Je to jednoduchá rovnice přibývá stresu, přibývá nemocí. Nejen těch tělesných, ale také psychických. „Tělo a duši oddělit nelze," říká primář psychiatrického oddělení Městské nemocnice Ostrava David Besta. A pozvolný nárůst pacientů v psychiatrických ambulancích i na oddělení to potvrzuje. „Nálepkování sice pořád ještě funguje, ale už to není jako v minulosti," odhaluje jednu z možných příčin, proč dříve lidé raději své potíže tutlali, namísto aby se vydali hledat pomoc k psychologům či psychiatrům.

Dvakrát více lůžek

A stejný stoupající trend zaznamenali i v ostravské fakultní nemocnici. Zde dokonce zdvojnásobili množství psychiatrických lůžek. Z původních 13 na současných 25. „Duševních chorob přibývá a poptávka po hospitalizaci je nenasycena, proto jsme k tomuto kroku přistoupili," říká David Feltl, ředitel fakultní nemocnice, a zmiňuje se také o připravované rekonstrukci pavilonu, v němž psychiatrické oddělení sídlí. V něm bývalo dosud ročně hospitalizováno kolem 350 pacientů. „Na rozdíl od většiny oborů počet pacientů, kteří potřebují psychiatrickou hospitalizaci, stále mírně stoupá. Počet ambulantních ošetření za posledních deset let vzrostl dokonce o čtyřicet procent. Je to dáno i tím, že společenská stigmatizace tohoto oboru mizí, lidé začínají pomoc psychologů a psychiatrů vnímat jako běžnou součást lékařské péče," doplňuje jej Petr Šilhán, primář psychiatrického oddělení fakultní nemocnice.

Už v příštím roce by zde měla vzniknout dvě modernizovaná psychiatrická oddělení. „V České republice ještě stále převládá historický systém psychiatrické péče postavený na koncentraci pacientů ve velkých psychiatrických léčebnách. Současným trendem, který preferuje většina pacientů, je ale spíše krátká intenzivní léčba na psychiatrických odděleních místních nemocnic, v blízkosti domova", vysvětluje Šilhán rostoucí potřebu psychiatrických lůžek na psychiatrii.

Následkem stresu

Podle jeho slov roste vlivem všudypřítomného stresu zejména počet lehčích psychických poruch neuróz s úzkostnými příznaky. Na druhém místě jsou deprese a na třetím závislosti. Mezi nimi přibývají především závislosti na alkoholu, navíc jim stále častěji podléhají i ženy.

Recept na uchování duševní svěžesti a zdraví není přitom nijak složitý a praktikovat jej může v podstatě kdokoli. „Zdravý životní styl. To znamená rozumně sportovat, rozumně se stravovat, přijímat dostatek vitamínů. Věnovat se sobě i druhým lidem. Chodit do přírody, nezanedbávat lékařskou péči. Člověk by měl dělat všechno s mírou a hlavně se snažit žít zdravě," radí primář Besta z městské nemocnice.