VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Romové nemají žádnou zodpovědnost, jen nároky

OSTRAVA - „Co tu robiš, gadžo? Tys nás přišel kamerovat?“ ptá se našeho fotografa malý romský chlapec, sotva vystoupíme zauta vostravské kolonii Bedřiška. Naše návštěva způsobí mezi zdejšími dětmi povyk. Je jich tady, jak se říká, jako smetí.

1.8.2007
SDÍLEJ:

KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ. Bílé a romské děti si spolu hrají ve frýdecko-místecké ulici Míru. Barvu pleti přitom, zdá se, neřeší.Foto: DENÍK/Adolf Horsinka

Pobíhají kolem nás, pokřikují, jejich slovník není zrovna nejslušnější. Rodiče na zápražích finských domků to vše lhostejně sledují. Jsme jim ukradeni, stejně jako aktivity jejich ratolestí.

Právě malí Romové jsou podle místních bílých starousedlíků největší problém lokality, která kdysi bývávala ukázkovým místem kživotu. „Bylo to tu nádherné, jako vráji. Jako dítě jsem zde sám sadil stromy. A teď jde malý cikán po ulici se sekyrou vruce a začne je kácet. Když se ho zeptám proč, tak jen odsekne: ,Co se staráš?’,“ přibližuje situaci vzastrčené části ostravského obvodu Mariánské Hory sedmapadesátiletý Petr Sklenařík.

O tom, jakým způsobem zdejší romské rodiny žijí, svědčí i ukázková historka, kterou nám vzápětí povyprávěl: „Když je termín vyplácení sociálních dávek, tak to tady vypadá jako někde vLas Vegas. Jezdí tady jeden taxík za druhým, dělají se obří nákupy,“ povídá Sklenařík a dále pokračuje: „Týden nato přijde romský kluk za svou matkou a řekne: ,Mamo, dej mi oplatek.‘ ,Nemám, běž si ukrást,‘ odpoví mu ona. No a za chvíli už toho malého haranta přivážejí policajti odněkud zKauflandu,“ dokončuje pointu muž, který obývá jeden ze zdejších finských domků už od narození.

I proto, že vBedřišce vyrostl, jej mrzí, že Romové dostali dobré bydlení a teď ho devastují. „Nemají žádnou zodpovědnost, jen nároky. ,Dej, já to musím mít,’ to je jediné, co umějí říci. Já nejsem rasista a minimálně polovinu znich považuji za dobré lidi, ale pravidla by měli dodržovat všichni. Až pak budeme moci vedle sebe vpoklidu žít,“ tvrdí Petr Sklenařík.

Závěrem pak ještě dodává, že jemu je jedno, kdo právě sedí na radnici. Jen chce, aby byl vtéto kolonii obklopené zelení pořádek. „Jenže problém je vtom, že na každého není brán stejný metr. Kdybych něco udělal já, byl bych potrestán. Když něco udělají oni, tak se lehce vymluví na to, že jim není patnáct let. Nikdo už však nevidí, že děti kradou a za rohem na ně čeká máma, která jen shrábne peníze. Bedřišce by pomohlo, kdyby se tady udělala stálá policejní služebna.“

Mohou žít Romové s bílými pospolu?

OSTRAVA - Poničené domy, kolem nich nepořádek. Vněm mumraj hlasitě i vulgárně povykujících dětí, jejichž rodiče zatím posedávají nerušeně na ošuntělých židličkách pod okny svých příbytků. Nepracují, klábosí a popíjejí kafíčko. Nikdo nic neřeší…

Toto je „idylický“ obrázek, který může spatřit každý, kdo se vydá do míst převážně obývaných Romy. Nejen vMoravskoslezském kraji je těchto lokalit bezpočet. Žijí vnich sice i bílí, kolem krku si však se svými snědšími sousedy většinou nepadají.

