„Běžel jsem na zadní nádvoří odstavné plochy s tím, že prostě musím něco udělat. Zasáhnout!“ vzpomínal řidič autobusů s dvanáctiletou praxí na sobotní večer 15. června. Držel tehdy právě na Hranečníku pohotovost – zálohu pro vystřídání kolegy na trase. U dvou řad zády k sobě stojících hořících autobusů zjistil, že se na místě ocitl sám.

„Z neohroženého vozu jsem vzal dva hasicí přístroje a vystříkal je. Z dalšího ještě dva, ale hašení nebylo úspěšné. Nemohl jsem tak blízko k ohni. Ten se navíc začal šířit, všude byl hustý černý dým,“ popisoval s tím, že autobusy byly podle bezpečnostních předpisů DPO otevřené s klíčky v zapalováních. A tato skutečnost vyústila v odvážný čin.

„Udělal jsem mezi hořícími autobusy díru, aby nemohl požár dále,“ vysvětloval dopravák, když jako první odvezl desetimetrový Solaris Urbino SU 10. Poznamenal při tom, že po nastartování musel ještě čekat, než se nafouká vzduchová soustava vozu a povolí brzdy. To trvalo do minuty. Autobus pak odstavoval pryč tak, aby nepřekážel jednotkám hasičů.

Ocenění řidiče DPO Martin Svrcina (vpravo), za záchranu autobusů na Hranečníku, 28. června 2019 v Ostravě.

„U prvního jsem ani nepřemýšlel. Když jsem ale vyjížděl s druhým, dvanáctimetrovým Citelisem, to už jsem se bál. Okolo létaly trosky, bouchaly pneumatiky, bomba na autobusu – plyňáku vyšlehla jako plamenomet…“ líčil šofér. Vrátil by se prý i pro třetí autobus. Ale to už ho nepustili policisté, jež vyhodnotili, že takové riziko by nestálo za zdraví či život.

Každopádně díky Svrčinovi shořelo méně odstavených autobusů! „Z první lajny zůstala asi polovina, ze druhé většina,“ poznamenal šofér – hrdina. Celkový účet za požár na Hranečníku byl nicméně vysoký: Sedm vozů ohořelo na kostru, šest oheň poškodil. Příčina ještě nebyla stanovena, škoda vyšplhala podle vedení DPO až na dvaadvacet milionů.

„Udělal bych to znovu!“ tvrdil autobusák o svém činu. Jeho rodiče z něj prý vůbec neměli radost… na rozdíl od manželky, která čeká jejich prvního potomka a do měsíce má rodit. Daniel Morys, ředitel DPO. si každopádně kolegu z Hranečníku pozval a poděkoval mu za nasazení života a záchranu majetku společnosti. Dal mu za to i hodinky s věnováním.