Sýkora koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabec domácí, vrabec polní a kos černý. To jsou momentálně nejčastější návštěvníci, které můžeme v tomto období u krmítek spatřit.
Sypání zrní ptáčkům není pouze často zesměšňovaná aktivita důchodců či malých dětí pro ukrácení volného času, ale v zimě či mrazech pomáhá opeřencům doslova přežít.
„Musím se přiznat, že ptáčkům občas do krmítka na zahradě něco zanesu a pak s dětmi pozorujeme, zda přiletí a jak jim chutná. Pokládám to ale hlavně za výchovný prvek, aby děti věděly, že je potřeba myslet i na ostatní. Samotnou by mě to určitě nenapadlo," konstatovala osmatřicetiletá matka dvou dětí ze Slezské Ostravy Ivana Kusýnová.
Nebezpečné zbytky
Ornitologové doporučují v hojné míře přikrmovat slunečnicovými semínky či drcenými vlašskými ořechy, naopak nebezpečí představují zbytky z kuchyně, chleba či slané pečivo, po jejichž pozření mohou někteří ptáci i uhynout.
„Do krmení je možné přidat semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice. Pokud některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí a ptáci je nežerou, je lepší je do krmítka již nedávat. Tam, kde krmítko navštěvují výhradně vrabci domácí nebo polní, je vhodné jim přilepšit strouhankou ze suchého bílého pečiva. V obchodech můžete koupit i různé směsi pro zimní přikrmování ptáků, nejlepší jsou však ty, ve kterých jsou převážně semena slunečnice," popsal ideální doplnění ptačího jídelníčku místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.
Krize
Pro ptáky je v tomto období obtížné si opatřit potravu. Krize, kdy ptáci mohou hlady uhynout, ale přichází většinou až na přelomu ledna a února.
„Přirozenou potravou jsou pro ptáky jednak semena či plody stromů, v zimě pak housenky, larvy či jejich vajíčka, která ptáci získávají z kůry stromů. V zimě se však ke kůře nemusí dostat. Například při ledovce, která kraj ochromila před pár týdny, se ptáci zamrzlou kůrou neproklovali i několik dní. Je proto důležité jim občas do krmítek nasypat," uvedl na závěr Jiří Šafránek.
Klára Kohutová
