Nejnovější výzkum Zdravotního ústavu v Ostravě ukázal, že doposud předpokládané procentuální rozložení původců znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji je výrazně nepřesné.
Nejvíce znečišťuje průmysl? Omyl
„Doposud se podíly zdrojů znečištění odhadovaly z třiceti procent na dopravu, průmysl i lokální topeniště a zbytek na další zdroje," uvedla vedoucí oddělení ovzduší Zdravotního ústavu v Ostravě Lucie Hellebrandová. Ovšem podle nových informací ovlivňuje ovzduší místní průmysl a energetika mnohem méně, než se očekávalo, naopak větší vliv mají polské zdroje a v oblastech hustého zalidnění pak především doprava.
Rozdíly v zimě a v létě
„Překvapivým výsledkem pro nás bylo zejména to, jak velké rozdíly ve znečištění ovzduší jsou mezi topnou a netopnou sezonou, jak velký vliv na kvalitu ovzduší u nás mají polské zdroje a lokální topeniště a také jak omezené území přímo ovlivňují velké průmyslové podniky," dodala Lucie Hellebrandová. Na znečištění ovzduší prachovými částicemi PM10 se v kraji 27,5 procenty podílí polské zdroje, 24,5 procenty místní doprava a necelými 19 procenty lokální vytápění. Průmysl s energetikou ani ne 17 procenty.
Pokud ale zohledníme, jak velké množství obyvatel jednotlivé položky ovlivňují, bude pomyslný koláč rozdělen na výrazně odlišné díly. Pro 48 procent obyvatel je převažujícím původcem znečištění doprava a pro dalších 32 procent polské zdroje. Průmyslem znečištěné ovzduší trápí pouze 11 procent obyvatel.
*Pro zvětšení tabulky na ni klikněte.
Vzniklá opatření
„S výsledky projektu byl kraj samozřejmě obeznámen," uvedla mluvčí krajského úřadu Petra Špornová.
„Z našeho pohledu jsou nejzajímavějším výsledkem skutečnosti, které jednoznačně prokázaly, že není možno stanovit žádné průměrné hodnoty znečišťování ovzduší, ale že každé místo v kraji si zaslouží specifický přístup," dodala Petra Špornová, mluvčí Moravskoslezského kraje, který měl na výsledcích průzkumu velký zájem a podpořil ho částkou 1,8 milionu korun.
„Obecně lze říct, že kvalita ovzduší je špatná v celé oblasti Ostravska, Karvinska a Třinecka, zkrátka všude tam, kde je vysoká hustota obyvatel, dopravy a průmyslu," dodala Petra Špornová s tím, že kraj proto zavedl řadu opatření vedoucích k zlepšení kvality ovzduší. Mezi ty základní patří zpřísňování podmínek pro průmyslové podniky, častější čištění komunikací či výsadba izolační zeleně kolem krajských silnic. A pochopitelně také kotlíkové dotace.
Výměna kotlů
„O vlivu lokálního vytápění na ovzduší víme, proto považujeme za významnou současnou výzvu na výměnu starých kotlů za nová ekologická zařízení. Právě domkaři totiž mají na ovzduší v Ostravě výrazný vliv," potvrdila ostravská mluvčí Andrea Vojkovská. Město navíc spouští projekt ekologizace dopravy, kdy autobusy v centru nahradí trolejbusy.
Žebříček uzavírá energetika
S cílem zlepšit ovzduší na Ostravsku provedla patřičná opatření také hutní společnost ArcelorMittal. Podle mluvčí Barbory Černé investovala skupina v průběhu prvních deseti let od vstupu do Nové huti čtyři miliardy korun a dosáhla tím snížení emisí prachu o celé dvě třetiny. „Díky novým technologiím také dobrovolně snižujeme emise o dalších zhruba 500 tun prachu ročně, tedy hluboko pod požadavky Evropské unie," dodala Barbora Černá.
Pomyslný žebříček znečišťovatelů ovzduší uzavírá energetika s necelými třemi procenty, z čehož mají velkou radost ve společnosti Veolia Energie ČR. „Ukazuje se, že naše investice do provozů mají smysl a výrazně se projevují na stavu ovzduší. V minulých letech jsme investovali asi čtyři a půl miliardy korun, v následujících letech to budou další dvě miliardy. Ekologie je pro nás priorita," shrnul generální ředitel Veolie Josef Novák.