Proč? Vydali jsme se do několika takových míst, abychom zjistili, zda je soužití Romů sbílými možné. Ptali jsme se na radnicích, co všechno dělají proto, aby vdaných lokalitách panoval pořádek. Zda a jak integraci podporují a pomáhají jí.

Naše zjištění? Ať se představitelé měst či obcí, stejně jako občanská sdružení, snaží sebevíce, udělat zmíst, kde žijí zmiňované dvě skupiny obyvatel vedle sebe, příjemné místo kživotu, je asi nemožné. Výjimkou je, zdá se, před pěti lety vybudovaná Vesnička soužití vOstravě. Ani zdejší život však není harmonický. I zde lidé narážejí na problémy, které je trápí, a kvůli nimž by se snad i raději odstěhovali jinam.

Kreálnosti pokojného soužití Romů s bílými se Deníku na základě svých zkušeností vyjádřil například Vladimír Horváth, vedoucí frýdecko-místecké pobočky Společenství Romů na Moravě. Ta se angažuje mimo jiné ve zdejší osadě na ulici Míru.

„Stále se hovoří o integraci, ale sami Romové to slovo nechápou. My i město se snažíme jim všemožně pomáhat, ale oni jen málokdy přistoupí na nějaká pravidla. Věnujeme se dětem, vymýšlíme pro ně nejrůznější aktivity, ale osada Míru stále patří mezi lokality, kde bohužel organizovaná mládež ničí ploty, krade ovoce a zeleninu z místních zahrádek a vneposlední řadě se chová agresivně,“ nastínil situaci v romsko-bíle lokalitě Horváth.

„O služebně městské police se vBedřišce zatím konkrétně neuvažovalo, protože tam na ni není prostor. Podle připravované studie na změny v této oblasti by se však kromě nových řadových domků či komunitního centra počítalo i smístem pro strážníky. Zatím tady je zvýšený dozor a pochůzkáři tuto lokalitu navštěvují ve dne vnoci. Aktuální je teď naše snaha vytipovat zmístních několik lidí, kteří by vytvořili pracovní četu, jež by se zde starala o úklid. Soužití tady ale podle mě bude problematické do té doby, dokud budou malí Romové pobíhat po ulic a nadávat bílým sousedům těmi nejsprostšími výrazy.“

Liana Janáčková, senátorka a traostka ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky

Letní přistěhovalci zvýšili kriminalitu

FRÝDEK-MÍSTEK - „Je to tady čím dál horší. Naše soužití nemůže fungovat, protože cikáni nám všechno zničí a nikdo nám nic neopraví. Ze své zahrádky ty malé zloděje vyháním pětkrát denně. Musela jsem taky pokácet třešeň, protože se mi po jejích větvích dostávali přes okno až do bytu. Každý jich už má plné zuby,“ horlila na soužití sRomy vulici Míru důchodkyně, která nechtěla zveřejnit své jméno. Bála se totiž, že za její slova by ji romští sousedé minimálně přišli rozmlátit okna.

Teď přes léto se podle ní soužití vosadě vyhrocuje nejvíce. Důvodem je to, že za Romskými obyvateli přijelo takzvaně na prázdniny mnoho příbuzných. Bílí starousedlíci tak byli nuceni dokonce sepsat petici, ve které si stěžují na vykrádání kůlen či devastaci zahrádek.

Město a také Společenství Romů na Moravě přitom vtéto oblasti vyvíjí řadu aktivit, aby se situace spíše zlepšovala. Vmístním komunitním centru probíhají kroužky pro děti. Dospělí mohou využít poradenských služeb, které by jim měly pomoci vyřešit problémy sbydlením či s prací.

Primátorka Eva Richtrová dokonce zná podle svých slov takřka každého Roma vtéto lokalitě jménem. „Chodím tam často a mluvím snimi. Mezi romskými a bílými starousedlíky zásadní problém nevnímám. Horší je to stěmi nově příchozími, kteří přijedou vlétě za svou rodinou na návštěvu,“ sdělila primátorka, podle které může soužití obou skupin obyvatel fungovat, když se vdaném místě zavedou určitá opatření.

Jaká? Důležitá je zejména práce sromskými dětmi, které by se měly naučit věci, jež zdomů neznají. O tom, co dalšího by se mělo pro zlepšení situace vulici Míru udělat, pak diskutovala primátorka spolu se zástupci Společenství Romů, jakožto i spolicií a tamními lidmi na společné schůzce.

„Chtěli bychom vtéto lokalitě instalovat osvětlení, které reaguje na pohyb a současně je odolné proti devastaci. Dále by pak měli docházet do tohoto místa sociální pracovníci, kteří by dětem vysvětlili, že například hromosvod není houpačka. Občas bychom také mohli uspořádat brigádu na velký úklid,“ nastínila plány na zklidnění ulice Míru primátorka Frýdku-Místku.

A jak se vlastně vtéto lokalitě žije vedle bílých sousedů Romům? „Známe se snimi a nemáme spolu problémy. Špatné to je jen stěmi našimi byty. Někteří žijou vhrozné bídě,“ přidal svůj pohled na kolorit osady Míru dospělý Rom, který také nechtěl uveřejnit své jméno.

Malý domek stojící uprostřed osady Míru slouží jako umývárny a prádelna. Místní obyvatelé tam mohou vykonat hygienu svého těla a očistu svého šatstva za mírný poplatek. Dostanou účtenku, kterou jim pak proplatí na sociálce. Mít tekoucí teplou vodu přímo ve svých domovech totiž nechtějí. Stoupla by jim kategorie bytu a tím by se i zvedl nájem, který už tak platí horko těžko…

Zažívá Vesnička soužití úpadek?

OSTRAVA - Klid. I zde si spolu děti hrají před domy, i zde jejich rodiče sedí na zápraží a popíjejí kafíčko, ale oproti jiným místům obývaných také Romy je zde nebývalý klid. Přijeli jsme do Vesničky soužití, která vznikla pro sociálně slabší oběti ničivých povodní zroku 1997 před pěti lety vOstravě-Muglinově.
Na první pohled máme před sebou obrázek jako vystřižený zčasopisu o harmonickém bydlení. Řadové domky vypadají udržovaně, na zahrádkách před nimi jsou upravené záhonky květin. Nikde odpadky, okapy či střešní krytina také nejsou rozkradeny. Zdání ale možná klame, dozvídáme za pár okamžiků od místních obyvatel.
„Na první pohled to tady vypadá harmonicky, ale není to tak. Se sousedy si rozumíme, i když dříve i tyto vztahy bývaly lepší. Hlavně se ale vedení vesničky o nic nestará. Děcka si nemají kde hrát, nekosí se tráva, kontejnery tady nepřivážejí. Platíme nájemné, a nedostáváme za to žádné služby,“ postěžovala si na současný život ve vesničce romská matka, která nechtěla zveřejnit své jméno.
Vanonymitě chtěla zůstat i další, tentokrát bílá matka, která také nepěla na Vesničku soužití zrovna chválu. „Žijeme tady ve smradu, protože žumpa není stavěná na tolik domků. Tráva se tady neseká, a tak děti mají klíšťata. Pro ty malé se toho slíbilo hodně, ale vjediném pískovišti je nachc… a nasr… Současné vedení knám přitom má chování řeznického psa,“ kritizovala ještě ostřejšími slovy situaci ve vesničce žena středního věku.
A co ještě říkají o životě ve Vesničce soužití její na první pohled spokojeni obyvatelé? „Kvalita bydlení tady klesá, ale ne kvůli nájemníkům. Je to projekt, který má spíše někomu vydělávat, než aby se zde dbalo na lidi. Kdysi nám ukazovali faktury, za co se tady utrácí, dnes už to nedělají. Je možné, aby žili vedle sebe Romové a bílí, ale musejí obě strany chtít. Tady to funguje možná proto, že sem nenastěhovali ty nejhorší případy,“ zaznívalo zjejich rozhořčených úst.
Podle Miroslava Hodečka, současného vedoucího Vesničky soužití, se však tato kritická slova nezakládají tak úplně na pravdě. „Nastalo dost personálních změn. Po čtyřech letech skončil správce i vedoucí sociálního programu a musí se začít znovu,“ přiznal Hodeček, ale dál vysvětlil: „Pro děti se tady toho dělá dost. Vždyť většinu financí nás stojí programy právě pro nejmenší. Normální populace nemá takový servis, jaký je zde. Dokonce těchto aktivit využívají i děti zokolí.“
Nespokojenost podle jeho mínění pramení od lidí, kteří mají problémy splněním svých závazků. „Někteří mají dluhy na nájemném, takže jsme jim udělali splátkový kalendář. Nejhorší je, že si na splácení berou další půjčky a vyrážejí tak klín klínem. Snažíme se to snimi řešit a včas to podchytit,“ uvedl dále Hodeček a dodal, že rasistické problémy či krádeže vesničku netrápí.
„Možná je to tím, že se zdejší obyvatelé podíleli na výstavbě, a berou to tak tady za své. Váží si toho, a tím pádem to ani neničí. Podle mého názoru se za pět let ukázalo, že model Vesničky soužití je funkční,“ přidal závěrem pohled na možnost soužití Romů a bílých Miroslav Hodeček.

Mohou žít Romové a bílí vedle sebe? Co si o problematice tohoto soužití myslíte? Pište na e-mail: martin.pleva@denik.cz

1.8.2007
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič vysokozdvižných vozíků 95 Kč

Obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci Operátor/ka řidič/ka VZV. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 95 kč, mzda max. 105 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce: Výstavní 2937/132a, Vítkovice, 703 00 Ostrava 3, V případě zájmu volejte na tel. 607 093 721 nebo pište na e-mail: kocurovas@vanek-ostrava.cz., , Společnost zabývající se zakázkovým zpracováním plechů, kovových profilů a trubek přijme operátora skladu., , Požadavky:, SOU s výučním listem., Praxe v řízení VZV - logistika, sklad. , Orientace v hutním materiálu vítána., Pečlivost, zodpovědnost, samostatnost, fyzická zdatnost., , Nabízíme:, Práce na HPP, 2 směny., , Náplň práce:, Obsluha skladu dle požadavků vedoucího směny., Obsluha VZV. , Vystavování příjemek, výdejek a dalších dokumentů. , Přejímání zboží a materiálu, nakládka/vykládka. , Práce s PC., , , Přesčasy po domluvě, příspěvek na sportovní a kulturní aktivity, firemní akce.. Pracoviště: Jiří vaněk;, Výstavní, č.p. 2937, 703 00 Ostrava 3. Informace: Sylva Kocurová, +420 607 093 721.

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 83 Kč

Prodavači potravinářského zboží Prodavač/ka - úsek uzenin. Požadované vzdělání: nižší střední. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 83.4 kč, mzda max. 100 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Prodejna HRUŠKA spol., s.r.o. přijme prodavačku!, Pracovní náplň:, • obsluha zákazníků, • doplňování zboží na prodejně, • kontrola záruční lhůty a správnosti cen, • další práce, související s chodem maloobchodní prodejny, , Požadujeme:, • spolehlivost, • chuť pracovat, , Nabízíme:, • stabilní zaměstnání v české společnosti , • stravenky v hodnotě 60 Kč, • prémie dle obratu prodejny, • příspěvek na praní pracovních oděvů, • odměny při pracovních a životních výročích, • různorodou práci, • nástup dle dohody a možností uchazeče, • vstupní zaškolení přímo na prodejně. Pracoviště: H r u š k a , spol. s r.o. - mo č.439 aviatiků 1551/34, ostrava - hrabůvka, Aviatiků, č.p. 1551, 700 30 Ostrava 30. Informace: Seberová, +420 596 768 744.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Svářeč 17 000 Kč

Svářeči, řezači plamenem a páječi Palič/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 29000 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: Pracoviště: Dr. Martínka 1395/2b, Ostrava - Hrabůvka, Kontakt telefonicky Po-Pá od 8 do 15 hod. na tel. 608 060 777, osobně po předchozí domluvě., , Paličský průkaz, manuální zručnost, pálení ruční pistolí nebo strojově., Zaměstnanecké výhody: Stravenky.. Pracoviště: Helio-hem s.r.o., ostrava - hrabůvka, Dr. Martínka, č.p. 1295, 700 30 Ostrava 30. Informace: Vrtělka, +420 608 060 777.

Zdravotnictví - Zdravotnictví Zubní lékař 44 256 Kč

Zubní lékaři bez specializace Zubní lékař/ka. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 44256 kč, mzda max. 50000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: MK, Místo výkonu práce: Zubní ambulance, Lumírova 639/2, Ostrava - Výškovice, Kontakt: předem volat a domluvit sis schůzku na tel. 603 254 322, 558 900 388, , e-mailem: katarinavalentova@seznam.cz, , Práce zubního lékaře/ky v zubní ambulanci. Preventivní, protetická, diagnostická a dispenzární péče. , Možnost prodloužení pracovního poměru na dobu neurčitou., , Zaměstnanecké výhody:, Zajištěné ubytování zdarma, příspěvky na obědy, mimořádné odměny, 5 týdnů dovolené, příspěvek na penzijní připojištění.. Pracoviště: Stavovská s.r.o.,, Lumírova, č.p. 639, 700 30 Ostrava 30. Informace: Kateřina Valentová, +420 603 254 322.


Honění krále. Už 47. ročník této akce hostila v sobotu Lhotka u Ostravy. Lidové veselice se zúčastnilo asi patnáct stovek lidí.
30

Lhotka na nohou, honil se král

Po dvouleté odmlce se opevnění v Darkovičkách u Hlučína stalo dějištěm velké vzpomínkové akce. Kromě bojových ukázek byla k vidění i spousta vojenské techniky.
AKTUALIZOVÁNO
1 43

Tanky, letectvo, pěchota... Darkovičky v sobotu navštívily tisíce lidí

VIDEO: Fanoušci Baníku prošli Karvinou. V hornickém derby šlo o všechno

/FOTOGALERIE/ Dav čítající více než tisíc příznivců Baníku se zhruba dvě hodiny po poledni z Univerzitního náměstí v Karviné vydal na pochod ke stadionu ve snaze podpořit svůj klub v boji o záchranu.

Vladimír Vůjtek po MS v hokeji: Ubývá nám světových hráčů, vyklízíme pozice

Zase se to nepovedlo! Čekání českých hokejistů na medailový úspěch z mistrovství světa se protáhlo na šest let. Tentokrát skončil reprezentační výběr ve čtvrtfinále. Stopku mu vystavil po prohře 2:3 celek USA. Nejen o počínání národního týmu v Dánsku, ale také jeho budoucnosti hovořil pro Deník legendární kouč Vladimír Vůjtek.

OBRAZEM: Jak se jezdilo v minulém tisíciletí?

Obyvatelům nejlidnatějšího ostravského obvodu se v sobotu naskytl nezvyklý pohled na dopravní prostředky. Od vítkovického nádraží na okružní jízdu ulicemi Ostravy-Jihu totiž projížděly historické autobusy a tramvaje. O oblíbenou akci takzvaných „kroužkařů“ Dopravního podniku Ostrava byl opět zájem především u rodin s dětmi.

VIDEO: Podzemí u Zlatých Hor skrývá jezírka i obří čerpadlo

/FOTOGALERIE/ Další část tajemného podzemí u Zlatých Hor se otevírá turistům. Město zpřístupnilo zbývající část Poštovní štoly vzniklé těžbou rud. Atrakci, která nemá v celém kraji obdoby, budou moci lidé navštívit od června.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT