozkoumat laboratorně.

Z řeky Opavy na Hladový vrch

Na Hladový vrch byl valoun před 15 tisíci lety dopraven pravěkými lovci, kteří jej podle archeologů našli ve štěrcích řeky Odry nebo Opavy.

„Spíše šlo o řeku Opavu, na povrch valounu poté svými nástroji vyryli postupně dvě zvířata,“ komentoval nález vedoucí Ústavu Anthropos Petr Neruda, podle něhož je kombinace koně a mamuta u tuzemských nálezů ojedinělá. „Ale není to vyloučeno. Něco podobného už archeologové nalezli v Německu,“ upřesnil vědec.

Starosta Hošťálkovic Jiří Jureček má z nálezu obrovskou radost. „Konečně se Hošťálkovice dostanou na mapu a do učebnic dějepisu!“ uvedl s trochou nadsázky. Výzkum na Hladovém vrchu podle něj probíhal od roku 2019, samotný valoun byl nalezen o dva roky později.

„Zprvu to vypadalo, že možné ‚poklady‘ už byly odtěženy, protože z jedné strany vrchu býval lom,“ popsal prvotní očekávání badatelů.

Nález uvidí i veřejnost

Kámen detailnímu zkoumání forenzním 3D mikroskopem, který se využívá také v kriminalistice, podrobil Matěj Kmošek z Archeologického ústavu Akademie věd Brno. „Zahráli jsme si na malé detektivy a zjistili, že zprvu byla vytvořena jedna rytina, která byla následně upravena do jiného tvaru,“ popsal objev.

Cenný valoun s rytinou v budoucnu uvidí i veřejnost. „Za dva tři roky chystáme výstavu zaměřenou na nejvýznamnější archeologické nálezy posledních let, nevylučujeme však, že valoun uvidí veřejnost už dříve,“ uvedl Petr Neruda s tím, že se počítá i s vytvořením repliky valounu digitální cestou. Na kopii chtějí historici lidem rytiny koně a posléze doplněného mamuta lépe zvýraznit.