VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Romové nemají žádnou zodpovědnost, jen nároky

OSTRAVA - „Co tu robiš, gadžo? Tys nás přišel kamerovat?“ ptá se našeho fotografa malý romský chlapec, sotva vystoupíme zauta vostravské kolonii Bedřiška. Naše návštěva způsobí mezi zdejšími dětmi povyk. Je jich tady, jak se říká, jako smetí.

1.8.2007
SDÍLEJ:

KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ. Bílé a romské děti si spolu hrají ve frýdecko-místecké ulici Míru. Barvu pleti přitom, zdá se, neřeší.Foto: DENÍK/Adolf Horsinka

Pobíhají kolem nás, pokřikují, jejich slovník není zrovna nejslušnější. Rodiče na zápražích finských domků to vše lhostejně sledují. Jsme jim ukradeni, stejně jako aktivity jejich ratolestí.

Právě malí Romové jsou podle místních bílých starousedlíků největší problém lokality, která kdysi bývávala ukázkovým místem kživotu. „Bylo to tu nádherné, jako vráji. Jako dítě jsem zde sám sadil stromy. A teď jde malý cikán po ulici se sekyrou vruce a začne je kácet. Když se ho zeptám proč, tak jen odsekne: ,Co se staráš?’,“ přibližuje situaci vzastrčené části ostravského obvodu Mariánské Hory sedmapadesátiletý Petr Sklenařík.

O tom, jakým způsobem zdejší romské rodiny žijí, svědčí i ukázková historka, kterou nám vzápětí povyprávěl: „Když je termín vyplácení sociálních dávek, tak to tady vypadá jako někde vLas Vegas. Jezdí tady jeden taxík za druhým, dělají se obří nákupy,“ povídá Sklenařík a dále pokračuje: „Týden nato přijde romský kluk za svou matkou a řekne: ,Mamo, dej mi oplatek.‘ ,Nemám, běž si ukrást,‘ odpoví mu ona. No a za chvíli už toho malého haranta přivážejí policajti odněkud zKauflandu,“ dokončuje pointu muž, který obývá jeden ze zdejších finských domků už od narození.

I proto, že vBedřišce vyrostl, jej mrzí, že Romové dostali dobré bydlení a teď ho devastují. „Nemají žádnou zodpovědnost, jen nároky. ,Dej, já to musím mít,’ to je jediné, co umějí říci. Já nejsem rasista a minimálně polovinu znich považuji za dobré lidi, ale pravidla by měli dodržovat všichni. Až pak budeme moci vedle sebe vpoklidu žít,“ tvrdí Petr Sklenařík.

Závěrem pak ještě dodává, že jemu je jedno, kdo právě sedí na radnici. Jen chce, aby byl vtéto kolonii obklopené zelení pořádek. „Jenže problém je vtom, že na každého není brán stejný metr. Kdybych něco udělal já, byl bych potrestán. Když něco udělají oni, tak se lehce vymluví na to, že jim není patnáct let. Nikdo už však nevidí, že děti kradou a za rohem na ně čeká máma, která jen shrábne peníze. Bedřišce by pomohlo, kdyby se tady udělala stálá policejní služebna.“

Mohou žít Romové s bílými pospolu?

OSTRAVA - Poničené domy, kolem nich nepořádek. Vněm mumraj hlasitě i vulgárně povykujících dětí, jejichž rodiče zatím posedávají nerušeně na ošuntělých židličkách pod okny svých příbytků. Nepracují, klábosí a popíjejí kafíčko. Nikdo nic neřeší…

Toto je „idylický“ obrázek, který může spatřit každý, kdo se vydá do míst převážně obývaných Romy. Nejen vMoravskoslezském kraji je těchto lokalit bezpočet. Žijí vnich sice i bílí, kolem krku si však se svými snědšími sousedy většinou nepadají.

Proč? Vydali jsme se do několika takových míst, abychom zjistili, zda je soužití Romů sbílými možné. Ptali jsme se na radnicích, co všechno dělají proto, aby vdaných lokalitách panoval pořádek. Zda a jak integraci podporují a pomáhají jí.

Naše zjištění? Ať se představitelé měst či obcí, stejně jako občanská sdružení, snaží sebevíce, udělat zmíst, kde žijí zmiňované dvě skupiny obyvatel vedle sebe, příjemné místo kživotu, je asi nemožné. Výjimkou je, zdá se, před pěti lety vybudovaná Vesnička soužití vOstravě. Ani zdejší život však není harmonický. I zde lidé narážejí na problémy, které je trápí, a kvůli nimž by se snad i raději odstěhovali jinam.

Kreálnosti pokojného soužití Romů s bílými se Deníku na základě svých zkušeností vyjádřil například Vladimír Horváth, vedoucí frýdecko-místecké pobočky Společenství Romů na Moravě. Ta se angažuje mimo jiné ve zdejší osadě na ulici Míru.

„Stále se hovoří o integraci, ale sami Romové to slovo nechápou. My i město se snažíme jim všemožně pomáhat, ale oni jen málokdy přistoupí na nějaká pravidla. Věnujeme se dětem, vymýšlíme pro ně nejrůznější aktivity, ale osada Míru stále patří mezi lokality, kde bohužel organizovaná mládež ničí ploty, krade ovoce a zeleninu z místních zahrádek a vneposlední řadě se chová agresivně,“ nastínil situaci v romsko-bíle lokalitě Horváth.

„O služebně městské police se vBedřišce zatím konkrétně neuvažovalo, protože tam na ni není prostor. Podle připravované studie na změny v této oblasti by se však kromě nových řadových domků či komunitního centra počítalo i smístem pro strážníky. Zatím tady je zvýšený dozor a pochůzkáři tuto lokalitu navštěvují ve dne vnoci. Aktuální je teď naše snaha vytipovat zmístních několik lidí, kteří by vytvořili pracovní četu, jež by se zde starala o úklid. Soužití tady ale podle mě bude problematické do té doby, dokud budou malí Romové pobíhat po ulic a nadávat bílým sousedům těmi nejsprostšími výrazy.“

Liana Janáčková, senátorka a traostka ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky

Letní přistěhovalci zvýšili kriminalitu

FRÝDEK-MÍSTEK - „Je to tady čím dál horší. Naše soužití nemůže fungovat, protože cikáni nám všechno zničí a nikdo nám nic neopraví. Ze své zahrádky ty malé zloděje vyháním pětkrát denně. Musela jsem taky pokácet třešeň, protože se mi po jejích větvích dostávali přes okno až do bytu. Každý jich už má plné zuby,“ horlila na soužití sRomy vulici Míru důchodkyně, která nechtěla zveřejnit své jméno. Bála se totiž, že za její slova by ji romští sousedé minimálně přišli rozmlátit okna.

Teď přes léto se podle ní soužití vosadě vyhrocuje nejvíce. Důvodem je to, že za Romskými obyvateli přijelo takzvaně na prázdniny mnoho příbuzných. Bílí starousedlíci tak byli nuceni dokonce sepsat petici, ve které si stěžují na vykrádání kůlen či devastaci zahrádek.

Město a také Společenství Romů na Moravě přitom vtéto oblasti vyvíjí řadu aktivit, aby se situace spíše zlepšovala. Vmístním komunitním centru probíhají kroužky pro děti. Dospělí mohou využít poradenských služeb, které by jim měly pomoci vyřešit problémy sbydlením či s prací.

Primátorka Eva Richtrová dokonce zná podle svých slov takřka každého Roma vtéto lokalitě jménem. „Chodím tam často a mluvím snimi. Mezi romskými a bílými starousedlíky zásadní problém nevnímám. Horší je to stěmi nově příchozími, kteří přijedou vlétě za svou rodinou na návštěvu,“ sdělila primátorka, podle které může soužití obou skupin obyvatel fungovat, když se vdaném místě zavedou určitá opatření.

Jaká? Důležitá je zejména práce sromskými dětmi, které by se měly naučit věci, jež zdomů neznají. O tom, co dalšího by se mělo pro zlepšení situace vulici Míru udělat, pak diskutovala primátorka spolu se zástupci Společenství Romů, jakožto i spolicií a tamními lidmi na společné schůzce.

„Chtěli bychom vtéto lokalitě instalovat osvětlení, které reaguje na pohyb a současně je odolné proti devastaci. Dále by pak měli docházet do tohoto místa sociální pracovníci, kteří by dětem vysvětlili, že například hromosvod není houpačka. Občas bychom také mohli uspořádat brigádu na velký úklid,“ nastínila plány na zklidnění ulice Míru primátorka Frýdku-Místku.

A jak se vlastně vtéto lokalitě žije vedle bílých sousedů Romům? „Známe se snimi a nemáme spolu problémy. Špatné to je jen stěmi našimi byty. Někteří žijou vhrozné bídě,“ přidal svůj pohled na kolorit osady Míru dospělý Rom, který také nechtěl uveřejnit své jméno.

Malý domek stojící uprostřed osady Míru slouží jako umývárny a prádelna. Místní obyvatelé tam mohou vykonat hygienu svého těla a očistu svého šatstva za mírný poplatek. Dostanou účtenku, kterou jim pak proplatí na sociálce. Mít tekoucí teplou vodu přímo ve svých domovech totiž nechtějí. Stoupla by jim kategorie bytu a tím by se i zvedl nájem, který už tak platí horko těžko…

Zažívá Vesnička soužití úpadek?

OSTRAVA - Klid. I zde si spolu děti hrají před domy, i zde jejich rodiče sedí na zápraží a popíjejí kafíčko, ale oproti jiným místům obývaných také Romy je zde nebývalý klid. Přijeli jsme do Vesničky soužití, která vznikla pro sociálně slabší oběti ničivých povodní zroku 1997 před pěti lety vOstravě-Muglinově.
Na první pohled máme před sebou obrázek jako vystřižený zčasopisu o harmonickém bydlení. Řadové domky vypadají udržovaně, na zahrádkách před nimi jsou upravené záhonky květin. Nikde odpadky, okapy či střešní krytina také nejsou rozkradeny. Zdání ale možná klame, dozvídáme za pár okamžiků od místních obyvatel.
„Na první pohled to tady vypadá harmonicky, ale není to tak. Se sousedy si rozumíme, i když dříve i tyto vztahy bývaly lepší. Hlavně se ale vedení vesničky o nic nestará. Děcka si nemají kde hrát, nekosí se tráva, kontejnery tady nepřivážejí. Platíme nájemné, a nedostáváme za to žádné služby,“ postěžovala si na současný život ve vesničce romská matka, která nechtěla zveřejnit své jméno.
Vanonymitě chtěla zůstat i další, tentokrát bílá matka, která také nepěla na Vesničku soužití zrovna chválu. „Žijeme tady ve smradu, protože žumpa není stavěná na tolik domků. Tráva se tady neseká, a tak děti mají klíšťata. Pro ty malé se toho slíbilo hodně, ale vjediném pískovišti je nachc… a nasr… Současné vedení knám přitom má chování řeznického psa,“ kritizovala ještě ostřejšími slovy situaci ve vesničce žena středního věku.
A co ještě říkají o životě ve Vesničce soužití její na první pohled spokojeni obyvatelé? „Kvalita bydlení tady klesá, ale ne kvůli nájemníkům. Je to projekt, který má spíše někomu vydělávat, než aby se zde dbalo na lidi. Kdysi nám ukazovali faktury, za co se tady utrácí, dnes už to nedělají. Je možné, aby žili vedle sebe Romové a bílí, ale musejí obě strany chtít. Tady to funguje možná proto, že sem nenastěhovali ty nejhorší případy,“ zaznívalo zjejich rozhořčených úst.
Podle Miroslava Hodečka, současného vedoucího Vesničky soužití, se však tato kritická slova nezakládají tak úplně na pravdě. „Nastalo dost personálních změn. Po čtyřech letech skončil správce i vedoucí sociálního programu a musí se začít znovu,“ přiznal Hodeček, ale dál vysvětlil: „Pro děti se tady toho dělá dost. Vždyť většinu financí nás stojí programy právě pro nejmenší. Normální populace nemá takový servis, jaký je zde. Dokonce těchto aktivit využívají i děti zokolí.“
Nespokojenost podle jeho mínění pramení od lidí, kteří mají problémy splněním svých závazků. „Někteří mají dluhy na nájemném, takže jsme jim udělali splátkový kalendář. Nejhorší je, že si na splácení berou další půjčky a vyrážejí tak klín klínem. Snažíme se to snimi řešit a včas to podchytit,“ uvedl dále Hodeček a dodal, že rasistické problémy či krádeže vesničku netrápí.
„Možná je to tím, že se zdejší obyvatelé podíleli na výstavbě, a berou to tak tady za své. Váží si toho, a tím pádem to ani neničí. Podle mého názoru se za pět let ukázalo, že model Vesničky soužití je funkční,“ přidal závěrem pohled na možnost soužití Romů a bílých Miroslav Hodeček.

Mohou žít Romové a bílí vedle sebe? Co si o problematice tohoto soužití myslíte? Pište na e-mail: martin.pleva@denik.cz

1.8.2007
SDÍLEJ:

SERVIS

Bankovnictví a finanční služby - Bankovnictví a finanční služby Účetní 22 000 Kč

Hlavní účetní Hlavní účetní - ekonom/ka. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracoviště: Vřesinská 128/40, Ostrava - Poruba, Kontakt e-mailem: jsjr@jsokna.cz, , Požadována praxe s podvojným účetnictvím pro s.r.o, ekonomické myšlení. Účetní bude mít na starosti několik firem a hlídat jejich povinnosti, nejedná se o pouhou fakturační práci, ale o komplexní ekonomickou činnost! Zaučíme. Práce je vykonávána v programu POHODA., , Zaměstnanecké výhody: telefon, notebook, stravenky., , Nástup IHNED !. Pracoviště: Js okna s.r.o., Vřesinská, č.p. 128, 708 00 Ostrava 8. Informace: Jiří Svoboda, .

Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 120 Kč

Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedník/ce. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 120 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Místo výkonu práce: Ostrava, Volat předem a domluvit si schůzku - p. Watzlawikova, tel. 596 614 290., , Práce ve výškách - bez zdravotního omezení., Možno i po rekvalifikaci., , Nástupní mzda: 120,- Kč/hod. + prémie., , Nástup možný ihned.. Pracoviště: Ekofas spol.s r.o. - pracoviště okresu ostrava, Tavičská, č.p. 226, 703 00 Ostrava 3. Informace: Dita Watzlawikova, +420 596 614 290 7-15:30h..

Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 20 000 Kč

Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedník/ce obkaladač, zedník/ce sádrokartonář. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 26000 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: Pracoviště: Moravskoslezský kraj, Kontakt: telefonicky 8:00 - 15:00 hod. na 776 622 229 , e-mailem: beilova@profium.cz nebo osobně po telefonické domluvě, , Požadujeme: , - vyučení v oboru zedník (v případě odbornosti získané praxí není výuční list podmínkou), - zdravotní způsobilost, - spolehlivost , - bydliště v Ostravě a blízkém okolí, - řidičský průkaz skupiny B výhodou, , Náplň práce: zednické, obkladačské a sádrokartonářské práce, součinnost týkající se chodu stavby.. Pracoviště: Profium stavební s. r. o., Sokolovská, č.p. 1332, 708 00 Ostrava 8. Informace: Michal Beil, +420 776 622 229.

Výroba - Výroba Zámečníci strojů 13 500 Kč

Zámečníci strojů Zámečník/ce, zámečník/ce pomocné práce. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč, mzda max. 17000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Místo výkonu práce: Ostrava-Mar. Hory U koupaliště 1570/10, Kontakt: pan Machů Jozes, Ing., telefonicky 736 604 603, e-mailem: jokrma@seznam.cz, , Provádění čistění výpalků, jejich kompletace, broušení, vrtání povrchová úprava. Pracoviště: Jokrma s.r.o. mar.hory a hulváky, U Koupaliště, č.p. 1570, 709 00 Ostrava 9. Informace: Jozef Machů, +420 736 604 603.


Ilustrační foto

Muže v Šenově vážně zranila vrtule rogala

Letošní burčák si trochu pospíšil.

Letos si burčák trochu pospíšil. V Ostravě už je k mání několik dní

Během pár minut srazily vlaky v kraji dva muže. Jeden na místě zemřel

V rozmezí pouhých tří minut vyjížděli záchranáři v Moravskoslezském kraji v sobotu 18. srpna ke dvěma případům sražených osob vlakem. K první události došlo dvanáct minut před desátou hodinou večer ve Frýdku-Místku, ke druhé o chvíli později ve Studénce.

Přechod smrti v Porubě zruší, aby se už neumíralo

Radní pro dopravu: Jednoduché, okamžité řešení! Starosta obvodu: Hurá akce a zvýšení rizika! Místní obyvatelé: Trest pro chodce, výhra pirátů silnic!

Policisté hledají svědky střelby v centru Ostravy

Ostravští policisté zadrželi muže, který v opilosti střílel v ulicích města z plynové pistole. Nyní hledají svědky události.

Vzpomínky pamětníka: S ubrusem na koštěti šli horníci vyjednávat s vojáky

V noci na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Státy sovětského bloku tak „bratrskou pomocí“ zabránily uvolňování poměrů v zemi, po pražském jaru přijely tanky a nastoupila normalizace. Deník skrze vzpomínky pamětníků připomíná výročí 50 let od invaze.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT